Ona
She
Režie:
Robert DayScénář:
David T. ChantlerKamera:
Harry WaxmanHudba:
James BernardHrají:
Ursula Andress, Peter Cushing, John Richardson, Christopher Lee, André Morell, Bernard Cribbins, Rosenda Monteros, Nosher PowellObsahy(1)
Palestína, koniec prvej svetovej vojny. Trojica priateľov (vedec, jeho sluha a mladík) sa chystá na návrat do Európy, keď jedného z nich unesú na príkaz krásnej tajomnej vládkyne. Tá mu dá mapu, ktorá vedie do legendami opradeného mesta Kumy.
Trio neváha a chopí sa šance stať sa slávnymi. Vydá sa na dobrodružnú a strastiplnú cestu naprieč púšťou, ktorá povedie k odhaleniu pôvodu bájneho mesta, osudu dávnej lásky a tajomstvu zachovania večného života.
(-hektor-)
Recenze (15)
Fajný dobrodružňák zo slávneho štúdia Hammer, kde si zahrali ich najväčšie hviezdy Peter Cushing a Christopher Lee, plus vtedajšia kráska Ursula Andress. Dnešnému divákovi by možno vadila prílišná kulisovosť, no na druhú stranu sú to interiéry skutočne bohaté a podobne sú na tom aj kostýmy. Akurát mi tu chýbalo nejaké riadne stop-motion monštrum od Harryhausena, ako tomu bolo v orok novšom One Million Years B.C., taktiež od štúdia Hammer. Každý kto si film pozrie, určite si všimne aj okaté podobnosti s filmom Múmia - žeby náhoda ? :). (8/10) ()
Tato 8. adaptace románu Henry Rider Haggarda She z roku 1887 nestojí za nic, zajímavá je pouze realizace pokračování pokračování s Olou Schoberovic. Je to škoda, protože Hammeroviny mohu, ale Uršulu skutečně ne. ()
Dobrodružný příběh o vládkyni ztraceného města, která žije už dva tisíce let, páč čeká na svého milence, co ho kdysi ze žárlivosti zapíchla. Nyní se konečně objevil v podobě blond mladíka Lea, jenž ještě neví, že je reinkarnací prastarého velekněze. Vše se zdá prosté, stačí jen podle mapy dojít skrze pustiny a hory do tajemného města a Leovi se splní všechna přání. Svižný úvod, utahaná prostřední třetina, akční poslední čtvrtina. Krásná Ursula, ten ptačí kostým jí sekne, téměř k nepoznání zarostlí Cushing a Lee stojící, jak jinak, na protichůdných stranách barikády a efektní scéna s plamenem života. Mimochodem ten ohnivý chřtán pro oběti jakoby si vypůjčil Spielberg do Indiana Jonese a Chrámu zkázy. Jeden z těch filmů, co poměrně dost zestárnul. ()
Šílená bejkárna, která se Hammerům ani trochu nepovedla. Kromě závěrečné vtipné proměny, půvabné Ursuly Andress, klasické šablony hodný Cushing a zlý Lee a dominující silné hudby nestojí film vůbec za řeč. ()
Hlúpučký dobrodružný fantasy film s vtedajšou populárnou hereckou equipou. ()
Obstojná dobrodružná rozprávka, ktorá je v konečnom dôsledku dosť ukecaná a viac nudí ako zabáva, na upršané sobotňajšie popoludnie je však ideálna. ()
Ursula Undress jako Ta, již musíme poslouchat (a kterou bych poslouchal moc rád :-D) a ve vedlejších rolích se objevující Peter Cushing a Christopher Lee - to jsou samozřejmě hlavní lákadla tohoto starého béčkového Hammer filmu. Viděl jsem již starou americkou verzi s Randolphem Scottem v hlavní roli, tato britská byla sice lépe obsazená, měla více známých jmen, ale jinak mě tolik nevzala. Obzvláště zhruba první polovina filmu byla hodně zdlouhavá a nudná. Na druhou stranu to ale zase nebylo tak špatné, jak napovídá zdejší hodnocení. ()
dobrodruzna fantasy o nesmrtelné královne podzemního mesta od spol. Hammer - podle predlohy H.R.Haggarda ()
Čekal jsem nějakou totální kravinu, ale je to celkem koukatelný dobrodružný film se zajímavým hereckým obsazením. O reinkarnovaného blondýna tu soupeří Ursula Andress (která to dříve táhla s Jamesem Bondem) a Rosenda Monteros (která to dříve táhla s Chicem ze Sedmi statečných). To vše pod dohledem Petera Cushinga a Christophera Leea. Pokud vám to v něčem připomene filmy s Allanem Quatermainem, není to dílem náhody, ale stejného autora předlohy, sira Henryho Ridera Haggarda... ()
2* za krásu a sex-appeal Ursuly Andress. ()
