Schiave bianche: violenza in Amazzonia
Amazonia: The Catherine Miles Story
White Slave
Režie:
Mario GariazzoScénář:
Francesco ProsperiKamera:
Silvano IppolitiHudba:
Franco CampaninoObsahy(1)
Pralesní dobrodružství se mění v boj o holý život. Měl to být příjemný výlet, kterým by osmnáctiletá Catherine Milesová oslavila ukončení svých studií na střední škole. Spolu s rodiči se na člunu vydávají do srdce Amazonie, kde jsou však ze zálohy přepadeni divochy. Rodiče jsou mrtví a Catherine unesena pralesními lidmi. Aby přežila, musí se přizpůsobit zvykům a obyčejům domorodců, mnohdy brutálním a pro civilizovaného člověka nepochopitelným. Pomalu ale střádá plány na útěk zpět do civilizace, spojený s krvavou pomstou… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Krvavá Amazonka vznikla v roku 1985. Dalo by sa povedať, že v tom období vlna kanibalských hororov pomaly ale iste končila. Práve v tom období Mario Gariazzo prispel do umierajúcej vlny svojím kúskom. Jeho Krvavá Amazonka na prvý pohľad vyzerá ako klasický zástupca týchto filmov, ale skutočnosť je iná. Pobyt medzi kanibalmi je poňatý nezaujímavo. Je vidieť, že Giariazzo nemal záujem o divákovo šokovanie/zvracanie a ponúka prekvapivo málo vyložene odporných záberov. Nie je tu žiadne (!) rezanie penisov, ani prepichovanie ženských bradaviek. A znásilnenie (trademark kanibalských filmov) je nakrútené krátko, stručne a nie príliš „bolestivo“. Snímka pôsobí až absurdne romanticky a dobrodružne. Občas vyzerá vizuálne bombasticky, až som si myslel, či sa na produkcii nepodieľali aj Američania (ale prečo by to preboha robili?!). No nepodieľali, ide o čisto taliansku záležitosť. Na rozdiel od iných kanibalských titulov ale vyzerá miestami dokonca vysokorozpočtovo. Samozrejme mierne preháňam, ale oproti iným kanibalským hororom, ktoré fakt poriadne smrdia grošom, sme tentokrát niekde úplne inde. V Krvavej Amazonke naozaj chýbajú klasické atribúty jej starších príbuzných. Je tu len pár symbolicky odrezaných ľudských hláv a asi dve scénky, v ktorých zvieratá požierajú bez uhnutia kamery iné zvieratá. Je tu síce aj scéna, v ktorej krokodíl zaútočí na plavkyňu, ale zjavne ide o dreveno-umelohmotnú (a dosť trápnu) atrapu. Tento film podľa mňa neosloví nikoho. Fanúšikov kanibalských talianskych gore rozhodne sklame a tých, ktorí talianske kanibalské horory nenávidia, tiež. ()
Tak nakonec to v rámci žánru nebylo ani tak špatné. V podstatě oprášený děj původního Lenziho "Man from Deep River" ... kterým kanibalský žánr vlastně začal. Tohle není ani tak kanibalský film, jako spíš takový drsný dobrodružno-milostný film o dívce, která se dostane mezi domorodý kmen, kderý jí údajně na lodi na řece vyvraždil rodinu. Je to explotation, ale velmi umírněný, občas se objeví nějaké to ňadro, bradavka hlavní hrdinky apod., občas nějaké to gore. Ta jsou docela dobře udělaná, většinou jde o usekané hlavy apod. A nakonec se ukáže, že "všechno je jinak"... Pro příznivce žánru, docela to ujde. ()
Obsah je úplný nezmysel, nechápem ako môžu dať na obal originálneho DVD niečo iné ako je vo filme. Catherine Miles so svojimi bohatými rodičmi idú na výlet loďou po Amazonke, keď ich niekto napadne spoza krovia. Rodičia sú mŕtvy a Catherine sa preberá v osade domorodcov (mimochodom, žiadny kanibali !!). Je tam spočiatku držaná viac-menej násilím (keď sa pokúsi utiecť, donesú ju naspäť), ale len preto, aby sa dozvedela pravdu o tom, čo sa tam deje a kto zabil jej rodičov... Vraj je to podľa skutočnosti, a aj by mohlo byť, ale nenašiel som na nete nič o žiadnej Catherine Miles. Navyše, dabing je strašný a "herci" ešte horší (a nie sú to ani skutoční domorodci). ()
