Mari iyagi

Jednoduchý test: 1) chci vidět anime. 2) index výskytu robotů, lolitek s dvoumetrovými meči a dalších japonských excesů požaduji roven nule. 3) chci se stát úspěšným interpretem tibetské relaxační hudby. 4) Miyazakiho mám nakoukaného. Pokud alespoň se třemi ze čtyř tvrzení souhlasíte, je Mari pro Vás jako stvořená. 65 % (14.11.2008)

Neuvěřitelně krásná, hypnotická fantasy téměř bez příběhu a přece úplně o všem. Tajuplné a povznášející scenérie s prapodivnou, zvláštní hudbou v člověku vyvolávají pocit naprostého klidu a souznění s obrazem. (27.11.2004)

Já zase myslím, že nakreslené a naanimované je to minimálně stejně dobře jako Cesta do fantazie. Mari trochu ztrácí ve příběhu, o který tu ale vlastně moc nejde, takže vyčítat jí to je vůči ní možná trochu nefér. Ale i tak - moc pěkná zasněná lyrická pohádka. (26.04.2005)

Neskutečně krásně animovaný film. Nejkrásnější mi přišly podvodní pasáže, které spolu s hypnotickou hudbou jsou tak pohlcující, až si jeden připadá, že sám něčím plave:) Nebýt slabšího příběhu neváhal bych tasit maximální hodnocení. (19.01.2007)

Komplikovaný příběh hledejte jinde, v této fantasy se „pouze“ můžete nechat unášet příjemně snovou atmosférou na hřbetu velkého bílého psa. Já jsem se nechal unášet velice rád. 7/10 (19.08.2006)

Psaní scénáře pro tenhle film muselo vypadat nějak podobně, jako když se někdo pokouší nafouknout malý narozeninový balónek do rozměru vhodného pro napodobeninu balonu bratří Montgolfierů, v tomhle filmu totiž není nic a i přes jeho krátkost působí prázdně jako hospoda s jediným hostem, který si ovšem slintá na vlastní boty a koulí očima jako zfetovaný rorýs. Tak například něco trochu zajímavého se stane až po půl hodině děje (což je u tak krátkého filmu pozdě) a přitom sem měl o deset minut později pocit, jako bych s tímhle filmem strávil alespoň dvě hodiny. Animace je celkem fajn a občas se jí dokonce daří tvářit skoro jako by se jednalo o něco jiného, než o korejské anime (jestli se tak vůbec dá něco korejského nazývat). (25.12.2013)

My Beautiful Girl Mari je pro mě taková korejská Cesta do fantazie. Tedy, sice není tak nádherně nakreslená a naanimovaná, ale též má v sobě takové zvláštní kouzlo. Je o dvou kamarádech, z nichž jeden má odjet na školu do Soulu a před odjezdem zažijí zvláštní dobrodružství - objeví skleněnou kuličku, díky níž se dostávají do fantastického světa. Proto mi to připomíná Sen to Chihiro, i když zde cestu do a z fantastického světa absolvují častěji. ___ Dále k ději se moc vyjadřovat nemůžu, protože si nepamatuji jména postav a to pak moc vysvětlovat nejde. Takže jen doporučuji :-) (23.12.2004)

Spousta lidí zde srovnává Mari iyagi s japonskou Cestou do fantazie. Mám-li být upřímná, dost dobře to nechápu, jelikož tu podobnost nevidím, společné spolu mají možná pouze to, že se hlavní postavy dostaly do trochu jiného světa než je ten náš. A i kdybych je snad měla srovnávat, tak by u mě jednoznačně zvítězila druhá strana, protože miluji Mijazakiho tvorbu. Takže raději zpět k Mari iyagi. Čekala jsem více. Je to pohodový, příjemný snímek s krásnou animací, díky které došlo ke k vytvoření kouzelného druhého světa. To vše je krásné, nicméně ve druhé polovině jsem začala pociťovat nudu ze stále se opakujícího děje. Jako by něco chybělo. (21.12.2009)

Stejné jako u filmu Oseom. Zajímavá animace, žádný příběh, škoda. (19.12.2010)

Je až neuvěřitelné, jak moc o ničem toto dílo je, ale i přesto vás uhrane. Jak svou omamnou hudbou, tak nádherným snovým obrazem. (06.04.2015)

Fajn realistická animácia, ale príbeh ma veľmi nechytal. Trochu pripomínal japonské námety o tom, ako mladí dospelí ľudia spomínajú na detaily zo svojich detských čias, kde boli vtedy a kde sú dnes. Do toho vkliesnené sny spojené s prebujnelou fantáziou. Hlavne početné snové výjavy ma nudili. Užíval som si skôr už spomínanú animáciu plnú detailov a všedné mikropríbehy hl. protagonistov. (28.01.2018)

na toto anime jsem se hodně těšil a zřejmě jsem to s těšením přehnal. měl jsem zato, že jde o další pohádkové anime ve stylu pana Miyazakiho, jenže bohužel většina příběhu zůstává v realitě, a to takové, že zcela nezajímavé. sestává se ze scének o příchodu domů, odchodu z domu, setkání se spolužačkami, nakupování, atp., což samo o sobě nemusí nutně znamenat nudu, avšak v tomto případě znamená. dějová linka byla mizivá. k tomu mi navíc nesedla animace postav, chci říct obličejů, konkrétně očí, a lidé se potáceli po obraze skoro celou dobu. naopak se mi moc líbila kočka Yo, jež hrála naštěstí jednu z hlavních rolí. k alespoň průměrnému dojmu napomohly i magické a přírodní scény. škoda že je jich poskrovnu, neb jsou skutečně podmanivě (a kýčovitě) krásné. (23.10.2007)

nejsem si moc jistý o čem to vlastně bylo, vzpomínání na dětství s duhovou kuličkou, která vás přenese do snového světa dokud z něho nevyrostete. A jako rovnocenný doplněk okolí dvou kluků, s rodiči, školou a kočkou. Koukat se na to dá i když k obličejům bych měl výhrady, ale nic zázračného v tom nevidím. (29.03.2016)

Film může být chápán jako alegorii dětství a samo zpodobnění světa fantazie, světa dítěte a světa dospělých, přičemž ona zpodobnění nejsou vnějškové povahy, ale povahy hlubší, niternější. Na první pohled neuchopitelný film, ale postupným pronikáním do jeho podstaty se otvírají doslova vesmíry lidské mysli. A to je už docela dost na animák. (30.06.2011)