Zajatec 2. avenue

Mel je neurotik, který má soucitnou chápající ženu, dobráckého bratra na venkově... aktuálně taky velkou smůlu v práci a uvnitř potřebu všechno kolem sebe bez uzardění komentovat. V nejhorší chvíli neváhá a po hořkých příhodách se sousedy kupuje lopatu na sníh! :o) Já bych za sebe taky neváhal a co nejdřív bych se odstěhoval z panelákové džungle New Yorku na venkov k bratrovi... Neil Simon v jedné ze svých povedených konverzačních her opět vytrousil množství svižných dialogů na pozadí (nejen) komických či tragikomických situací, ale tentokrát mě nesmírně překvapil i nadčasovým a pořád aktuálním tématem. Dobře propracovaný příběh s přesahem si po celý čas drží hravý nadhled, jenž vrcholí povedeným závěrem a po celý čas ho podbarvuje i rozhlasový moderátor svými ojedinělými aktualitami. Komedii drží na skvělé úrovni herci, z nichž si samozřejmě nejvíc Zajatce 2. avenue budu pojit s výborným Jackem Lemmonem (tenkrát ještě v plné formě vhodné pro podobný typ komické postavy), ale opomenuti by neměli být ani jeho partneři (Anne Bancroftová v roli manželky a známý režisér Gene Saks tentokrát před kamerou coby bratr Harry), protože právě výborná souhra mezi jednotlivými protagonisty vytváří onen nezapomenutelný herecký koncert. 85% (06.01.2021)

Úžasná konverzační komedie s dokonalým českým dabingem. Obrovské množství zcela zničujících komediálních scén. Kupříkladu v pasážích "Je to komplot!" či s vybalením lopaty, jsem už byla natolik zničena smíchem, že už mé břišní svaly nemohly dále:) Neurotický Jack Lemmon, v němž se možná poznal v jistých "vypjatých" situací každý z nás a trpělivá a chápající Anne Bancroft. I když ta ke konci filmu také zcela obrátila:) Potěšující scéna s honičkou na "zloděje" přes park, ulice a ještě dál. Sylvester Stallone se takto zřejmě již začal připravovat na Rockyho běžecký trénink. "Máš pravdu. Pokaždé, když přijdu po dvaceti letech o práci, ztrácím nervy. Ztrácel jsem nervy už v kolíbce", "Hledají kadeřníka. Večer ti udělám přeliv, a když ti nevypadají vlasy, ohlásím se jim." :) (02.11.2011)

Dokonalá sonda do života "úspěšného amerického" páru ve středních letech v čele s vynikajícím J. Lemmonem a možná ještě lepší A. Bancroft. Ač většinu filmu sami, dokázali pouze svými manželskými dialogy celý film rozsvítit, i když ke konci to nebyla zase nějaká velká životní legrace. A navíc-když jsem slyšel dabing vytvořený za hlubokého komunismu paní Galatíkovou a majorem Zemanem (Brabcem), bylo mi líto,kam jsme v tomhle oboru za ta léta došli. (24.11.2011)

Komedia v ktorej sa Lemmonovi nedari a pokazi sa vsetko, co sa pokazit môze. Bohuzial mi to nepripadalo vtipne. Vŕši sa jedna pohroma za druhou a po par minutach mi to pripadalo monotonne. Jedine co ma vytrhavalo z letargie bol vynimocne neznesitelny Lemmon, ktory frfle, stazuje sa na vsetko mozne a ja som ho mal po chvilke plne zuby. (13.06.2015)

NEMÁM RÁD NERVÓZNÍ LIDI. ZNERVÓZŇUJOU MĚ! Ok, Jack Lemmon v rolích nervózních neurotiků není tak sympatický jako třeba úředníček Baxter z Bytu , ale baví mě  v nich skvěle. A tohle byla teda velká nervózní show! Jen u českého dabingu jsem mírně rozpolcen - nelze opomenout, že Lemmona nedabuje obligátní Brabec a těžko se mi přes toto nedodržení spjatého (brilantního) dabéra u Lemmonovy velké jízdy přenáší, ale na druhou stranu jsem u Petra Hančince snad ani neměl pocit nějakého zaostávání, ten starý český dabing je celý úplně skvělý!  Herečka Anne Banchoft  (v českém znění Annie Girardot Věra Galatíková)  je zde na víc  Lemmonovi  na  oplátku velmi dobrou partnerkou.  No a se  scénáristou Neilem Simonem opakovaně souzním. New York, výrazná ústřední dvojice v popředí a jejich nekonečné bytové hádky a problémy k němu samo sebou patří. A zde jsem se opět dočkal  řady skvělých slovních přestřelek, dialogy byly pořád svěží a hlavně na začátku jsem se několika hláškám smál hodně nahlas + skvělá epizodka s výletem za bratříkem na venkov.  Takže další skvělý kousek od Lemmona a Simona.:o Kde se na víc tentokrát Simonovi  podařilo svůj typický skloubit s pořád  aktuálním témátem a hlavně závažnějším podtextem, kdy Lemmonva postava pořád na něco nadáva, což se zpočátku jeví jen vtipné, ale postupně se mu opravdu vše rozpadá, vlastně vzpomína jen na minulost  a i díky nekonečným špatným zprávám z rádia (které do filmu vstupuje zcela nenápadně, ale nakonec se stává velmi důležité, což je velmi zajímavý nápad) se postpuně nervově zhroutí a začne pod nánosem vlastní frustrace vymýšlet šílené teorie o mezinárodním komplotu. Tyjo, tak tohle bylo brutálně aktuální.:o Jak je to vůbec možné?:D Tento podtext má v dnešní krizové covidové a zároveň přeinformované konspirační době svou velkou platnost a v kombinaci se standardní Simonovsko-Lemmonvskou zábavou přinesl skvělý dojem. Pohodlně jsem se usadil a užil si skvělý film.  Skvělý od prvního tónu klavíru až do konce. Takže: BOUCHEJ (05.01.2021)