Anglický spisovatel dobrodružných románů Henry Rider Haggard není znám jen věhlasným a i u nás známým literárním počinem 'Doly krále Šalamouna', filmaři hojně vyhledáván, ale i románem 'She: A Jistoty od Adventure', který si pro úspěch vysloužil i několikadílné pokračování. Filmaři po tomto skvostu sáhli už v době němé éry, kdy vzniklo několik filmových zpracování. Tento snímek z roku 1965 je druhým snímkem zvukovým a v podstatě prvním barevným a v obrazovém Cinemascopu. A tak opět nejde o nic jiného, než o tříčlennou výpravu, která ve Východní Africe narazí na ztracené město, ve kterém vládne krásná královna, jejíž láska je příslibem nesmrtelnosti. Takový film si vyžaduje ne zrovna skromný rozpočet, který však zřejmě takový byl, protože na každičkém záběru je to znát. Lokace sice vcelku působivé jsou, ale třeba statický obraz scenérie onoho ztraceného města moc nadšení nevyvolá. Vlastně to takřka připomíná Drážďany po náletu spojenců. Snímek samozřejmě láká na Ursulu Andress v roli královny, která na sebe upozornila účastí v první bondovce 'Dr. No' (1962). K hereckým kreacím jí scénář zrovna nevybízí, ale být krásnou královnou se jí chtě nechtě podařilo. On ten film je vůbec takový celý omšelý ve své jednoduchosti a námětové přímočarosti. Dobrodružný orientální kabát sice má, ale zub času už bohužel za ta léta také udělal své. Dějová etuda ohledně plamene věčného mládí a radosti z nesmrtelnosti je sice dobrodružně zajímavá, ale dnes už svým zpracováním poměrně nudná. Okem shovívavým je potřeba na toto filmové dílo zhlížet, jinak dojde k diváckému zatracení. Je-li to škoda už je na diskuzi. ()
Příběh o tom, jak se Ivan z Mrazíka v doprovodu Velkomoffa Tarkina a Alfreda Pennywortha žene přes poušť do matriachální Wakandy plný římskejch legionářů a černejch umpa-lumpů, aby tu proskočil modrým plamínkem a mohl tak strávit věčnost přitisknutej na rty blonďatý kleopatry. Těžko mu něco vyčítat, Ursula Andress je famózní kráska. Ona je důvod, proč tenhle film asi nikdy nepůjde zdařile zremakeovat. Zatimco většina předělávek starších klasik si vyláme zuby na nostalgii starejch fanoušků, tenhle film je dost neznámej na to, aby se vyhnul uječenejm stížnostem zarytejch origomilců. Novější verze by ale v porovnání jednoznačně padla právě kvůli představitelce hlavní role. Současnej hollywood se kočkama jenom hemží, to jo, ale na ostrý švýcarský rysy a smyslnej pohled Ursuly Andress asi žádná ze současnejch babuchen stříbrnýho plátna nemá. Tenhle epistemologicky objektivní aspekt je prakticky nedostižnej a hlavně díky němu (ní) tenhle film, podobně jako královna Kumy, neumírá. Hail Ayesha! ()
Klasické starší dobrodrůžo se vším všudy a hezkou ústřední melodií. Jenže pak se to začne táhnout. Akce se vytratí a začíná to být kapánek nudné. Nakonec to vypadá jako milostné drama z červené knihovny. Což je veliká škoda. Proto musím hodnotit v podprůměru. ()
Kvalitní a zábavný dobrodružný příběh hodný toho jména válčí s jediným motivem: S nikam nevedoucím milostným trojúhelníkem, o němž je při pohledu do výstřihu hned všem jasné, kdo ho musí vyhrát. Naopak body přidává nelítostně desilusivní závěr, který jsem v rámci této produkce nečekal a jenž mne překvapil svou poklonou lidskosti. ()
"Chvěješ se, Billali" - "Kdo se obává Tvého hněvu bez zachvění, je blázen, paní. A kdo se ho neobává a přesto se před Tebou nechvěje, ten není muž". Něco mi říká, že tento film sjíždí Monika Štiková (nyní Binias) když ne pořád tak často, protože má o sobě velmi podobnou představu všemocné Kleopatry, které leží všichni muži u nohou a předhánějí se v tom, aby jí mohli oblíznout palec u nohy. To byla jen taková vsuvka, zpět k filmu. Asi se nezařadí mezi mé top oblíbené, je takový naivní hlavně ze začátku, kdy mladý muž oznámí svým přátelům, že má mapu k pradávnému městu a oni hned nadšeně souhlasí, že pojedou s ním, technicky to zařídí. Dneska by reakce byla taková "Hmmm, hele, mám coviďáka. Jé, kdybys to řekl dřív, zrovna na dnešek mám rande. Bohužel, jdu na ranní, snad jindy, ale pověz mi jaké to bylo". :-D Nepochybně je to tu tehdejší dobou, lidé měli víc vychování a víc času na sebe navzájem. Ale je to poměrně hezká fantazie, existence starověkého města, které si žije svým životem kultury Egypťanů-Římanů, naprosto ukryté před zbytkem světa, v němž je 20.století a zrovna skončila 1.světová válka. Konec byl ale docela trapný. ()