Nevěsta bez věna
Bespridannica
The Dowerless Bride
Nevesta bez vena
Without Dowry
Obsahy(1)
Klasické filmové zpracování Ostrovského dramatu Bez věna (zfilmováno Eldarem Rjazanovem jako ŽESTOSKIJ ROMANS, česky Krutá romance), které se snažilo věrně evokovat prostředí staroruských kupců 19. století, tato adaptace je realističtější a věrnější" než pozdější Rjazanova s Michalkovem, více odpovídá kupeckému prostředí a naturelu malého města (dlouhé záběry přibližují dokumentaristicky klasickou pravoslavnou svatbu i práci říčních dělníků - žádný romantický parník), jemuž se věnovala téměř všechna díla Ostrovského. Přesto v hudební složce (využitím romansů s doprovodem kytary) předznamenává svého následovníka. (raroh)
(více)Recenze (4)
"Nevěsta bez věna" je tak křečovitá, až je vtipná, pořádně jsem ji docenila až ted podruhé, s více jak půlročním odstupem. Původní Ostrovského hra je přeci také komedie. Souhlasím, že Rjazonovova tato adaptace jistě dost inspirovala, nejen v použití romansů, třeba i tím, jak je v "Kruté romanci" podobně zbožštěná postava Parátova. Dlouhá léta jsem si myslela, že Michalkov je herecky ovlivněn hlavně Mastroiannim, ale troufám si tvrdit, že konkrétně postavu rejdaře pojal přesně v duchu projevu Anatolije Ktorova. ()
Filmová verzia Ostrovského divadelnej hry sa snaží vykresliť atmosféru neviazanej spoločnosti staroruských kupcov pri rieke Volge, kde je jedinou túžbou baviť sa a bezcielne tráviť čas na slnečnom letovisku či bulvároch. Režisérskemu duu sa táto atmosféra aj podarila vykresliť, dokonca si dali záležať aj na groteskných charakteroch osadenstva od hlavných postáv po nepodstatné bizarné postavičky. Problémom sú herecké výkony, ktoré sú teatrálne a v mnohých prípadoch kŕčovité. Tretí komentár. ()
Celkove nudná záležitosť, ktorú držia nad vodou niektoré komické postavy a ako-tak aj pokus o navodenie bezstarostných čias za cárskeho Ruska v strednej vrstve obchodníkov. Slabé herecké výkony, unylý príbeh a otravná romanca majú ale za následok, že sa nuda dostaví relatívne skoro. ()
Tento přepis - nádherně ironický, groteskní, vyprávěný rychlým tempem - mě prostě nadchl. Navíc působí nesmírně autenticky - jistě i díky tomu, že od carského Ruska dělilo tvůrce pouhých dvacet let. Na druhé straně právě to, že příběh byl natočen již ve zcela jiných společenských podmínkách, neobyčejně přispělo k onomu až sarkastickému nadhledu, s nímž je podáno "historické", a tudíž dávno překonané drama "nevěsty bez věna". Ani špetka sentimentu! - Inu, dneska by se Protazanov asi nestačil divit. ()