V roku 1985 natočil taliansky režisér Mario Gariazzo snímok "Krvavá Amazonka" (Schiave bianche: violenza in Amazzonia). Hneď na začiatku tohto filmu sa hovorí, že je vernou rekonštrukciou udalostí skutočného príbehu. Miesta a sled udalostí sú rovnaké ako pred desiatimi rokmi, kedy Catherine Miles Armstrongová prežila svoj neuveriteľný príbeh. Dnes Catherine žije v Londýne a konečne zverila svoje starostlivo strážené tajomstvo jednému novinárovi a dovolila mu, aby vytvoril tento film. Neviem, či je to pravda alebo len vypočítavý ťah na prilákanie divákov, ale mne na tom ani nijak zvlášť nezáleží. Ja som sa tešil predovšetkým na starú klasickú taliansku cannibal boom filmárčinu a exotické prostredie amazonského pralesa. No a ako som bol nakoniec spokojný? Zhruba tak na dve hviezdičky. ** ()
Další kousek ze série alternativních pokračování Deodatových Cannibal Holocaust, který ovšem lehce vybočuje z řady a to už jenom tím, že není o kanibalech... Ano, místo lidožroutských orgií se dočkáme akorát jemné romance, nádherné krajiny a jen občas nějaké té nechutnosti. Odvážil bych se jej přirovnat až k pohádce. Rozhodně to ale není na škodu. Catherine Miles Story poteší především půvabnou hlavní hrdinkou a opatrně se budující atmosférou plnou nejistoty a prvotních obav z domorodců a zeleného pekla kolem. No a v poslední třetině filmu na nás opět čeká nevyhnutelná otázka, kdo je nakonec tím primitivem. ´Sou to domorodí obyvatelé amazonské džungle nebo hlava mazaná, člověk vychytralý? Zamrzí taky absence soundtracku typyckého pro kanibalské horrory osmdesátých let. ()
Romantický dobrodružný snímek (napodruhé se mi líbil ještě více) se odehrává v místech, kde ve stejném roce natáčí R.Deodato Sejmi ho a běž (Cut and Run). Není divu, vodopády a okolní džungle jsou čarokrásným místem. Lyrická část přináší pohled na divokou přírodu - lovící leopard (sejmutí opičky ze stromu je bravurní), tukan, jeřáb, opice, želvy, krokodýli, tapíři, hadi, hmyz..., epická předkládá dramatický osud 18 leté dívky (Elvire Audrayová, co nemá prsa!, se dožila pouhých 40 let), jež stráví rok mezi divochy. Byť je divák ušetřen kanibalských orgií, pro násilí se nejde daleko - uřezané hlavy, požírání (plastovým) krokodýlem, ohlodání hmyzem či probodnutí šípem...je na denním pořádku. Kamera snímá krásné obrazy za doprovodu klasické hudby (Franco Campanino), bez níž by tyhle filmy ztratily část svého kouzla. Technická kvalita snímku je opět bezchybná. ()
Velice kvalitní "kanibalský" film o "hodných" divoších a zlých běloších. Je jen dobře, že do rolí divošských kamarádek hlavní hrdinky nebyly obsazeny klasické amazonské indiánky, ale celkem pěkné herečky, o kterých by se dalo říci, že nemají s indiány skoro nic společného. Příběh se samozřejmě neobejde bez nějaké té nechutnosti, která je ovšem vyvážena romantickými sekvencemi a snímáním krásné amazonské přírody. Rozhodně mnohem lepší film než slavný Cannibal Holocaust. ()
Dobrodružná dráma známejšia pod názvom "Amazonia: The Catherine Miles Story" alebo ako voľné pokračovanie kanibalského teroru R. Deodata - Cannibal Holocaust (1980), s ktorým ale nemá prakticky až na niektoré inšpirácie (hudba napríklad) nič spoločné. Objektívne sa jedná o protipól ku spomínanej drsnej klasike a žiadny "Cannibal Holocaust 2", aj keď aj táto nálepka filmu prischla. Americkí distribútori využili značku CANNIBAL HOLOCAUST evidentne z dôvodu lepšej propagácie. Ak sa od filmu bude čakať pokračovanie v podobnom štýle ako od Deodata, pravdepodobne (ako tomu bolo aj u mňa) sa divák nevyhne sklamaniu. Ak sa na nezmyselnú náväznosť zabudne (dokonca ani kanibalov sa tu prakticky nedočkáme), výsledok môže nadchnúť. Vyskúšal som si oba stavy, podľa hodnotenia je jasné, ktorýže bol posledný. ()
