High Blue Wall
Režie:
Vladimír ČechKamera:
Václav HuňkaHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Martin Růžek, Jiří Bednář, Jiří Němeček, Josef Langmiler, Josef Chvalina, Gustav Heverle, Vanda Švarcová, Jiří Krampol, Ladislav Trojan, Vladimír Brabec (více)Obsahy(1)
I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 a odehrává se v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic... Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (71)
Vysoká modrá zeď působí jako první díl nikdy nerealizovaného seriál, protože scénář rozjel hned několik zápletek a žádná není uspokojivě uzavřena. Děj nahodile skáče od tématu k tématu a vše plyne v poklidném tempu, jak se sluší na romantickou komedii, ale ne už tak na letecké drama. Stěží průměrná režie a mizerné dialogy, pak filmu definitivně zlomily vaz. Pozitiv je jen minimum. Patří k nim herectví Martina Růžka a také dlouho očekávaný přílet slíbených MiG-15. Scéna ve které se na obzoru objeví mrak přibližujících se letadel a za zvuků Kalinky se pomalu zvětšují, se dokonce může pochlubit napětím a atmosférou. Už jenom proto, že čtyřiadvacet špičkových stíhacích letadel do vzduchu dlouho nedostaneme. A kdoví, jestli vůbec někdy. Velice slabé tři hvězdičky. ()
viděl bych to asi takto: nenásilná, téměř místy až podprahová agitka, která měla v době vzniku mladé generaci ospravelnit události režimu z 50. let. ale to, že hodný tatík generál se po každém svém histerickém výstupu omlouvá: já vím, že to cítíte jinak, ale rozkaz je rozkaz; mně nedokáže přesvědčit, že vyvrařdění inteligence bylo nezbytné. to, že toto pseudodrama je poslepované jako leporelo tu vůbec neberu v potaz, už by nebylo kam klesat. ()
ZAUJÍMAVOSTI k filmu: Odbornými poradcami filmu boli pplk. Josef Pavlík (inšpektor Odd. bojovej prípravy letectva Správy letectva a vojsk PVOŠ MNO, ktorý si vo filme "strihol" rolu amerického pilota) a mjr. Jan Kovář (vedúci starší dôstojník Odd. spojovacieho a rádiotechnického zabezpečenia 10. leteckej armády). Predobrazom postavy generála Dvořáka (Martin Růžek) je plk. (neskorší generál) Jindřich Misík, v lete 1951 veliteľ 71. divízie protilietadlovej obrany štátneho územia. ()
Je zajímavé, že dobrý režisér, který natočil výborný film Úplně vyřízený chlap, několik let poté točí takovýhle shit. Asi jen proto, aby měl práci. Kecy o imperialistech číhajících za hranicí jsem poslouchal celou základku. Na to jsem už starej a opravdu šťastnej, že už je poslouchat nemusím. Na druhou stranu názorná ukázka toho, co všechno si byli soudruzi schopni vymyslet, aby nějak omluvili ten nehoráznej bordel a rozklad naší země. To byli přece imperialisti, kdo za to mohl. To je zase dobrý vidět...50% ()
V. Cech je reziser, kterej bezesporu tocit umel. Takze i tenhle film je pekne natocenej a navic ma i slusnou vypravu. Koukat se na to proste da. Letadla, holky pekny, auta... Tech par kreci klidne v hlave preskocim, a naopak se pobavim nejednim "vtipem" (americky L29, rozumy starsich kolegu atd.). Kdyz se poprve objevi priletajici nove migy a do toho Katusa... :-))) ()
Galerie (3)
Zajímavosti (16)
- Ve scéně vrácení poručíka Zdeňka Netopila (Jiří Krampol) na státní hranici vidíme obrácené označení států na hraničním kameni. „ČS“ má správně být ze strany naší a „DB“ ze strany tehdejší NSR. Ve filmu to je obráceně. Také sloupek se znakem NSR, který je před hraničním kamenem, tedy na území ČSSR, je umístěn špatně. Sloupek má být umístěn na území tehdejší NSR. (JSy)
- Když přilétají sovětské stroje MiG-15 k leteckému útvaru, děje se tak za doprovodu slavné ruské písně „Kalinka“. V roce 1860 ji složil Ivan Petrovič Larionov, jenž byl i autorem textu. Proslavil ji vojenský soubor Alexandrovci, takže byla nakonec mylně považována za lidovou píseň. (Robbi)
- Knižní předloha Václava Podzimka se jmenovala „Osm a půl sestřelu“ a byla vydána v edici Magnet v roce 1972 (Robbi)
Reklama