The Pike in a Fish Pond
Režie:
Vladimír ČechKamera:
Bohumil KolátorHudba:
Jaroslav KřičkaHrají:
Jaroslav Vojta, Ludmila Vendlová, Josef Pehr, Eman Fiala, Jana Hrdličková, Táňa Hodanová, Otakar Vážanský, Lydie Filová, Marie Brožová, Ota Motyčka (více)Obsahy(1)
Česká veselohra o děvčatech ve stavebnictví. Mladí zedníci, Franta Doubrava a jeho přítel Béla se seznámí se dvěma děvčaty, Mařkou a Vlastou. V krátké době se s Mařkou znovu setkávají na svém pracovišti jako s vyučenou zedničkou. Mařka se dostává do čety Frantova otce, na pracovně zpožděný blok. Aby mohl být splněn plán, navrhuje Mařka zavedení nového způsobu práce, zdění v trojkách. Starý Doubrava se z počátku na Mařku zlobí, protože nevěří v úspěch nové pracovní methody a nechce přiznat, že by žena mohla v zednictví pracovat stejně úspěšně jako muž, či dokonce ještě lépe. Když však Mařka dokáže, že se vyrovná ostatním zedníků, je otec Doubrava usmířen a svými zkušenostmi pomůže ještě tuto pracovní methodu zlepšit. (Filmový přehled)
(více)Recenze (25)
Pracuji ve stavebnictví, takže *** dávám za úžasné zedníky z říše snů, které bychom rádi okamžitě přijali - dohoda jistá. ()
Pokud to berete jako seriózní film ( což ve své době byl ), tak je to příšerná, ideologicky zabarvená budovatelská agitka. Na druhou stranu jsem se se svými kolegy z Filmových věd spoustakrát nasmál, obzvláště, když Jaroslav Vojta představí svůj "zlepšovák." Pořád lepší než jen pouhá suchá přednáška na téma československý film v 50. letech. ()
Další libůstka pro pokročilé znalce nejpodivnějších let čs. filmu. Když převrátit svět naruby, tak pořádně. Ženy na stavbu, staré řemeslníky poučit a hlavně kolektiv utužit. Úsměv sice tuhne při setkání s klasickými osobnostmi předválečné kultury, přeci jenom Mrázek, Fiala i Vojta vystupovali před válkou v úplně jiném repertoáru. A je poněkud trapné nutit je hrát vedle nadějného a progresivního mládí, které zde zastupuje Pehr a Vendlová. Ale kdo se dokáže od srdce zasmát s Katkou, u Cesty ke štěstí nebo při Usměvavé zemi, s nadhledem zvládne i Štiku v rybníce. ()
Film jasně ukazuje rozdíl mezi starým způsobem zdění a zděním podle nových method. Dále dokazuje, že i v tomto povolání mohou úspěšně pracovat i ženy. Většina herců tohoto filmu pracovala ve svém volném čase brigádnicky na staveništi a natáčení bylo prováděno za vedení zkušených odborníků ve stavebnictví. Ve filmu spatříme mnohé nové tváře. Představitelka Mařky, Ludmila Vendlová, která hraje hlavní ženskou roli, ve svém prvním filmu vytvořila přesvědčivou postavu mladého, uvědomělého děvčete, které chápe velikost nových úkolu a plní je s nadšením. V druhé hlavní roli zahrál otce Doubravu Jaroslav Vojta, který dokázal tak jako v mnoha jiných filmech, že je jedním z naších nejlepších herců. V jeho podání nacházíme dobrého, prostého člověka s jeho chybami i humorem, u něhož stavovská ješitnost nakonec ustupuje do pozadí, jde-li o dobrou věc. Kladně nutno hodnotit zejména tu skutečnost, že se vedle tak dobrého a zkušeného herce uplatnila i mladá debutantka. Film celkem plní své poslání. Formou lehkého humoru řeší závažné problémy a můžeme jej proto pokládati za kladný přínos naší kinematografie k aktuálním problémům současné doby budování socialismu v naší vlasti. Filmový přehled 5/1952 ()
... aneb, kterak si soudruzi představovali dělnickou mládež. Stejně to muselo dát soudruhům filmařům hodně práce a přesčasových hodin, aby napsali pro naše pracující takovou pěknou optimistickou veselohru! A navíc obětavě poskytli podklady pro vznik díla Na brigádě divadla Sklep a Černobílá Sylva Pavla Juráčka. A kdo ví, jestli se u nich neinspiroval i Andrzej Wajda. Děkujeme soudruzi!! ()
Ty agitky jsou dost uhozené, mají však kouzlo nechtěného. Tato je ze stavebnictví, kde se trumfovali zednické party v rychlosti kladení cihel při stavbě. ()
Pravý budovatelský film, z něhož bolí ruce. Buď je to hrůza nebo veliká legrace, jak si vyberete. (Nemůžu uvěřit, že nějaký člověk mohl zvládnout sázet každou rukou jednu cihlu a to celý den. Ale úderník je úderník!) ()
Skvělý Vojta.... nejstarší herecká generace.. ()
Tenhle způsob boje za genderovou vyváženost je mi sympatičtější, než ten současný. Film je nechtěně vtipný, již představa, že mladé dívky touží státi se hromadně zednicemi, je, mírně řečeno, idealizující, takže nakonec bez potíží zapadne do škatulky komediálního žánru. ()
Vždy, když to situace vyžadovala, neváhal režisér Vladimír Čech vložit své síly ve prospěch uvědomělé socialistické kinematografie: nejprve počátkem padesátých let v žánrových agitkách Štika v rybníce a Expres z Norimberka, posléze v průběhu normalizace angažovanými díly Klíč, Vysoká modrá zeď nebo Akce v Istanbulu. Pravá budovatelská komedie "o děvčatech ze stavebnictví" vznikla podle původně rozhlasové, později pro divadlo upravené hry plodného, ideologicky prověřeného, a tudíž preferovaného autora Karla Stanislava. Příběh o dívce, která se nebojí o svých nových metodách zvyšujících produktivitu práce přesvědčit staré zkušené praktiky, byl pro masmédium filmu vhodný hned ze dvou důvodů: jednak pomohl propagovat komunisty zavedenou praxi ve stavebnictví a jednak popularizoval myšlenku náboru žen do převážně mužského odvětví. Absurditu doby asi nejlépe vystihuje fakt, že ruku k dílu přidali prý i sami herci, když ve volném čase dobrovolně vypomáhali na jedné ze skutečných staveb. ( -Ponrepo 28/2/13- ) ()
Tak tady mi prijde chtic po rovnopravnosti muzu a zen jeste zdravy:-))). Pro dnesniho divaka blaznivy scenar. Mozna i pro ty, co sice mozna pamatuji, ale chteji zapomenout:-). Ma to sve kouzlo, doslova vyborneho Vojtu v hlavni roli mistra a v monterkach puvabnou Ludmilu Vendlovou. ()
To je naše nejšikovnější trojka... ()
Tak blbé, až je to roztomilé. Navíc to skončí dřív, než to začne otravovat, zkrátka samé klady. :) Jste-li schopni nadhledu, je to za silné 3*. A pokud jste někdy zahlédli tehdejší týdeníky, nebo jste dokonce viděli Člověka z mramoru či Černobílou Sylvu, tak se to dá klidně hodnotit i 4*. _______ P.S.: Vážení zapřísáhlí antikomunisté, přečtěte si poslední odstavec a půl o Jindřichu Plachtovi (ze zdejší biografie č.1). To budovatelské nadšení nebyl jen výmysl propagandy. ()
No tak to je budovatelska podivana jak se patri! Navic tam porad jedou ty trojky... :))) ()
