Requiem za sen

Nuda, nuda, nuda. Kdyby tam nehrál Jared Leto, vypnula bych to už po půl hodině. (03.10.2005)

No tak to je masakr. Tenhle film se dost těžce rozdejchává. Větší beznaděj se jen tak nevidí. V určitých momentech mi bylo fakt špatně a na závěr by mi od mrazu, co mi běžel po zádech nepomohla ani sauna (zlatá kryokomora). Nesnáším filmy, kde není ani špetka naděje, ale za takhle precizně natočený film, který z vás vysaje všechnu radost a dostane se vám hodně hluboko pod kůži, nemůžu dát jinak, než 5 hvězdiček. Doporučuju jako povinný snímek všem, kdo chtějí zkusit fetovat... (06.10.2006)

Filmarsky bravurne zvladnuty film, kamerou pocinaje a hereckymi vykony konce. Od poloviny se permanenetne zhustuje atmosfera az do uplneho "Papinaku" na konci, kdy slabsi povahy budou lapat podechu. Velmi depresivni zaver. (30.11.2006)

Requiem za sen pro mě osobně představuje velmi nadhodnocený počin. Film na mě působil tak trochu jako umění ze supermarketu. Na Aronofského režijním stylu neshledávám nic invenčního. Opírá se o prvoplánové a místy značně laciné vizuální efekty ( rapid montáže atd.), typické je nadužívání barevných filtrů a kamery připevněné na těle herce. Příběh je velmi vykonstruovaný a plochý, psychologie postav je jen velmi narychlo upečená. Do očí bijící je pak dotažení některých motivů ad absurdum. Fakt, že si zkušený narkoman píchá jehlu do stejného místa, je opravdu značně přitažený za vlasy. Tahle výtka není jenom nějakým hnidopišstvím. Aronofsky se snaží diváka sevřít za každou cenu, přikládá do kotle další a další nadsazené atrakce, což ovšem v závěru překračuje únosnou mez a z filmu se namísto zamýšlené strhující podívané stává čistá nuda. (01.02.2007)

Ohromné. Šokujúce explicitnosťou, a práve preto tak naliehavé a potrebné. Aronofsky na príklade zničeného života svojich štyroch postáv surrealisticky opisuje cestu do pekla zvaného drogy (pritom nehľahčuje ako Trainspotting alebo Strach a hnus v LA). Requiem za sen je mementom, výkrikom, varovaním... (09.04.2007)

Fúha, skutočne drsný pohľad na život medzi drogami, sprevádzaný silnou hudbou Clinta Mansella. Aronofsky ako vždy dokonale vystihuje podstatu. Trocha nižšie hodnotenie mu dávam len preto, lebo dejová línia Sara Goldfarb sa skutočne ťažko pozeral (aj keď to bolo zámerné) a ja som chcel vidieť viac z dejovej línie Marion a Harryho. Ale rešpektujem aj takto natočený snímok. (07.01.2008)

Geniální režie odděluje tento film od spousty ostatních, které se zabývají podobným tématem. Film je dohnán do neskutečného extrému, ale není žádným poučným příběhem, takže se to nedá nijak odsoudit. Scény s aplikací drog, nebo začátky diety jsou neuvěřitelně působivé a působí přímo na diváka. Herecky je vše zvládnuto dokonale a Wayans mě překvapil, jak do všeho zapad-. Dávám plné hodnocení, protože takový film otvírá dveře někam, kam se málokdy dostaneme, do světa v obraze na který se právě díváme (31.01.2008)

Aronofsky mě dokáže každým svým filmem naprosto odrovnat. Jak u Fontány, tak u Requiem (u PI částečně také) jsem zažíval neuvěřitelné emocionální a na psychiku náročné stavy a vždy po skončení filmu 5 minut sedím a pořád koukám na monitor, než si moje mysl vstřebá to, co viděla. Naprosto fantastický střih a hlavně spojení kamery s hudbou a to všechno se skvělými hereckými výkony, no nádhera. (01.07.2008)

První hodinka jsou pohodové dýchanky s drogami a o pomalé degradaci vztahů mezi hlavními aktéry (jasné čtyři*). Následující víc jak půlhodina nakopává předešlý děj do prdele (tytam jsou záblesky nudy) a rychle graduje až k pekelnému závěru při kterém mi bylo vážně špatně a to jsem proti takovýmhle věcem vážně odolný. Film nás nutí přemýšlet, co lidi nutí brát drogy? Co jim to dává? Proč v tom pokračují, když jim to tolik bere? Proč lidé dělají zoufalé věci a prodávají svoji důstojnost, kvůli dalšímu šlehu? A proč to všechno kvůli takové "zábavě"? Mám rád depresivní filmy, mám rád filmy s rychlými prostřihy, které vytvářejí hutnou atmosféru, ale nenávidím Requiem for a dream, ten film je úžasná sonda do hlav všech feťáků (ať de o fet či o prášky na hubnutí). Ale ne nenuťte mě se na to znova dívat. Geniální kampaň proti drogám, du na panáka... (22.09.2008)

