Kirjúin Hanako no šógai
Režie:
Hideo GošaObsahy(1)
Masagoro Kirjúin, přezdívaný Onimasa (Tacuja Nakadai), sám sebe rád považuje za muže cti a pokračovatele samurajských ideálů, ve skutečnosti je však jen hlavou jedné méně významné rodiny jakuzy, navíc se sebestředným a poněkud výstředním chováním. Prostřednictvím jeho adoptované dcery Matsue sledujeme osudy členů jeho domácnosti i vzestupy a pády zločineckého klanu mezi lety 1918 až 1940. (Ertai)
(více)Recenze (5)
Já si tady občas s tím hodnocením připadám jak v jiříkově vidění. Mafiánka, kde furt někdo řve jak nepříčetnej, dvě nány se tam několik minut fackujou a to je vše završeno tím, že holka dostane svoje první krámy, opravdu paráda. Hlavní mafián ne ten největší, tam chodí a tváří se důležitě jako vemeno od krávy, ale vůbec jsem nedokázal pobírat proč je tak váženej, když tam furt dřepěl na prdeli s kupou kurev a nebo se klaněl jinýmu dědkovi, asi nejvyšší šéf, podle řečí které ved. Takže pokud to pojmu takhle tak je to spíš stopážově přepálnej omyl, pokud to pojmu jako vyprávění o japonci co je asi důležiteja zřejmě zločinec tak ok nějakou vyprávěcí strukturu z hlediska vztahu to má, obrazová složka ala atmosféra je skutečně vydařená a i herecký výkony jsou dobrý. ()
První ze tří románů autorky Tomiko Miyao, které Goša v osmdesátkách zadaptoval. Historická freska pokrývající cca dvacet let nabízí nevšední pohled za oponu každodenního života "jedné velké rodiny" svébytného sebestředného jakuzáckého bosse, který o sobě rád smýšlí jako o nástupci samurajské tradice, a jeho pohnutého boje o místo na slunci navzdory ostatním klanům, hospodářské krizi, měnící se době i vlastní rodině. Klidně by se to mohlo jmenovat Tenkrát v Japonsku, protože pokud byl Goša (zcela právem a trefně) označován za japonského Sergia Leoneho, tak toto se v jeho filmografii rovná Tenkrát v Americe. Jediná výtka míří ke stopáži; je to příliš krátké a je mnohdy vidět, že se muselo hodně krátit; v zásadě osudy všech postav krom ústředního dua Matsué/Onimasa působí zkratkovitě a je to věčná škoda. PS: Slabší "psí" povahy asi jen těžko rozdýchají scénu (ne)symbolického brutálního psího zápasu; ta tedy určitě přes PETU neprošla. ()
Hideo Gosha opět nezklamal a servíruje nám plnými hrstmi působivou atmosféru světa yakuzy raného 20.stol. Tatsuya Nakadai v roli kmotra nemá chybu, jeho neskutečná mimika je zde naplno využita. Působivé obrazy přinášejí hořké náhledy do života a pádu mocné mafiánské rodiny. Zpracování je perektní, plynutí přirozeně dynamické a příběh silný (a v dnešní odcizené době "survival" kapitalismu á la Chicago 30-tých let, vlastně i tématicky aktuální). Nějaké výtky bych našel, ale mám skutečně silné puzení dát *****, takže to udělám.. ()
Je to prekrásny film s originálnym, tak povediac netradičným príbehom. Očarila ma jeho farebnosť a hlavné hudba, ktorá na mňa zapôsobila až sentimentálnym či dokonca melancholickým dojmom. Nakadai ako Japonský Krstný otec je fakt geniálny. V tejto role uplatnil asi všetok svoj talent a predvádza nám naozaj užastne prectavenie. Trošku mi len bolo ľúto že väčší priestor k realizácii nedostala aj Iwashita. ()
THE LIFE OF HANAKO KIRYUIN (toho hraje Kaori Takasugi). Distribuční název (USA): ONIMASA: A JAPANESE GODFATHER. ()