Budovateľský film z 50 - tych rokov. Jaroslav Vojta ako murár na stavbe. V dobe vzniku , vážny film a dnes komédia.. Dávam 30%... ()
Film, který možná u někoho vzbuzuje úsměv, ale kupodivu je pro dnešek, kdy se mluví o rovných právech žen v genderovském hnutí, docela aktuální. Jen vídce žen do zednického povolání! Oprostíme-li se od této skutečnosti,tak nám pak zůstane docela sympatická a milá komedie s výtečnými výkony Jaroslasva Vojty, Emana Fialy a některých dalších. ()
Podle divadelní hry „Stavěli zedníci“. Závory se otevírají ihned po přejezdu vlaku. Prostě kvalita. Zedničky – to je ještě mnohem větší nesmysl než traktoristky. A nejedná se o jednu průkopnici 100 kg živé váhy. Soudruzi se s tim nemažou. Celé zástupy pohledných mladých dívek se hlásí do idylického internátu s cílem vyučit se vysněnému povolání. Opravdu nechápu, že pracující nevyhnali pod vedením strhané zedničky na invalidním vozíku komunisty již v roce 1951. Těhotenství se pro zedničky sice nedoporučuje, ale v případě potřeby se porod uskuteční přímo na stavbě za míchačkou a novopečená maminka po krátkém odpočinku pokračuje v míchání betonu. Jako náhradu za porod si v přesčasových hodinách střihne tuplovanou „trojku“ obouruč. Opět známý hlásící děda (tentokrát moc nehlásí). Vojta hnusně kleje (m.D.!). Furt hromuje – to je neuvěřitelný. Pěkné hledání kamaráda pomocí hraní na klarinet na ulici. Sympatická ústřední milenecká dvojice. ()
živá katastrofa!!! A to mám budovateľské filmy z 50.-tych rokov celkom rád - tá atmosféra a to oduševnenie ľudí ma fascinuje...väčšina českého a slovenského národa v tom čase vnímala zmenu režimu cez štátom dotovanú sociálnu politiku a tá bola nesporne v prospech obyčajných ľudí. Ale tento film nemal žiadnu iskru, nudil od začiatku do konca. Prehnané a neprirodzené výkony i takých hercov, ako Vojta, Fiala, Kemr zrážajú film na úroveň tupej, nepresvedčivej agitky. A na dovŕšenie katastrofy tvorcovia do deja filmu umiestnili i slovenského negramotného cigáňa Bélu, ktorý síce toho veľa nenapracoval, ale zato bavil pracujúci ľud svojou hudobnou produkciou a smiešnou slovensko-češtinou. Z úcty k Jaroslavovi Vojtovi a jeho dvojpodaniu spakruky dávam slabú jednu hviezdičku. ()
Film můžu srovnat s Cestou ke štěstí kde krásná Jiřina Švorcová k úspěchu přišla. A tady přišla k úspěchu půvabná Ludmila Vendlová. Ale vzhledem k tomu že tu narozdíl od Cesty ke štěstí nehrála Blažena Slavíčková, tak dávám tři hvězdičky. ()
,,Jedna z dívek nalévá maltu, druhá klade cihly, třetí podává.“ Štika v rybníce není zase tak špatný film. Není v něm moc komunistické politické agitky, je to film spíše budovatelský. Cihly v něm hrají hlavní roli a mluví se o nich vlastně pořád. Na stavbě, doma či na rande dvou mladých lidí. Všichni v tomto filmu žijí jen pro to, aby mohli zedničit a stavět domy, což je naivní, ale hezké. Potěšila mě role rázovitého otce hraná Jaroslavem Vojtou. Ten většinou hraje hrozně hlučné a protivné komunisty, tady je to ale sympatický týpek, který má docela vtipné hlášky a příjemně nekonfliktní pohled na rozvíjející se vztah jeho syna s jeho podřízenou. Navíc má tento film dokumentární ráz, kdy si lze udělat obrázek o tom, jak se před sedmdesáti lety stavěly domy. ()