Dracula a syn

Nejdříve bych chtěl poznamenat RIP LEE budeš nám chybět. Teď k samotnému filmu. Film je bohužel průměrnou komedií o chlápkovy co zjistí že je syn Drákuly a tak je tu plno blbých nápadů. Samotný Lee je sice zábavný a sem tam dokáže nahnat strach, a scéna kde je jakoby špatná scéna byla parádní ale bohužel jeho syn je jen běhání a zmatení. Není nijak moc zábavný a spíše je to jen křeč. Horor moc nečekejte spíše takovou odlehčenou komedii na nedělní odpoledne. (12.06.2015)

První třetina si mě získala i přesto, že Molinarovy pokusy o lekačky působí spíš úsměvně a že obsahuje ne zrovna nejzdařileji pojaté skoky v čase – to když Drákula po vyzvednutí pár chlápky po úrazu už najednou z ničeho nic točí film a také když na začátku vidíme titulek „Transylvania 1784“, ale brzy pak s plynutím děje rázem procitneme v moderní současnosti plné aut. Atmosféra prvních 20 minut se mi líbila svým temným poetičnem, které mohlo být skvělým podložím pro osobitě podanou variaci na klasický horror s legendárním upírem. Příchod vládnoucích komunistů na Drákulův zámek přinesl pak vtipnou absurditou, na chvíli mě pak ještě ten praštěný děj zabavil, občas se i později našel zdařilý vtípek (hlavně dialog z rakve do rakve a probuzení se škrabkáním na rakev), ale s přechodem do úplné současnosti mě film většinou přestával bavit. Působil na mě jako docela mdlý pokus o crazy komedii s nevýraznými herci (a Raymond Bussières, který to osvěžil nejvíc, má žel jen krátkou epizodku), smíchaný navrch se spoustou plytké romantiky, u níž je po většinu času prakticky až jedno, že hlavními postavami jsou upíři a že příběh kdesi na začátku vůbec byl horrorem. Do poloviny bych to aspoň na zlaté střední 3* viděl, po celém filmu již ne... a to jsem tady před časem trochu tepal Molinara za výsledek Hibernáta a neoslovil mě příliš ani Můj strýc Benjamin, ale Drákula a syn dopadli u mě ještě hůř. Kdepak ty časy skvostných černobílých prvotin páně Molinara jsou... [50%] (26.03.2024)

Před drahně lety jsem viděl tuhle bláznivou komedii. Tehdy jsem žil, ohledně upírských filmů, hrabětem Draculou v podání Ch.Lee, a tudíž jsem se na film velmi těšil. Nu, temný gotický horror se nekonal. Francouzi! To spíše jižněji u Italů by se ho člověk dočkal. Nevím, jak bych hodnotil dnes, ale v době normalizace mne velmi pobavila mimo jiné scéna, kdy upír je zlikvidován pomocí kříže vytvořeného srpem a kladivem....francouzskými komunisty....tyhle perly nám přinášela sousední TV ZDF, to byly časy....zaplaťbůh, že už je to všechno pryč! (17.08.2010)

Byla to tedy slátanina, to jo, ale pár perliček bylo vtipných. Viděno vzduchem pŕes ostnaté dráty hraničního pásma. (28.02.2018)