Režie:
Libuše KoutnáScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
Antonín KovácsHudba:
Vadim PetrovHrají:
Dagmar Havlová, Pavel Trávníček, Josef Dvořák, Martina Hudečková, Eva Kudláčková, Barbora Leichnerová, Miroslava Pleštilová, Regina Řandová, Jiří Zahajský, Veronika ŽilkováObsahy(1)
Když se místo očekávaného syna narodila osmá holčička, byla to pro tatínka pohroma. A tak sedm sestřiček na nic nečekalo a vydalo se do světa. Nejstarší Fanynka (D. Veškrnová) si během toho putování užila své. Ze všeho nejdřív totiž musela naučit sestřičky poslušnosti, pořádku, nebojácnosti i laskavosti. A protože byla ze všech nejšikovnější i nejhezčí, právě ji si vybral princ (P. Trávníček) za ženu. (Česká televize)
(více)Recenze (13)
Příšerná televizní pohádka na nedělní odpoledne, ze které je poznat, že byla natočená za pár korun. Kulisy jsou příšerné a oblečení sedmi sestřiček je otřesně nevkusné. Mezi nimi v hlavní roli Veškrnová a ve vedlejších rolích Řandová se Žilkovou to opravdu nezachrání. Stejně jako Pavel Trávníček v roli prince prince, který se chová jako čtyřprocentní hypochondr. S touto ateliérovou trapností Libuše Koutná těžce přestřelila. Vždyť to vypadá jako okresní divadlo pro děti. [262. hodnocení, 10. komentář, 51%] ()
"Za tu dobu, co náš zámek stojí... a momentálně i padá..." "A co kdybychom ty Vaše sestřičky pěkně rozptýlili po kraji?" "Fanynko, taky Vám někdo stojí na hlavě?" Jednoduchý příběh a minimální rozpočet, ale co se s tím dá udělat! Sestřičky jsou všechny roztomilé a docela si podobné a každá scéna je propracovaná se spoustou drobných vtipných detailů. Veselá a trochu výchovná pohádka, ideální pro malé slečny. ()
Hadry, cucky, mordie…Už po třetí holce bych si na něm raději udělal nadosmrti uzel – to by byla moje smrt – takový babinec…Hrubián Pepa Dvořák byl docela v pohodě, líný Trávníček tady leda tak těžil ze svého jména a měl sakra kliku a „naprdíno“. Jako zas to mělo svoje výhody nechat se umýt a obskakovat šesti jakžtakž vypadajícími holkami, jen tu malou bych musel vykopnout za dveře…Vyčůrané ale děvčata byly, to zas jo, jen škoda, že ta pohádka nebyla o něco lepší. Úplně špatná není, ale do průměru jí přece jenom něco chybí. ()
Je úžasné, co se dá udělat s malým rozpočtem. Jistě, je to natáčené ve studiu a je to hodně znát, ale tahle pohádka stojí především na vtipném scénáři a hereckých výkonech. Zvláště zábavné je sledovat utíkací sekvence před otáčivými kulisami, které jako by vypadly z grotesky desátých let, nebo to, že drtivá většina záběrů je v polocelcích (hlavně že květináče, ve kterých jsou umístěné stromky, které čas od času ubíhají před herci, nejsou vidět, to už by pak bylo dost špatné:-) ()
Když jsem sedm (jak magické číslo) sestřiček jako dítě viděla prvně, přišlo mi to velmi vtipné a zábavné, jenom mě (člověk je opravdu v jádru zformovaný brzo a v zásadních věcech už se nemění) jako dceru (jen jednu ze dvou) iritovalo, že pan otec bral jako něco špatného to, že má samé dcery a žádného syna. Rodiče by se měli radovat ze dravého dítěte a ne spekulovat nad tím, jestli chlapečka (holčičku) ano nebo ne, co je lepší, co je horší. Děti nejsou řepa, aby se jednotily. Samozřejmě, ta dokonalá nejstarší sestra je taky pitomost. Nejstarší sourozenec je nějakou dobu sám, takže inklinuje k tomu být sobec, mladší dítě je nuceno dělit se odmalička, takže to má za samozřejmé. Některé věci jsem ocenila víc jako dospělá ("mrkvička, hrášek .... a kde je maso?", neotřelý chův a jeho ukolébavka). Nedá se pominout ani fakt, že pohádka nastoluje otázku otce u porodu. Pohled na výraz otce Trávníčka na otázku odpovídá jednoznačným NE. Každopádně to, co z toho plyne, potěší nejedno feministické srdéčko a to se počítá ... nejméně do sedmi. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama