Reklama

Reklama

Jak Golem na svět přišel

  • Německá říše Der Golem, wie er in die Welt kam (více)
Fantasy / Horor
Německá říše, 1920, 85 min (Special Edition: 67 min)

Obsahy(1)

Praha, 16. století. Židovský rabín vyčetl z hvězd, že jeho národu hrozí nebezpečí. Rozhodl se proto vytvořit z hlíny obrovského člověka, kterého nazval Golemem a pomocí magie ho přivésti k životu, aby Židy před oním nebezpečenstvím ochraňoval. Z počátku je Golem svému pánovi oddaným služebníkem, který beze zbytku plní uložené úkoly. Jednou, když Golem zachrání život samotnému Císaři, který jako výraz díku zruší dekret o odsunu Židů z města, rozhodne se rabín Golema proměnit zpět v pouhou hlínu, neboť jeho úkol zde je již splněn. Navíc panuje jistá hrozba, že při nevhodném postavení planet se Golem může vzepřít svému pánovi. Než však rabín stihne Golema zničit, je tento opětovně probuzen k životu rabínovým asistentem pochybné povahy, který jej chce využít k odstranění svého soka v lásce. A právě v tu chvíli dojdou planety oné ďábelské konstelace a Golem začne rozsévat zkázu...

Film byl natočen jako prequel ke snímku Der Golem z roku 1915. (El Indio)

(více)

Recenze (41)

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Tento snímek nese pravděpodobně 1. příčku v mém osobním žebříčku nejnudnějších a nejzdlouhavějších filmů. Až na lepší začátek a celkem dobrý konec, mám neuvěřitelnou mlhu. Snad, že dialogy jsou pro mě skoro to nejdůležitější a pokud má 1 a půl hodinový film kolem 35 vět přímé řeči, nedokážu plně akceptovat a pochopit děj a stávám se stále méně a méně pozorným. Čili v souvislosti s tím, že jde o němý film, ve kterém se z velké části příběh odvíjí gesty a obrazově, mnoho věcí mi pak uniklo a nedokázal jsem tak ocenit, alespoň tedy podle zdejšího hodnocení, nepochybnou kvalitu počinu. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Stará židovská legenda v nadčasovém hávu německého expresionismu. Režisérské duo Wegener–Galeen uskutečnilo dráždivou tvarovou syntézu gotického klenutí a lomení s expresionisticky pokřivenou perspektivou a výsledkem je zvláštní vizuální svět na pomezí reality a snu, historie a mýtu. Klasický příběh Rabiho Löwa a jeho monstrózního výtvoru je tryskajícím zřídlem temné atmosféry, která kulminuje ve scéně vyvolávání Astarotha (nadčasově ztvárněné a neobyčejně sugestivní), stejně jako jímavou prefigurací příběhů o "nepochopených" monstrech. Sám Wegener ztvárnil Golema jako zdroj nekontrolovatelné síly, ale zároveň jako bytost pozvolna opouštějící své prvotní určení a procitající do svého lidství. Čímž jasně předznamenal celou větev významných horrorových snímků. V restaurované verzi oceňuji zejména systém barevných filtrů, který citlivě kopíruje atmosféru děje a pak výtečný soundtrack, který dokonale koresponduje s duchem snímku. Der Golem je výpravný historický kus (ovšemže v měřítku své doby), snímek s atmosférou mystiky a příběhem, který jednou pro vždy předurčil monstra v kinematografii. Je kdesi na pomezí výrazně stylizovaného Kabinetu dra. Caligariho a skutečnost poetizujícího Nosferata. Pro milovníky černobílých snů s pečetí IFA vtělená rozkoš! ()

