Režie:
Vladimír ČechKamera:
Václav HuňkaHudba:
Štěpán LuckýHrají:
František Vicena, Wilhelm Koch-Hooge, Zdeněk Kampf, Vlasta Vlasáková, Eva Jiroušková, Oldřich Velen, Jürgen Frohriep, Miloslav Holub, Jindřich Narenta (více)Obsahy(1)
Heydrichiáda, temné období českých dějin. Krátce po atentátu na říšského pretektora Heydricha byly okupované Čechy vystaveny brutálnímu teroru. Během jednoho zátahu gestapo zajme těžce raněného muže, který je vedoucím činitelem českého odboje. Jediná věc, kterou se gestapákům u něj podaří nalézt je pouhý klíč. Klíč, který jak šéf gestapa tuší může být klíčem k rozbití odboje. Klíč, ke kterému je nutné najít pasující zámek. Klíč, jehož tajemství se gestapáci ze zraněného muže pokouší dostat všemi prostředky... Film byl natočen k 50. výročí založení Komunistické strany Československa. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
První normalizační film. Představoval jsem si u něj, jaké to asi bylo, jít na tuhle nádheru v nastupujících sedmdesátkách do kina. Diváci si při tom, pochopitelně nepříliš vědomě, dali i svého prvního Tomana, ústředního muže (dramaturga) československého filmu. Místo rozjuchaných, budovatelských, subverzních, vývozních a novovlnných filmů se svou diváckou zkušeností dostali absolutní stranickou šeď, na které se podepsala absence tvůrčího prostředí (nahrazeného prostředím schvalovacím/úřednickým), známých (ikonických) herců a řemeslného nadstandardu. Což o to, straník Vladimír Čech měl ve své kariéře i světlejší formální chvilky (Expres z Norrimberka, 105 % alibi), nicméně zde, s uvědoměním že vše dělá pod drobnohledem Moskvy, víceméně režijně nefantazíroval. Protože co kdyby. Uvědomíte si to po úvodním dramatu přesně ve chvíli, kdy se stará babka rozpláče dojetím v pracovně Vladimira Iljiče a celý Klíč tak jednou provždy udělá twist někam jinam, než byste po úvodní štáře namlsaně čekali. Pak už se to veze na formálních a notně otupujících tezovitostech, jako je poprava gilotinou za zvuků klavírů (pozor, hraje nacista!). Aby to pochopil i poslední náměstek je třeba tuhle scénu zopakovat. Pro jistotu pětkrát za sebou. Po největší akci v dějinách pražských zámků už jako divák jen rezignovaně čekáte na to, až malátný Vicena přestane předstírat, že hraje a konečně exne. Z umrtvující šedi pak už jenom se slzou v oku zavzpomínáte na vnitřní půtky mezi jednotlivými liniemi odboje a zapamatujte si, že kdybyste chtěli tuto organizaci někdy infiltrovat, nejlépe se to dělá v kadeřnictví s heslem „potřebuji ostříhat na ježka“. Tenhle film je otvírák k prázdnu. I s tím závěrečným křížem se kterým bylo při schvalování dost problémů. ()
No, minimálně prvních 15 minut mělo velmi slušnou dávku napětí. Pak se film zvrtnul v rádoby historické cosi, které to však překvapivě s tou propagandou tolik nepřehánělo, min. ne tak moc, jak by divák čekal, i když třeba vložka s Leninem, zmínka o Gottwaldovi, „písnička“ před popravou apod. samozřejmě nemohly chybět. Dokonce se zde našly světlejší momenty, jako cynicky vyznívající hudba na pozadí poprav, padající stromy, němčina k navození větší autenticity…každopádně naivní představa o tom, že kvůli jednomu klíči povolá gestapo desítky mužů k nalezení těch správných dveří, stejně tak vězňovo vehementní udržování při životě. Celkově však Klíč nebyl tak špatným filmem, jak jsem původně čekal, já osobně mu dávám 2*. ()
Založení KSČ bylo hodně velké téma třeba pro Rudou záři nad Kladnem a tam se jim nepodařilo ani vyjet kvůli exteriérům a tak Toník chodil takovými hezkými malovanými papírovými lesy na ta nádraží... Klíč už je takový kalibr k tomu 50. výročí založení KSČ, že přeci jenom už se štáb do té Mosky podíval. "A toto je Rudé náměstí, je krásné, protože je staré. A toto je Kreml. A tady Lenina milovali i západní žurnalisté." A ač je to dílo tuhé normalizace, nijak zvlášť s ním nemám problém. Jako drama to vcelku funguje (v intencích doby samozřejmě), nikde není ani stín krumbachovského tápání a casting je mezinárodní, tak ty scény s titulky mají i jakýs taký smysl. Samozřejmě dnes se to příliš vysílat nedá, ale pokud své obhájce má Vávrova normalizační série, Čechova realizace filmu na objednávku by také mohla a měla. ()
