poster

Věčer nakanuně Ivana Kupala

  • anglický

    The Eve of Ivan Kupala

  • Sovětský svaz

    Вечер накануне Ивана Купала

    (Sovětský svaz)
  • Sovětský svaz

    Vecher nakanune Ivana Kupala

    (Sovětský svaz)

Drama / Fantasy

Sovětský svaz, 1968, 71 min

Režie:

Jurij Iljenko

Předloha:

Nikolaj Vasiljevič Gogol (kniha)

Scénář:

Jurij Iljenko

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • Bluntman
    **

    (SSR) Jurij Iljenko je znám především jako kameraman Sergeje Paradžanova, což se na jeho VEČERU PŘED SVATÝM JANEM, jak by nejspíš měl znít správný překlad, projevilo. Spíše než o soudržnou podívanou, která by se snažila vyprávět jinak velice prostinký příběh o překonávání útrap dvou zamilovaných, jimž okolnosti nepřejí, se jedná o sled obrazově pozoruhodných výjevů. Jde o ukázkového představitele školy ukrajinského poetického-lyrického filmu, který se umanutě vyjadřuje v symbolech a alegoriích, z nichž valná většina je pro nás těžko dešifrovatelná, a patrná inspirace Dovženkem, v jehož studiu se tyto klubové snímky natáčely, působí kýčovitě. Pro mě osobně neuvěřitelně ubíjející manýra, která i přes relativně krátkou stopáž nudí svou přehlídkou stereotypního folklóru. Ano, je to hezky barevné a z historického hlediska důležité pro budování ukrajinské identity "na úkor" direktivům ze Sovětského svazu, ale nevidím důvod, proč hodnotit kladně něco proto, že jsem tomu neporozuměl, ale jinak se to sluší - přijde mi to jako projev kulturního snobizmu.(23.1.2011)

  • radektejkal
    ***

    Malebný a rozverný experimentální film. V šedesátých letech se experimentovalo v životě i v umění. Leccos se zdařilo (většina) a přetrvalo, leccos upadlo do zapomnění. Experimenty ve filmu, na kterých se výzmaně podílela i česká nová vlna, jsou jen jednou z kapitol. Podkapitolou je Iljenkovo lyrické pojetí světa, které příběh rozemílá do "úprkovských" obrazů (ukrajinský Хутір) a surrealistických symbolů (čapí hnízda). Výtvarná a hudební složka působí trochu naivně, nikoli kýčovitě. Film je možno chápat sekvenčně, není třeba na něj pohlížet jako na ztmelený celek. Вечер накануне Ивана Купала (Večer před svatým Janem) je druhou Gogolovou povídkou v knize Večery na samotě u Dikaňky (1831), a její znalost je postačující podmínkou pro přehledné sledování děje filmu. Vždyť přece: "O svatým Jánu, to je nám hej, vždycky se vracívám až k ránu... A hlavu vsunu na dno džbánu" (viz film).(22.11.2014)