Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vzorový normalizační film líčí ve třech povídkách statečné a čestné komunisty jako věrozvěsty šťastnějších zítřků. První příběh se odehrává na sklonku německé okupace, kdy je odbojář zatčen při převážení letáků. Druhý se odehrává v 50. letech při společném ustájení dobytka. Závěrečná epizoda vypráví o lékaři terorizovaném prchajícími zločinci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (32)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Hodně nevyrovnaná úroveň jednotlivých povídek, první je více než obstojná - Zdeněk Řehoř v jedné ze svých nejlepších rolí - , druhá je otřesný blábol a Obermaierová tu vystupuje v typicky zemanovské kreaci, třetí - průměrná historka o setkání zákonů dbalého občana s podsvětím. Nynějších 48% přesně odpovídá. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Nejsilnějším jmenovatelem všech povídek je velmi precizní režie a kamera. Černobílá, ponurá atmosféra se nevyhýbá ani jedné z nich. Stejně tak dokonale podchycená hudba, což k vzhledem k obsazení není nic překvapivého. Silnější než strach je jen lidská odvaha ke spravedlivým činům, jež spojuje všechny tři hlavní postavy povídek. Spojuje je ovšem i něco jiného. Strana. Ideologická nutnost je zde násilně tlačena navzdory vynikajícímu dramatickému potenciálu všech třech povídek. Ovšem je zde patrné, že Vladimír Čech plní v praxi známé pořekadlo o vlku a přeživší ovci. Není to žádný extrém, krom druhé povídky, kde budovatelská naivita lehce vystrkuje růžky, v čele se všemi normalizačními hvězdami zarudlých seriálů. Celkově se ovšem jedná o skvělou režisérskou práci a výborný způsob vyprávění. Instrukce***** Jednoznačně nejlepší. Grandiózní stupňování bezvýchodné situace a závěr s otazníkem. Tento samotný příběh, s rozšířenou verzí scénáře, by v pohodě stačil na celovečerní snímek o lidském charakteru v bezcharakterní době. Dvojice Řehoř - Hrušínský je vskutku herecký diktát a Raoul Schránil v uniformě SS zase velmi zajímavá podívaná. Ale i v této skvělé první povídce se jasně naznačuje, kudy vede cesta. Do Moskvy. Tvrdohlavci*** Kolektivizace s úsměvem a hrdinný morální boj nebojácné předsedkyně se zbabělými výhrůžkami anonymů. Ještě se tak zakoukat do osobního stráže z SNB, to by bylo. Kandidát*** Diverzant mířící za hranice, neštítící se ničeho nemorálního a proti němu kandidát strany s posláním lékaře. Svou odolnost vůči strachu v tomto případě dokazuje vynikající Oldřich Vízner. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Tři povídky o vzorných komunistech. 1) Slušná Instrukce*** těží ze zajímavého prostředí. 58letý Zdeněk Řehoř můj oblíbený herec rozhodně nebyl, zato rovněž 58letý Rudolf Hrušínský jako vyšetřovatel gestapa byl podle očekávání skvělý._____ 2) Povídka Tvrdohlavá* je o ničem, skrytém za fasádou statečné družstevnice._____ 3) Unylý Kandidát** uzavírá tuto přehlídku socialistického ideologického kýče. ()

Stegman 

všechny recenze uživatele

Jednotlivé povídky: Instrukce: *****, Tvrdohlavci **, Kandidát **. ............................. Napínavá povídka Instrukce o odbojáři za 2. sv. v. je u mě to nejlepší z celé filmografie Vladimíra Čecha. Však k té povídce také napsal scenář Vladimír Körner. Zbylé dvě povídky jsou ale hóóódně špatné. Náměty mají slušné, ale ty nevěrohodné mono- a dialogy a toporné herecké výkony to až neuvěřitelně shazují. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Dost se divím, že tohle měl ještě někdo potřebu v roce 78 točit. Navíc nebarevně. Ale vzali to pěkně po pořádku soudruzi.. Odboj, padesátá léta a pak současnost...Tři povídky, tři činy statečných soudruhů komunistů, vlastně v té prostřední je to statečná soudružka komunistka... Souhlasím s ostatními, že nejlepší byla ta první okupační. Řehoř coby bolševik odbojář verzus komisař SS Hrušínský, To byla panečku opravdu lahoda. Trochu to pokazil závěr ve stylu Bonda, ale holt tvrdě kalenej soudruh lecos dá. To v té druhé Obermaierová nedbá na anonymní výhrůžky (statkářů a sedláků jimž znárodnění zatíná tipec!) a kolektivizuje, meze rozorává, krávy bere sedlákům hlava nehlava a nebojí se ! Vlastně ano, bojí se, že se zamiluje do sličného agenta STB Zounara který jí doma hlídá. Nu a v té třetí statečný komunista Vízner přemůže dvojici vrahounů co prachají na západ..a mimo jiné uvidíme také jak si to dvanáctsetroska OÚNZ uměla hnát aj po náledí až gumy kvílely.... Nevím co komu mělo toto dílo v tom roce 1978 sdělit... Bylo to tak naivní, že tomu nemohl věřit ani ten nejblbější soudruh...no i když... pitomých tam bylo více než dost. Já jsem to dal jako naučnou látku. Po propagandistických a normalizačních filmech jdu a o tomto jsem se dozvěděl teprve nedávno. Dávám tedy za dvě šifry zapečené do chleba. * * ()

Galerie (2)

Zajímavosti (5)

  • Druhá povídka se natáčela v Bedrči u Benešova, scény z pohřbu pak v blízkých Kozmicích. (Ladak1)
  • Zvonička, kde Kristýnka vyzvání ve druhé povídce, je skutečná, pochází z roku 1926. Pouze soška Panny Marie na ni byla přidělána pouze pro účely natáčení. (Ladak1)
  • Třetí povídka byla natáčena v Příbrami a jejím okolí. (rakovnik)

Reklama

Reklama