• Ajantis
    **

    Hudba. U ní Noir začíná i končí. Vytváří bohatou paletu témat spjatých s jednotlivými postavami nebo určitým typem scén a právě tahle šikovně vkomponovaná témata táhnou atmosféru. Pokud u akčních vložek neumírám nudou, je to jen kvůli motivu Salva nos; pokud přistoupím na poetiku vzpomínkových sekvencí, je to zase především kvůli hudebnímu doprovodu... Ostatní složky seriálu kvalitativně převyšuje až příliš a to nedělá dobrotu. Ona kombinace zvuku a obrazu nevytváří zdaleka tak intenzivní spojení jako v .hack//SIGN; občas předvede kouzelné panorama, ale opravdu jen občas, větší pozornost je věnována všednímu (šedému) ději a soubojům. Ty jdou mimo veškeré mantinely logiky a Mašimo v nich dokazuje totéž, co později v .hack projektech – prostě je neumí. Nemám nic proti akčňárnám, v nichž má jedna strana svými schopnostmi navrch a deklasuje desetinásobnou přesilu nepřátel, ale nesmí to být podáváno tak, že nejsou „špičkoví zabijáci“ schopni ani základního krytí a v přímé konfrontaci klidně několik vteřin jen dělají trapné grimasy, aniž by stiskli kohoutek, protože jinak by museli naše hrdiny zabít už ve druhém díle. Souboje nablízko jsou ještě jakž takž, přestřelky jsou ovšem k smíchu (nebo k pláči - dle chuti) a do podprůměru je pozvedává zase a pouze hudba. O příběhových kvalitách se ani nerozepisuji, Noir je blábol, spatlanina všemožných klišé, jakou umí snad jen Japonci (i když meta Metal Gear Solid je stále daleko). Nejvíc mě iritovala ústřední dvojice zabijáků, která mi svou psychologií v lecčems připomněla NGE. Sice bez zaváhání masakrují desítky lidí, ale když je to potřeba, promění se v klepající se ufňukaná cosi, neschopná pronést souvislou větu a mající spoustu citových potíží se sebou samými. Pomalu v každé epizodě na sebe navzájem (s častou výpomocí Chloé) zcela nesmyslně míří a pak propukají v další výbuch papundeklových emocí. Vcelku se mi líbily některé epizody uprostřed, už se v nich po impotentní úvodní třetině začalo něco dít, ale ještě nesklouzly do úplného dějového hnoje (závěrečná třetina). A jen vzpomínka na ně a výbornou hudbu mě odrazuje od nižšího hodnocení. / / / / / Největším kladem je tak postava Chloé – půvabná jako její jméno, vyrovnaně působící, nádherně oblékaná, s překrásnými vlasy a ultimátním hlasem. Je smutné, když já považuji za nejlepší scénu seriálu společnou koupel Kiriky a Chloé. 0:-) [slitovné **](18.5.2008)

  • Zumongar
    ***

    Jsem dost zklamán z toho, jak si Noir všichni vychvalují. Obrovské epizodní rozdělení, alias "na tenhle díl si scénáristi vymysleli tohohle záporáka", kromě dvou vyjímek, tu platí neustále. Dívčiny Mireille a Kirika si vždy poradí v až směšně provedených akčních scénách, kdy je patrné, že i elitní protivník musí být absolutní amatér nebo jen jednoduše pořád míři na zdi a objekty za vražedkyněmi. (malý spoil) Ke konci se akorát rozjíždí menší příběh za poznáním Kiriky, jehož konec ale hned poznáte ze začátku, takže nejspíše ani nebudete mít ani nutkání seriál dokoukat. (konec spoilu) Kromě vzpomínek na minulost Mireille je celý seriál dosti nudný, z velké části díky již zmiňovanému epizodnímu rozdělení a slabých akčních scénách. Za zmínku ale rozhodně stojí povedený soundtrack, zde mají autoři u mě plus. Ve výsledku je ale Noir průměr, bohužel. 3*(28.7.2010)

  • mandelbrot
    ****

    Za hudbu má u mě Noir jasných pět hvězd, už od první epizody jsem si hudební stránku zamiloval a obzvláště Canta per me a Salva nos mi zněly v hlavě ještě dlouho po každém dílu. S ostatním už to tak jednoznačné není. Především bych ocenil, kdyby tvůrci neukazovali v každém druhém dílu flashback událostí na Korzice, jen pokaždé o 2 sekundy delší než posledně; navíc finální odhalení toho, co se tenkrát stalo mi přišlo docela nevěrohodné. Další hůře stravitelnou skutečností je zdánlivá neprůstřelnost hlavních hrdinek. Spoustu přestřelek vyhrají díky svým střeleckým schopnostem a chytrosti ( např. 3. díl a popkorn ), ale kupříkladu při souboji na schodech v 16. dílu je musel přesně podle slov Salva nos ochraňovat sám Bůh, protože střeleckou neschopnost protivníků Kiriky a Mireille si jinak vysvětlit nedokáži. Zmíněné nedostatky mi brání dát plné hodnocení, ale jinak se mi Noir velmi líbil a klidně se na něj podívám za nějaký ten čas znovu.(2.7.2006)

  • Naslund
    *****

    Ačkoli se jedná o akční seriál, není dobré nějakou akci očekávat. Existují zde dvě kontrastující polohy, ve kterých se seriál odehrává. Jedna poetická, která ukazuje normální život a druhá, kde se odehrává děj a občas i nějaká akční scéna. Tyto dvě složky se příjemně prolínají. Ten samý kontrast je i mezi hlavními postavami. Mireille je spíše praktická a nekompromisní, zatímco Kirika žije ve svém světě, protože svět kolem ní ji spíše zraňuje. Jak tomu bývá zvykem, tak hudba je silnou součástí seriálu a přestože se u všech akčních scén objevuje ta samá hudba, za celý seriál se neoposlouchá. Animace není dokonalá, ale vyšší kvalita v tomto případě není potřebná.(6.10.2007)

  • Zíza
    ***

    Hudba skvělá. Ale tak nějak absentuju krev, prostě mi to příjde nepatřičné, že tam, kde se tolik střílí, zabíjí, jako zde, není prostě skoro krev. A červená. Takový záběr tam snad byl jen jednou a to na konci, když ona zabila tamtu. Pokládám tohle jako dobré zahřívací kolo, dobrý předvoj pro Madlax, protože tam mi přišla 3-5x lepší. No, shlédnutím tohoto anime jsem určitě nepřišla o drahocenný čas. :-)(25.3.2009)

  • - V druhej epizóde "Daily Bread" vidíme počas nakupovania Mireille a Kiriky obchod Bee-Train. Je to aj meno jednej zo spoločností, ktoré Noir vyrábali. (Flipper)

  • - Koichi Mashimo vyrábal seriál v súbežne s .hack//SIGN. (Flipper)

  • - Postava Miloš Havel je pomenovaná podľa dvoch notoricky známych českých politikov, premiéra Miloša Zemana a prezidenta Václava Havla. (Flipper)