Je toho tolik, že ani nevím od čeho začít... Možná, když už je film přiměřován k Trainspottingu (právem), tak začnu rozídly oproti TP - klady, negativy a shodami. PLUS Kamera Experimentální a zcela vydařená kamera - střídání různých typů natáčení, zrychlené záběry, možnost vidět několi záběrů najednou (postup známý již z "24", zde ovšem dovedený k dokonalosti - např. postelová scéna Marion - Harry - u té vůbec nebylo takového postupu třeba a přesto zde je a dělá z této jinak poměrně nezajímavé scény scénu zajímavou) a samozřejmě unikátní aplikace drogy. Proč se zatěžovat a zdržovat tím, že si někdo šlehne? Prostě se hodí pár prvků typických pro tuto činnost (škrtnutí zapalovače, rozšíření zorniček...), nastříhá se to a ozvučí a vznikne něco nového, neotřelého a velmi zajímavého. Suma sumárum - po vizuální stránce rozhodně netypické. MÍNUS Herci Ne, že by špatně hráli, naopak - byli výborní (zejm. oceňuji matku a černocha), ale ústřední zamilovaná dvojice mi nesedla. Ano, věřím, jejich "feťáckosti", ale po vzhledové a osobnostní stránce mi zkrátka neseděli (jedním z těch faktorů je taky samozřejmě Ewan McGregor - zkuste jej nahradit...). ROVNÁ SE Hudba A tady je toho hrozně moc - hudba, kt. je v obou filmech úžasná - oba snímky mají také svou ústřední melodii, jenž dodává filmu jeho osobitý ráz. V RFD se ovšem přidává také excelentní stránka zvuková (čemuž dopomáhá systém přechodů od scény ke scéně, klipovost a střihovost některých sekvencí). Drogy Dále samozřejmě vyznění filmu - to o čem ten film je a o čem vypovídá. RFD v určitých místech řekl bych ještě depresivnější než TP a celkově z něj vyplývá jakési antidrogové poselství, které v TS zaplaťpánbů není. Na druhou stranu si díky tomuto poselství mohl RFD dovolit enormně pochmurný závěr, který do filmu sedl jako málokde. Končit RFD happy endem, asi bych od televize odcházel z velmi smíšenými pocity... Buď jak buď, zobrazení drogistů v obou filmech mi přišlo uvěřitelné (jen mi přišelo divné, jak se stala matka v RFD závislá...) Obecně o RFD: Výjimečná záležitost, která se zařadí mezi klenoty světové kinematografie. Srovnání s TS nevyhrává, ale ani neprohrává - zkrátka je velmi plnohodnotným nástupcem a dalším s mála vynikajících filmů s drogovou tématikou. Těším se na další, Darrene Aronofsky!! (28.09.2008)

Takovou úzkost jsem u filmu už dlouho nezažila.... A soundtrack Clinta Mansella opět nemá chybu.... (19.01.2009)

Film, který vás donutí zamyslet se nad vlastním životem. Ještě půl hodiny poté, co jsem film shlédl jsem to rozdýchával. A bylo mi skutečně zle, takový nápor na psychiku a na lidské emoce jsem u žádného podobné filmu opravdu nezažil! Neuvěřitelný, silný a intenzivní zážitek!! Posmutnělý příběh vyjadřující zlo a zvrácenost dnešní doby, ukazuje co lidé dokáží udělat, aby se jim nedostavili příznaky abstinenčního záchvatu. Skvěle zachycuje, jak média dokáží vnutit člověku představu o správném životním stylu - a mnohdy to může dopadnout katastroficky!! Dokonale vizuálně zpracované, skvělé hříčky s kamerou a se záběry. Neuvěřitelné prosřihy a dokonalá režie. Jemná hudba, dokonale podkreslující tísnivou atmosféru filmu. Čekal jsem jak to celé skončí a možná proto se z toho jen tak nevzpamatuji. (20.01.2009)

Naturalistická realita dnešní doby? Člověk začne chápat, kam až některé věci mohou dojít. Jak neuvěřitelně nebezpečná je svoboda bez zodpovědnosti. Úžasné, vynikající, hluboké, zasahující... (24.01.2009)