Vladimír Čech pro mě zůstává jako režisér malou záhadou. Jak může někdo natočit tak dobrý film, jako je Divá Bára a pak hned Štika v rybníce nebo Nezlob Kristýno? Jeho detektivní příběhy se mi líbí, zbytek tvorby je pro mě jmenuje průměrnost. ()
"Drsná válečná doba a ostrá gilotina protnou klid každé duše...!" ()
,,Co nám to tam v tom Londýně zase vyvedli, oni si udělají atentát a nikomu o tom neřeknou...'' Jedna z úvodních vět by tématu neznalého diváka měla upozornit, že tady něco zavání srpem a kladivem ... A taky že ano. Snímek je hodně tendeční, komunisté jsou odbojáři kovaní z ocele, ti chycení nepromluví a na smrt jsou s písní na rtu : Poslední bitva vzplála... Je to škoda, řada komunistů se chovala v odboji opravdu nesmírně statečně, bohužel doba vzniku filmu mu vtiskla hodně propagandistický ráz a dnes činy některých z těchto obětí znehodnocuje. ,,Kladně'' hodnotím záběry z vykachlíkované pankrácké sekyrárny (ta byla zřízena ale až v roce 1943- tedy až rok po atentátu), těch mnoho v našich válečných snímcích nenajdeme. Z rychlosti od zamítnutí milosti po úkon sám jde člověku mráz po zádech a i z vědomí kolik našich lidí zde bylo za okupace gilotinou setnuto... Je neuvěřitelné, že i pro potřeby nacistů masově popravovat se nejlépe osvědčil tento přes dvěstě let starý popravčí nástroj (nebereme-li v úvahu její nedokonalé předchůdce). Využívána byla nejen u nás, ale i ve věznicích Třetí říše v Německu. * * ()
Kruté výslechy gestapa spočívající ve řvaní. Nejprve zběhají celou Prahu s klíčem, pak teprve hodlají zmáčknout zadrženého. Západní (rozuměj nekomunistický) odboj jako klub intrikánů. Komunističtí odbojáři načesaní jako ze schůzí 50. let. Jak tam ale dokázali propašovat přednášku o Nejskvělejším Člověku Leninovi, to byl vrcholný zážitek. Jinak v dětství přitažlivý film, hlavně díky záběru gilotinování ženy a taky scény plné polooblečených slečen v elegantním bytě, kde trávili vojáci wermachtu dovolenou. Teď po letech jsem čekal solidní surové drama, jenže soudruzi se opravdu činili. Ze začátku ještě působivé, dokonce nevadí Internacionála zpívaná před popravou (v dětství jeden můj vrstevník tuto scénu komentoval slovy: "Já bych sral na Internacionálu a volal bych Rusů"). Odsouzení atentátu je věc názoru. Film disponuje několika působivými momenty a tam, kde se snaží jen stroze ukázat tehdejší hrůzu, není špatný. Převážně je to ale škvár. ()
Hnus. Tento film musel na mnohé lidi, kteří si mysleli, že kvalita české kinematografie bude po zlatých šedesátých rapidně stoupat (a také koncem 60. stoupala - Spalovač mrtvol, Nebeští jezdci, Kladivo na čarodějnice), zapůsobit jako studená sprcha. Předem se vyjádřím k hlavnímu problému filmu a tím je děj. Filmu se zásadně nedaří a ani nás snad nechce udržovat v nějakém napětí či strachu. Důvodem není jen pan Čech, který by si měl znovu zopakovat FAMU (jestli jí teda někdy vystudoval), ale hlavně pojetí děje. Co nám tedy film nabízí? Na začátku je polapen vedoucí komunista Jan Zika (neplést se Žižkou). Následně je raněný odvezen na gestapo a film se větví do dvou rovin. V jedné sledujeme nacistické vraždění (nejlepší část snímku, ale průměrně natočena, neboť z nacistických zvěrstev šlo vytěžit víc) a hledání dveří, kam pasuje tajemný klíč. V druhé rovině sledujeme hlavního protagonistu ("výtečný" výkon Františka Viceny, poněvadž celý film jen leží, mlčí a kouká), který je podrobován výslechu (odehrává se tak, že nad jeho postelí někdo stojí a křičí: Kde?! Kdo?! Kam?!), ale každý ví, že komunisté se neudávají :-D, a proto celá tato linie postrádá jakékoliv napětí. Během doby co leží, se mu vybavují vzpomínky jak navštívil Moskvu, jak se setkal se západním odbojem (nejzrůdnější část filmu - později vysvětlím proč), a nakonec se vzpomínky protnou s realitou a skládačka se uzavře. To znamená, že celý film je již předem uzavřený kruh, takže divák nemá žádnou záminku k tomu, aby byl napjatý na to, jak to dopadne, a to je právě ta hlavní chyba filmu. Poslední kapitolkou je pojetí atentátu. Ten byl již v mnoha českých filmech líčen buď jako správný akt, nebo alepoň vyrovnaně (Atentát, Sokolovo, Vyšší princip, Opus pro Smrtihlava). Zde zásadně negativně nejen jako neprospěšný, ale i jako zrada vůči komunistickému odboji. Na konci se mi ještě docela líbila ta metafora se stromy, ale celkový dojem to nenapraví. PS: Je neuvěřitelné, že v českých zemích se na originálním DVD objeví tuzemský film v ořízlém formátu (což je v některých záběrech dost protivné). Můžete jen hádat, kdo tento film vydal a odpověď naleznete na pravé straně, napravo od položek komentáře, ve filmotéce, v bazaru, pod nápisem V kinech ČR 14.05.1971. ()
