Drákula roku 72´

Údajně nejhorší film v sérii o Draculovy, já bych s tím možná i souhlasil, nicméně nejvíce mě štval ten feeling 70 let. Jistě v té době to bylo asi normální ale mě doslova sraly ty hipísáci. Ale tohle nebylo pro mě to nejhorší, to nejhorší z celého filmu přišlo hned v prvních minutách. A to smrt Drakuli takhle debilní a odfláklou smrt jsem hodně dlouho neviděl a navíc jsem jí nečekal od Hammeru. Poté si film sice zlepší ale nejedná se o nic nového, Drakulu vyvolá jeho pra-pra vnuk Johny Alucard, no a tak se film rozjede aby skončil a já na něj po čase zapoměl. Je škoda že tu je plno scén tak odlfáklých a přestu tu jsou věci které byly příjemné, třeba herci kteří byly sympatičtí, jen škoda že Lee nedostal tolik prostoru a i atmosféra v pár scénách ujde a ten ceremoniál na oživení Drakuly byl fajn. (13.12.2012)

Předposlední, z hammerovské série již sedmá část o nesmrtelném hraběti. Stejně jako závěrečný The Satanic Rites of Dracula (1973), i tenhle snímek se odehrává v Londýně na počátku 70. let, kde se podaří oživit legendárního Draculu v podání Christophera Lee. Po stopách mu samozřejmě jde potomek slavného Van Helsinga (opět výborný Peter Cushing), tentokrát je to navíc osobní záležitost díky Helsingovo půvabné vnučce. I když gotické hrady a lesy vystřídaly ulice velkoměsta plná hippies, pravidla hry se nemění. Osamělý hrdina se zase snaží přesvědčit detektiva, s kým mají tu čest, knížete temnot probudí poblázněný fanatik, a na upíry opět platí krucifix či svěcená voda. Jenom ta hudba odpovídá pokvětinové době, což mi do filmu nesedne, ale budiž. Každopádně jeho vzkříšení a následná likvidace jsou pořád zpracovány na slušné úrovni. (17.10.2011)

Měl jsem poněkud obavy, jak dopadne přenesení drakulovského filmu do současnosti. Přeci jen filmy z 50. a 60.let s Ch.Lee mají své kouzlo. Příběh lze rozdělit na tři části - kytarový večírek, obřad a lov. Kupodivu drží pohromadě, byť gotické scény - obřad, kostel, hřbitov, souboj, ale i úvod z roku 1872 - patří k tomu nejlepšímu. Psychadelická veselice hippies je vhodně doplněna hudbou M.Vickerse, která vytváří patřičně strašidelnou atmosféru. Ch.Lee ve svých upírských rolích nepředstavuje žádný umělecký koncert, ale jeho temné charisma je jedinečné - ostře řezané rysy, krvavé oči, uhrančivý pohled, pramínek krve okolo úst a vysoká postava zahalená v plášť. To P.Cushing je opravdovým Hercem, sledovat jej je radost. Každý pán má ode mne * a film 3* = 5*. Hammer mě nezklamal a zrození Draculy jsem si vyloženě užil. (29.08.2011)

Zo začiatku to vyzerá ako veľmi zábavná a bizarná démonizácia hnutia hippies, neobratne odkazujúca najmä na Manson Family. Napriek tomu postupne dostávame veľmi konvenčný hammerovský sequel, zakrývajúci svoju vyprahnutosť zasadením deja do dobového Londýna, čím sa resuscituje aspoň najsilnejšia stránka starých hammerovských filmov - vizuál. __ Na prácu filmového štúdia za zenitom to ale nie je žiadna hanba. Vo filme sa unikátne miesi nostalgická túžba za starými (gotickými) časmi a potreba ísť napriek všetkému vpred, kooperujúca so snahou opätovne sa čo najviac zapáčiť publiku. Z konvenčnej draculovskej snímky sa tak stáva počiatok grotesknej labutej piesne draculovskej série, zavŕšenej obskúrnou snímkou The Legend of the 7 Golden Vampires... čas ide vpred a nepremôže ho ani stáročia prežívajúci Dracula. (02.09.2017)

Film, který byl opravdu velmi jemně inspirován skutečnými událostmi, patří v Draculovské sérii k těm lepším. Hodně mě bavilo zasazení celého příběhu do sedmdesátých let. Moderní hudba tomu dodávala spíše punc nějaké dobové detektivky, než hororu, ale vůbec to nevadilo. Cushing si zopakoval svou tradiční roli Van Helsinga a posléze i jeho vnuka. Nutno podotknout, že i v 60 letech má pořád na to zničit samotného hraběte Drákulu. Psychedelická pářka na začátku byla docela zábavná, ale následující rituál vzkříšení, to bylo teprve něco. Naprosto strhující scéna a asi nejlepší scéna ve filmu. Dost mě pobavila "složitá vědecká metoda", kterou Van Helsing přišel na to, že Alucard rovná se Dracula pozpátku:-) (25.07.2008)