AAaaaa, tak to byla síla, vážení! Už dlouho mnou žádnej film tak neotřásl, jako toto..a výraz otřásl je naprosto na místě. Obecně nemám ráda filmy o drogách a během sledování se ve mně zvedala opravdu velká vlna odporu, jenže to zdaleka nebylo jenom o škodlivých látkách v těle. Bylo to hlavně o škodlivých citech v těle, o samotě.. a styl natáčení formou klipů to jenom podtrhoval. Nejhorší na tom všem asi je to, že jsem si uvědomila, jak je celej ten příběh děsivě reálnej - žádná bláznivá komedie nebo sci-fi, ale smutná skutečnost. Nevím, jak v jiných lidech, co měli možnost Requiem za sen shlédnout, ale ve mně se nahromadila šílená bezmocnost a silná melancholie..a to hlavně díky strhujícímu a nepopsatelnýmu výkonu herečky s velkým "H" Ellen Burstyn. Tuhle paní už mám v oblibě řadu let a tímhle výkonem u mě zase stoupla. Jak se jí podařilo zahrát starší paní závislou na stimulantech a televizi, uvězněnou ve svém bytě a přitom slepě milující syna, úžasný.opravdu klobouk dolů! Ale celkově nejsilnější pocit - jaký jsou drogy svinstvo a jak daleko kvůli nim dovede člověk klesnout, přímo se propadnout do těch nejhlubších s*aček...jak se z člověka dovede mávnutím proutku stát zvíře..jak je lidská bytost slabá... (08.04.2009)

!Totální dokonalost po všech stránkách! a to bez prdele... (14.04.2009)

Výborná hudba, která se sama o sobě stává půlkou emocionálního náboje filmu. Druhá půlka netkví ve feťáckém prostředí, které je svým vzezřejním typické, ale v mnohovrstevnatém ztvárnění závislostí, jež vedou ve finále k totální destrukci všech a všeho především na poli mezilidských vztahů a sociálního umístění. Klipovitost přejde v efekt na diváka až během poslední třetiny filmu, teprve díky které nabývá na významu. (17.10.2009)

Requiem za sen je opět dalším výborným snímkem, který je na mém žebříčku nejlepších fimů v první řadě. Filmu nemám vůbec co vytknout. Výborná režie od člověka, který se ve svém oboru vyzná, skvělé herecké obsazení, úžasný příběh a hlavně - hudba, která bere dech i několik let po prvním shlédnutí. Osoby, ktetré se na daném snímku podíleli sleduji již delší dobu, tudíž vím, na čem všem pracovali či spolupracovali a jejich práce je vždy precizní a důkladně a zaslouženě oceněna. Snímek mě hlavně zaujal svým hlavním tématem, pojetím. Což je podle mého názoru strach. A jelikož je zde více časových linií, tak je zde prolínání více životů a více problémů, ale mají právě jedno společné - strach. Opět se opakuji, jako u snímku - Donnie Darko - i 5 hvězdiček je málo :) (15.06.2010)

Asi zcela nechápu hodnocení některých uživatelů. Film mi nepřijde nijak průlomový a nenabízí ani nic nového. Ponaučení? Neberte drogy a nesnažte se mít chorobnou touhu zhubnout - taky nic, co by jiné filmy, zabývající se drogovou tématikou nenabízely. Možná jsem ovlivněná tím, že nemusím filmy, které se točí kolem feťáků a drog. Sama jsem jich totiž pár znala a ono stačí jednou to vidět v životě než to sledovat v televizi na x-té téma. Všichni jsou stejní a všichni skončí stejně. Žijí ze dne na den a jediná motivace, proč žít je, aby sehnaly prachy, aby si mohli koupit dávku, aby si mohli píchnout večer, aby si mohli píchnout ráno, tohle pořád dokola, každý den. Proč se točí tyhle filmy nepochopím, protože si z nich stejně žádný feťák ponaučení nevezme (spíš si z toho vezme inspiraci). Jared Leto to krásně zahrál a to je pro mě ve filmu jediné plus. (19.06.2010)

Jak již tady napsal všemi známý golfista :) ten panák je potřeba!...emočně silný film pro diváka, při kterém se mi dere srdce z těla a určitě poděkuju rodičům, že mě drželi od drog :))...ke komentáři se dostávám až teď takže mohu i doporučujii nový film Aronofského...Černá labuť vás taky dostane ;) (31.12.2010)

Celkem psycho! Dokonalý střih, hudba a zvuk vás (nebo alespoň mě) doslova zdroguje. Ať už je to chlápek z televize, hozená lajna, injekce nebo rozšiřující se panenka. (04.01.2011)