"Sovětský raketoplán Sojuz ztroskotal. V jeho dřevěných troskách nalezli ze sedmi členů posádky smrt čtyři. Přežili pouze palubní topič, truhlář a nástěnkář..." Komunistické Potěmkinovy vesnice, jejichž papundeklovou realitu jsme čtyřicet let nebyli schopni prohlédnout, ale dnes bychom rozhodně už žádnému Potěmkinovi neuvěřili. To vůbec... Klíč je normalizační, a tady se nebojím říct kokotina, která zasévá rudé semínko do srdcí šedesátými lety narušeného národa: Milujeme Lenina a komunisté jsou andělé jeho. Na Západ od nás je to jen samý zrádce, arogant a zbabělec. Tolik k poselství filmu, co do příběhu je to pak téměř nekoukatelné, anžto to vlastně nemá žádný pořádný scénář. Působivou je jen scéna s gilotinou, ale i tu formálně pohřbí závěrečná nesmyslná opakovačka, která měla její naléhavost zřejmě zvýšit. Inu nepovedlo se. Do odpadu nehážu jen za poněkud symbolicky popletený závěr s padajícími stromy a stojícím křížem. Soudruzi, to máte naopak... ()
Jak už letopočet vzniku napovídá, jde do značné míry o normalizační agitku, v jejímž rámci si můžeme poslechnout i přednášku o V.I.Leninovi. Tvůrci filmu v úvodních titulcích předesílají, že se nechtějí přísně držet historie - to se jim v mnoha ohledech povedlo. O autorskou licenci jde např. u poprav gilotinou bezprostředně po atentátu na Heidricha - sekera byla na Pankráci instalována až v roce 1943. Nicméně genius loci onoho hrozného místa, které jsem měl to pochybné štěstí před lety navštívit, se tvůrcům snímku podařilo zachytit velmi zdařile. Za zmínku stojí i vtipná scénka z německého bordelu. ()
V hlavní roli gilotina a mistr popravčí. Jinak se v zásadě nebylo na co koukat, pokud nepočítám Ševčíkův opilý výstup, který byl ve vztahu k nacistickým okupantům na bolševiky až příliš lidský. Jinak se jednalo o další z propagandistických sraček, ve které si rudá chátra přivlastňuje protinacistický odboj a tyto filmy mě rozpalují do běla. A rozhodně to není revoluční zápal. 10% ()
Luxusni bolsevicke svinstvo, zejmena ten konec:-) Ten film jsem byl schopen a ochoten v letnim kine na LFS sledovat za temer neustaleho deste, tato obet se jednoznacne vyplatila. ()
Ten pitomý pateticko didaktický dovětek tam nemusel být. Jinak to není tak zlé, jak jsem čekal. Představitelé občanského odboje jsou tu jako obvykle trochu zkarikovaní, ale nebuďme malicherní. Komunistický odboj proti nacismu tady existoval, má tedy právo, aby se jeho představitelé objevili i ve filmu. Tento má své lepší i slabší okamžiky, celkově bych to viděl na nějakých padesát procent. ()
Pustá nuda 1) se rozprostře mezi diváky hned po první půlhodině a do konce snímku nezmizí._____ 2) Zábavný koment: PetrPan*, Tsunami_X*. ()
ocenenia : MFF Moskva 1971 - Strieborná cena ()
Film urcite ma jisty potencial, jiz tradicne me ale Cechova rezie nudi. Nicemu nepomahaji ani sotva prumerne herecke vykony. Myslim, ze ani tvurci nevedeli, do jake miry se drzi faktu. ()
"Kdo rekene, kdo to je, zustane nazivu". ()
Nudné, blbé, bolševické, lživé a hodné zatracení. ()
Další zkurveně komunistická agitka s bolševickou plechovou hubou v hlavní roli (oni se snad jezdili pářit přímo do Kremlu, jinak nevím, kde tyhle typy, kterejm komunismus koukal z vočí, pořád brali). Hlavní poselství: Atentát na Heydricha byl špatně, áno, poněvadž jsme to nevymysleli my, předposraný komunisti. To ste si vymysleli vy tam v Londýně a nás ste se neptali, a nás pak kvůli tomu, chudinky, všechny pozavírali a pozabíjeli. Jedinej správnej vlastenec je totiž ten, co jezdí do Moskvy, vy trotlové. No HNUS, co se tady v tý zemi neustále střídá za ksindl - nacisti, komunisti, eurosocialisti... Bych blil. ()
Historický film o historickej dobe. Osobne mám rád historické filmy, ale tento je dosť slabý. Niektoré sekvencie sú strihané strašným spôsobom. Film hodnotím 10%. ()