Kemono no ken

Ronin (Mikijirô Hira) prchající před svými pronásledovateli do hor, samuraj (Go Kato) rýžující ve stejných horách zlato pro svůj klan, jeho manželka (Shima Iwashita), tři prachsprostí lupiči a hory, zakázané, protože všechno zlato co v nich leží, patří šogunovi. Skvělá kombinace pro film, při jehož sledování se nenudíte ani chvíli. (17.04.2014)

Surové, drsné dobové souboje (kde je jich zde v poměru k příběhu přesně tak akorát - tzn. celkem hodně), hodnoty, kodexy a hierarchie klanů, která je překvapivě v tomto snímku podána srozumitelně a příběh se odhaluje přiměřeně postupně s jakýmsi klidným napětím. Srozumitelné - to možná i proto, že se zde nevyskytuje zase až tak moc jmen a hlavních postav s - pro Evropana - nepochopitelnými jmény a příjmeními. Pro fanoušky oldschool samurajských filmů naprostá povinnost se všemy svými klasickými plus - ať už jde o samurajskou čest a slávu, o které zde budete díky antihrdinovi celkem dost slušně pochybovat, ženskou lstivost a zrady, nástrahy a pasti, ale hlavně - hlavně všichni milujeme ty souboje! Rychlé, svižné, film odsýpá a vůbec - vše je tak, jak to máme všichni rádi. Ou jé! (02.04.2014)

Podobně jako Leone jednou provždy změnil tvář westernu, tak Goša tímto jednou provždy změnil tvář chanbara samurajáren. A ne nepodobně způsobu jakým toho docílil ve stejné době právě i Leone. Sice Goša odklon od klasického pojetí ctnostných bushido ctících asketických samurajů nakousl již ve své prvotině, ale až zde svůj podvratný přístup k žánru dovádí k naprosté cynické dokonalosti. Účel světí prostředky a to tu platí v každém okamžiku jak pro klan(y), tak především pro veškeré postavy, které svede dohromady zlatonosná řeka. Ve výsledku je jedno, zda to budete brát jako nastavování zrcadel společnosti (a o to Gošovi nesporně šlo) či čistou žánrovku bez přesahu. Dokonalé je to v obou polohách. Navíc je to celé vyšperkované vypiplanou režií a neskutečným citem pro kontrastní černobílou kompozici plnou nádherných exteriérových výjevů, hrátek s úhly kamery i vypiplaných soubojů, ve kterých se střídají dlouhé pasáže na jeden záběr s rychlými prostřihy z pohledu hlavního hrdiny. Prostě (nejen) žánrový klenot. (23.03.2013)

Samurajský film zasadený v zaujímavom horskom prostredí. Príbeh je tiež zaujímavý. Zaujmú ale hlavne akčné súboje, ktoré sú veľmi dobre zvládnuté, tiež nejaké tie pikantnejšie veci, v ktorých si ako to vidím Goša "libuje". Ale k tým lesom, horám a rieke sa oveľa hodí farba, bohužiaľ tá tu nie je. Hodnotenie: 80% (09.04.2013)

Po všech stránkách naprosto dokonalý film. Sympatický hlavní hrdina si prochází pořádnou dávkou desiluze skomírajícího šógunátu a Hideo Gosha toto vystřízlivění mistrně zprostředkovává divákům. Populární přesah na tehdy z poválečné krize se probouzející Japonsko zde samozřejmě také nechybí. Ostatně tato paralela byla hlavním motorem jidaigeki 50. a 60. let. To co dělá ale film dokonalým je způsob jakým je hlavní hrdina konfrontován s krutou realitou a nástrahami jeho neplánovaného výletu do divočiny. Tam kde jiné snímky podobné rýpání do autorit budují na neobratném moralizovaní či ohánění se ctností Sword of the Beast hlavním postavám hází pod nohy jedno morální dilema za druhým v krásně syrové podobě bez zbytečných okolků. Díky tomu Sword of the Beast mistrovsky přirozeným způsobem vtáhne diváka do děje. Perfektně zahrané a precizně natočené bez nuceného "artu" okolo. Nádherné horské prostředí se ostatně o luxusní vzhled postará samo. Aby toho nebylo málo, tak Sword of the Beast musí dozajista být jedním z top samurajských filmů i co se týče kvality akčních scén. (21.10.2014)