Komedie vypráví o vztahu bohaté dědičky tabákového impéria Doris Dukeové a jejího irského komorníka Bernarda Laffertyho. Po šesti letech služby si Bernard, nezastírající, že je homosexuál, získal Dorisinu naprostou důvěru. Stal se jejím společníkem doma i na cestách a ovládl chod celé domácnosti. Vzájemné pouto bylo tak silné, že vydrželo i mužovu závislost na alkoholu, z níž se musel léčit. A než Dukeová v roce 1993 zemřela, stál jí po boku jako nejdůvěryhodnější rádce, nejdražší přítel a po její smrti se dokonce stal správcem mnohamilionového jmění. Co se asi odehrávalo za zavřenými dveřmi a co umožnilo vznik tak silného pouta mezi „princeznou“, která měla vše, a „chuďasem“, jenž se stal jejím dědicem?(oficiální text distributora)
Výborné herecké výkony Ralpha Fiennese a Susan Sarandon jsou jednoznačně ozdobou tohoto filmu, který ukazuje to, jak je možné milovat jednoho člověka a nic za to nechtít, anebo naopak dlouhodobě si na něco hrát, a pak krátce nést plody svého jednání. Asi je možné se na postavu Laffertyho dívat oběma způsoby, ale poslední scéna s ním mluví dost jasně.(8.8.2016)
Nevěděla jsem, co od filmu mám očekávat a možná to bylo dobře, protože z filmu jsem naprosto nadšená. Susan Sarandon a Ralph Fiennes spolu krásně ladí a skvěle ukazují tak pevné přátelství. Ze začátku vůbec nevíte, co čekat, nevíte co se bude dít a to se mi na tom líbilo. Pomalu se to začalo vyvíjet a tajemnou postavu Bernarda Laffertyho jsem začala poznávat a chápat. Krásně natočený příběh.(10.4.2015)
A to jsem zrovna dneska chtěla přestat pít... no nedivte se, prosím vás – v takový nóbl společnosti. Škoda, že se po dvou třetinách změnila v návštěvu, která neví, kdy odejít... nebo jinak - to, že jste panovačná dědička impéria a úslužný gay, životem zvrácení na trosku a extravagantní trosku, ještě neznamená, že stojíte za zfilmování... Jo a spojler - Bernard byl jednoznačně "máma".(2.12.2018)
Říkal jsem si, že tenhle film nebude nic zvláštního. Jen klasické nevýrazné komediální drama, kterých jsou tuny, ale docela dost mě to překvapilo. Vztah mezi Bernardem a Doris, tedy mezi bohatou paničkou a jejím služebníkem, mě dost překvapil. Není to, na první pohled, nic zázračného, ale je to prostě o problémech, kteří ty dva ve svém nitru mohou řešit. A já si myslím, že v rámci života to bylo moc hezky natočené. Představte si, že někoho potkáte a během chvíle si uvědomíte, že na něj čekáte celý život. Ta harmonie mezi dvěma lidmi, ta se nepotká každý den, ale právě jednou za život a přesně tohle se stalo u Bernarda a Doris, kteří k sobě prostě patřili. Zvláštní na tom všem je, jak jim to lidé z jejich okolí nikdy nepřáli. Ale co, to jsou holt lidé. Na nich se nikdy nic hezkého najít nedá.(23.5.2011)
Čekal jsem mnohem více. Je to slabších 60%, resp. lepších 50%. Film je dost nudný, vleklý a v podstatě téměř bez děje - lépe řečeno, děj a hlavní zápletka, emoce apod. jsou naprosto osekány, takže ve výsledku je to jakoby o ničem. Film zachraňují výkony hlavních dvou protagonistů, skvělá hudba a jakési kouzlo filmu, protože i přes mé výtky to ve mě zanechalo zvláštní nepopsatelný pocit. Každopádně velké zklamání. Howgh!(6.2.2011)
kaylin
Výborné herecké výkony Ralpha Fiennese a Susan Sarandon jsou jednoznačně ozdobou tohoto filmu, který ukazuje to, jak je možné milovat jednoho člověka a nic za to nechtít, anebo naopak dlouhodobě si na něco hrát, a pak krátce nést plody svého jednání. Asi je možné se na postavu Laffertyho dívat oběma způsoby, ale poslední scéna s ním mluví dost jasně.(8.8.2016)
Streeper
Nevěděla jsem, co od filmu mám očekávat a možná to bylo dobře, protože z filmu jsem naprosto nadšená. Susan Sarandon a Ralph Fiennes spolu krásně ladí a skvěle ukazují tak pevné přátelství. Ze začátku vůbec nevíte, co čekat, nevíte co se bude dít a to se mi na tom líbilo. Pomalu se to začalo vyvíjet a tajemnou postavu Bernarda Laffertyho jsem začala poznávat a chápat. Krásně natočený příběh.(10.4.2015)
mat.ilda
A to jsem zrovna dneska chtěla přestat pít... no nedivte se, prosím vás – v takový nóbl společnosti. Škoda, že se po dvou třetinách změnila v návštěvu, která neví, kdy odejít... nebo jinak - to, že jste panovačná dědička impéria a úslužný gay, životem zvrácení na trosku a extravagantní trosku, ještě neznamená, že stojíte za zfilmování... Jo a spojler - Bernard byl jednoznačně "máma".(2.12.2018)
Malarkey
Říkal jsem si, že tenhle film nebude nic zvláštního. Jen klasické nevýrazné komediální drama, kterých jsou tuny, ale docela dost mě to překvapilo. Vztah mezi Bernardem a Doris, tedy mezi bohatou paničkou a jejím služebníkem, mě dost překvapil. Není to, na první pohled, nic zázračného, ale je to prostě o problémech, kteří ty dva ve svém nitru mohou řešit. A já si myslím, že v rámci života to bylo moc hezky natočené. Představte si, že někoho potkáte a během chvíle si uvědomíte, že na něj čekáte celý život. Ta harmonie mezi dvěma lidmi, ta se nepotká každý den, ale právě jednou za život a přesně tohle se stalo u Bernarda a Doris, kteří k sobě prostě patřili. Zvláštní na tom všem je, jak jim to lidé z jejich okolí nikdy nepřáli. Ale co, to jsou holt lidé. Na nich se nikdy nic hezkého najít nedá.(23.5.2011)
Yardie
Čekal jsem mnohem více. Je to slabších 60%, resp. lepších 50%. Film je dost nudný, vleklý a v podstatě téměř bez děje - lépe řečeno, děj a hlavní zápletka, emoce apod. jsou naprosto osekány, takže ve výsledku je to jakoby o ničem. Film zachraňují výkony hlavních dvou protagonistů, skvělá hudba a jakési kouzlo filmu, protože i přes mé výtky to ve mě zanechalo zvláštní nepopsatelný pocit. Každopádně velké zklamání. Howgh!(6.2.2011)