Reklama

Reklama

Bel Ami

  • Rakousko Bel Ami (více)

Obsahy(1)

Celovečerní umělecký barevný film francouzsko-rakouské koprodukce byl natočen podle známého stejnojmenného románu klasického francouzského spisovatele 19. stol. Guy de Maupassanta. Jiří Duroy, který se vrátil z koloniálního vojska v Alžíru, živoří v Paříži v bídném zaměstnání. Na přímluvu přítele Forestiera je přijat jako redaktor „La Vie francaise". Brzy pronikne do tajů cesty k úspěchu a rychle stoupá na společenském žebříku, neohlížeje se napravo ani nalevo. Vydatně přitom využívá, vědom si svého půvabu, ženské lásky. Po Forestierově smrti se ožení s vdovou, odhalí však její poměr s ministrem zahraničí a využije toho k vlastnímu prospěchu. Dosáhne odstoupení ministra, a přes odpor rodičů i sňatku s dcerou ředitele „La Vie francaise" bankéře Waltera, jejíž matka byla rovněž jeho milenkou. (FILMOVÝ PŘEHLED 19 / 1956) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

ripo

všechny recenze uživatele

V poměru k tomuto filmu je francouzský divák dnes v paradoxní situaci. Film, natočený podle románu jednoho z největších francouzských spisovatelů minulého století předním francouzským režisérem a podle scénáře francouzských autorů, film, v němž hrají francouzští herci a na němž ve všech tvůrčích složkách pracovala řada Francouzů, může Francouz vidět — jen mimo hranice Francie. Francouzská vláda totiž promítání filmu na francouzském území zakázala a přes řadu protestů se nepodařilo dosud dosáhnout odvolání zákazu. Jako důvod zákazu byly uváděny nejrůznější okolnosti. Pravým důvodem je však - Guy de Maupassant sám. Velký spisovatel, mistrně odhalující a kritisující demoralisované podhoubí života francouzské buržoasie III. republiky, zpité vítězstvím nad Komunou, sebejisté a deroucí se za úspěchem s dravostí, která nezná ani nepřijímá jakoukoliv morálku, spisovatel, odhalující příliš pravdivě skutečnou podstatu buržoasní koloniální politiky, nehodil se prostě francouzské vládě do hry. Marocká otázka (v 2. polovině 19. stol. soupeřily v Maroku o vliv Francie, Španělsko a Velká Britannie; teprve r. 1904 si Francie a Španělsko smlouvou marocké území rozdělili), která vytváří v románě politické pozadí, na němž se rozehrávají všechny zákulisní čachry, je ve filmu tlumočena přesně v duchu románu (jako ostatně celý film je jednou z vzácných ukázek vzorného, přesného a výstižného převodu literárního díla do scénáře): jenže de Maupassant viděl skutečnost příliš bystře, aby jeho umělecký obraz neplatil i na dnešní situaci, na dnešní buržoasní praktiky. Konec konců tahle averse proti „Miláčkovi" není první. Román pobouřil buržoasii už tehdy, kdy po prvé vyšel; jeho kritika byla tak přesná, že mnozí žurnalisté se cítili dokonce osobně dotčeni. De Maupassant jim tehdy odpověděl: „Chtěl jsem jen vylíčit život dobrodruha, podobného všem těm, do nichž narážíme v Paříži denně na každém kroku a s nimiž se setkáváme ve všech existujících povoláních." Kritika, kterou „vylíčením života dobrodruha" Maupassant vyslovil, je platná dodnes — i když ti, jichž se týká, si nasadili jiné masky, než jaké nosili Duroy, Walter, Laroche-Mathieu. Nejde však o masky. Jde o podstatu křivolakého života buržoasie. A ta se nezměnila. (V rakouské versi hraje titulní roli Johannes Heesters.) Filmový přehled 19/1956 ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama