Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ještě na počátku druhé světové války měla berlínská dekadentní smetánka možnost scházet se v podzemních homosexuálních, lesbických a transsexuálních podnicích a kabaretech. Jejich návštěvníkem byl i gay Max, přelétavý hejsek, libující si v náhodných známostech na jednu noc, v alkoholu a kokainu. Svoboda menšin ale měla brzy poznat sílu nacistické tyranie. Po střetu s gestapem utíká Max společně se svým přítelem do lesů. Avšak ani zde není v bezpečí. Brzy je chycen a po jízdě vlakem smrti ho čeká vězeňský mundur a vytetované číslo na ruce v koncentračním lágru Dachau. Díky židovskému původu ale může na pruhovaných hadrech nosit "jen" Davidovu žlutou hvězdu. Naštěstí proto, že i zde byli Židé stále víc než růžovým trojuhelníkem ocejchovaní homosexuálové. Ty čekala automatická smrt. Nicméně i za ostnatými dráty bylo možné poznat cit. A díky němu Max konečně pochopil, pro co stojí za to žít. V britském komorním válečně-milostném dramatu režiséra Seana Mathiase excelují Clive Owen a Lothaire Bluteau, ve vedlejších rolích se zde také mihnou Mick Jagger jako transvestitní zpěvačka Greta, Ian McKellen, Jude Law, Rachel Weiszová a další hvězdy. Snímek obdržel ceny na festivalech v Cannes a Gijónu. (Dannysek4U)

(více)

Recenze (81)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

,,Lidé si působí bolest a říkají tomu láska." Prostřednictvím výtvarné kamery, která nejprve snímá římské dekadentní orgie (vizuálně připomene Felliniho, Brasse či Viscontiho), později pak minimalistické scény v kamenolomu, jsme svědky tragického příběhu Maxe. První silnou scénou je vlaková brutalita - dej sadistickému praseti moc a nebudeš se stačit divit. Ostatně nejbrutálnější agresoři bývají zakomplexovaní slaboši, kteří si potřebují stále dokazovat, že na to mají, i když nemají. Silné psychologické drama o přátelství, zapovězené lásce, síle, touze a nenávisti. ,,Miluji tě, co je na tom špatného?" Uhrančivá hudba P.Glasse jen podtrhuje zvláštní magičnost mimořádného snímku. ()

BASE 

všechny recenze uživatele

Glass je minimalista/, 2/3 tohoto filmu je takových. Tak dokud vás nezavřou, protože máte jiné oči nebo divné nehty, koktáte, posloucháte jazz, čtete závadnou literaturu nebo se nechcete nechat znásilnit --spíš v hlavě, něž jinde/ někdy myslím, že to tak dlouho trvat nebude/ posilujte... kamenů dost, nejen těch uchopitelných,// navrhoval bych " kolonku" filmy k zamyšlení..., díky za něj ()

Reklama

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

V rámci filmů, které se zabývají LGBT tematikou, pojednává tento snímek o nevšedním a originálním tématu. Představte si, že jste gay v nacistickém Německu, což je ještě horší, než když by jste byl žid (a to už je co říct, když vezmeme v potaz dějiny). Snímek se zaobírá láskou za ostnatými dráty pracovního tábora, kde všichni vězni v podstatě čekají na smrt (ať dobrovolnou, nebo nedobrovolnou). Úvodní sekvence z kabaretu byla hodně hýřivá a sugestivní, přičemž poté se film vezl převážně na dramatické vlně, která byla protkána romantickými peripetiemi. Zkrátka film, ve kterém je na gaye pohlíženo z jiné dobové perspektivy, než je člověk obyčejně zvyklý. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Divadelní předloha z toho přímo čiší a je to spíš dobře a zajímavě postavené, než prožité. Přesto mě zaujalo - i když to byl taky zjevný kalkul - posun vnímání sexu. Pro hlavního hrdinu je to nejdřív jen nezávazná kratochvíle, kdy ani kokain a několik mužů v posteli nedokáže uspokojit, ale později se pro něj stane hlubokým prožitkem dokonce bez dotyku jenom skrz slova. A nakonec je pro něj intimita projevem nejhlubší oddanosti a vlastně prostředku k záchraně života (aspoň dočasně). I když je z dnešního pohledu jasné, že vězni z první poloviny třicátých let měli jen mizivou šanci na přežití. A fakt mě štve, že to Intersonic vydal bez titulků! /26. 10. 2010/ ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Pro někoho možná zajímavě vylíčený život homosexuálů v koncentračním táboře, kde, aby se vězni nezbláznili podle vůle nacistů, volí vlastní způsob šílenství, ale já u toho vesměs zíval. Dialogy mezi dvěma homosexuálními vězni, které vedli během přenášení kamenů z jedné hromady na druhou, byly k uzoufání nudné a za zmínku jen stojí jejich "milování". Ne že bych čekal nějáké maso, ale život v Dachau jsem si představoval trochu jinak. Stejně tak mi nesedl konec v intencích Feuchtwangerova Žida Süsse. Naopak jako obrovské plus hodnotím výkon Clive Owena, který si tímto výkonem řekl o přestup do I. ligy a doba před příjezdem do Dachau byla taky poměrně koukatelná. Každopádně z mého hlediska Mathias promarnil potenciál, který měl k dispozici. 40% ()

Galerie (4)

Zajímavosti (3)

  • Celosvětová premiéra proběhla v květnu 1997 na filmovém festivalu v Cannes. (BMW12)
  • Ian McKellen, který ve filmu hraje strýčka Freddieho, hrál Maxe v původní divadelní hře v Londýně roku 1979. (Tom Riddle)

Reklama

Reklama