Reklama

DaviD3141 

všechny recenze uživatele

Wegenerov Golem, realizovaný nedlho po Kabinete doktora Caligariho, je klasickou snímkou nemeckého filmového expresionizmu. Prvé Wegenerovo spracovanie tejto starej židovskej legendy sa datuje rokom 1915, druhé, štylizované ako komédia (Golem a tanečnica, 1917), je o dva roky mladšie. Do dejín kinematografie sa ale zapísala až (táto) tretia verzia, nazvaná Golem, ako prišiel na svet (1920). Hoci je Golem postavený na tradičnom židovskom rozprávaní, s aktuálnym judaizmom nemá mnoho spoločného; filmoví rabíni pripomínajúci čarodejných hviezdopravcov (na hlavách nosia skalpy, nie jarmulky), ktorí majú za cieľ privolávať zázraky na hlavu kráľa. Sám rabi Löwy vyzerá ako šialený vedec nie nepodobný doktorovi Caligarimu (Werner Krauss) alebo Rotwangovi (Rudolf Klein-Rogge) z Langovho snímku Metropolis (1927). Pre filmový expresionizmus sú typické výrazne štylizované kulisy: v Golemovi sú interiéry aj exteriéry židovského ghetta pokrútených a hrubých tvarov, navodzujúcich predstavu lona, zatiaľ čo svet nežidovského dvora je plný hýrenia a rozprávkovej atmosféry. V tridsiatom prvom roku Golem výrazne inšpiroval Whaleovho Frankensteina (1931); ten za svoju podobu vďačí viac Wegenerovi ako Mary Shelleyovej. 65% ()

Psychor odpad!

všechny recenze uživatele

Golem, vzhledem opět připomínající vypaseného staroegyptského vojáka, se po pár letech vrací, aby všem příznivcům hororu plivl svou hliněnou slinou do tváře a umučil je nudou prostřednictvím neskutečně dlouhé stopáže. Bohužel jsem totiž patřil k těm nešťastným, kteří se museli vypořádat s úmornou 101 minutovou verzi, během níž jsem čekal zcela marně na jakýkoliv záblesk strachu, děsu či napětí, který by ve mě snímek vyvolal. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Snímek Jak Golem na svět přišel (opět) z roku 1920 byl sice prvním expresionistickým, ale již třetím golemovským projektem významného herce i režiséra Paula Wegenera, v němž nechal postavit Prahu z židovských legend a ztělesnil monstrum z nočních můr. ___ Snímek Jak Golem na svět přišel hraje v dějinách kinematografie hned dvě významné role. První z nich představuje jeho pojetí expresionistické poetiky, kterým tvoří svého druhu alternativu k tomu malířskému a divadelnímu, jež známe z Kabinetu doktora Caligariho nebo Od jitra do půlnoci. Efekt zploštělého či pouze naznačeného prostoru totiž nahradil vytvořením prostoru coby labyrintu s bohatou texturou reprezentovaných (hliněných) povrchů. ___ V souladu s Jeanem Mitrym lze hovořit o grafickém expresionismu v prvním případě a plastickém expresionismu v druhém. Důraz se z okázale nerealistické stylizace přesunul na takovou, jež spíše rozrušuje zkušenost s realistickým. Pražské židovské ghetto má přitom fascinující podobu pokrouceného bludiště roztodivných úhlů, jež stojí v kontrastu k reprezentaci rudolfinského dvora – a to nejen tím, jak je vystavěno, ale i režií herců inscenovaných v těchto prostředích. ___ Hravost přitom nelítostně narušují vstupy náhlých naturalistických výjevů, jako je člověk shozený z věže, žena tažená za vlasy ulicemi a bezvládná těla u cest. Pozoruhodné je i to, jak málo film usiluje o komplexnější motivování postav, spíše nesympatických a jen v základních emocích načrtnutých. Do popředí tak lépe vystupuje soustavně budovaná postava hliněného Golema, o němž se dlouho mluví, nejopulentnější scénou je cesta k jeho oživení, a nakonec dlouze sledujeme, jak se vzpírá kontrole a stává se… kým vlastně? ___ A zde koření ona druhá linie kinematografických dějin, jíž je film významnou součástí. Právě Wegenerovou (třetí) interpretací Golema se totiž nechali otevřeně ovlivnit tvůrci hollywoodského Frankensteina (1931), a to ve vizualitě, vedení příběhu a hlavně v uchopení nelidského, a přece tak lidského monstra. Ano, Jak Golem na svět přišel dnes působí „všedněji“ než Caligari, leč není o nic méně zvláštní – jen se stal nedílnější a významnější součástí naší zkušenosti s (žánrovou) kinematografií. [Připraveno pro LFŠ 2021] ()

Galerie (11)

Zajímavosti (7)

  • Představitelka rabínovy dcery Miriam Lyda Salmonová byla v době natáčení Wegenerovou manželkou. (Oktavianus)
  • Představitel hlavní role Paul Wegener byl také spoluautorem scénáře a jedním z režisérů. (Oktavianus)
  • Paul Weger zpracoval téma golema celkem třikrát. V roce 1915, jako komedii v roce 1917 a roku 1920. Dochovala se pouze tato verze. (Oktavianus)

Reklama

Reklama