Už jsem tenhle film kdysi dávno viděl ale pamatoval jsem si ho jen velice matně. Musím říct(napsat), že za mě je to perfektní dobrodružnej film kde nechybí ani trocha té romantiky, nějaký to gore a ani ten příběh není takovej triviální jak by se na první pohled mohlo zdát. Navíc tu na diváka čeká pestrá přehlídka nádherné fauny a flóry. A že nějakej blbec přidá do tagů kanibalismus to je věc jiná. Tady kanibaly budete hledat marně. Takže pokud hledáte film o kanibalech raději se poohlédněte někde jinde. Jinak já si opravdu nemám na co stěžovat. Za mě je to opravdu super dobrodružnej film kterej nenudil a na 100% zabavil. Co víc si od takovýho filmu přát. 5hvězd ()
Tohle je další snímek ze série filmů o lovcích lebek. Tento ale není tak násilný. 18-ti letá Catherine Miles se po smrti svých rodičů v Amazonii ocitá v kmeni indiánů. Musí se přizpůsobit jejich primitivním zvykům a odlišnému chování. Nakonec se zvykne a stráví tam celý rok. Film je vyprávěn z jejího pohledu během soudního líčení. Také tam nakonec najde i lásku v jednom z domorodců jménem Umukai, který se jí ujme a chrání ji. Nakonec to nebylo tak špatné. "Nesahej na mě!" ()
Catherina Miles story se může ze všeho pyšnit nádhernou hudbou která je naprosto dokonalá. Ale to je asi tak vše v čem vyčnívá. Ostatní je takové nedomrlé, a poměrně chudé. Hlavně bych to neoznačoval jako horor ale spíše jako drama s pár krvavýma cákancema. Sám nevím co si o filmu myslet, líbil se mi ale rovnat se velikánům typu Canibal holocaust či Canibal ferox opravdu nemůže, ale mezi béčko typu Mountain of cannibal god či Canibal holocaust 2 se rozhodně rovnat může, ba co víc patří mezi to lepší. ()
Na začiatku je veľmi dobrá scéna, čo sa týka kanibalských filmov. Gore na úrovni, krutosť, brutalita, ale aj prekvapenie. Po tejto scéne čakáte na ďalšiu. No bohužiaľ žiadna už nepríde. Ale nevadí film aj ak ponúka krásne zábery prírody a zvierat. Celé je to proste romantická dráma, vrcholiaca ako súdna detektívka. Na film sa dá pozerať a neurazí po žiadnej stránke. Netreba hlavne čakať klasický kanibalský film.... ()
TECHNICKÁ POZNÁMKA: Na DVD použili ŘITKA VIDEO/FILMAG HORROR francúzsky, relatívne dosť kvalitný master s názvom L´ESCLAVE BLONDE. Bohužiaľ namiesto originálneho zvuku je tu len príšerný anglický dabing. (2.11.2009) ()
Přestože ve filmu neuvidíme to nejdůležitější, tedy kanibaly- ostatní prvky a osnovy kanibalských snímků jsou zde do jisté míry dodrženy. Film je natočený v nádherném prostředí Amazonského pralesa, které patří mezi poslední panenské místa na naší planetě. Okouzlující vodopády, divoké peřeje, nepřístupná džungle to vše je ozdobou tohoto filmu. Neubráním se ovšem tvrzení, že ne všechny záběry jsou originální. Podle mě si jich filmaři hned několik vypůjčili z nejrůznějších dokumentů, protože oproti jiným záběrům byly v naprosto odlišné kvalitě a do celkového kompletu mi moc nezapadaly. Hudební doprovod je rovněž vypůjčený od svých slavnějších předchůdců, takže tvrzení, že uslyšíme originální melodie jde trochu mimo mísu. Navíc to co zdobilo např. Cannibal Holocaust, to se sem vůbec nehodilo. I zde se vyskytlo několik scén, při kterých muselo ochranářům zvířat hnout žlučí. Máme šanci vidět hned několik zajímavých scén / kdy levhart nejprve zabije ,,srnku‘‘ a poté nepohrdne ani opicí. Horší už to však bylo se samotnými gore efekty. Režisér do svého filmu zasadil lovce lebek a tak se většina těchto scén točila kolem řezání a rozbíjení hlav. Bohužel gumovost byla vidět na první pohled a tak zážitek z těchto krvavých jatek vyzněl do ztracena. I čeští gumáci byli lépe zpracovaní než hlavy mrtvých obětí. O něco kvalitnější už bylo umučení domorodce, který byl chycen při cizoložství. Tady si s tím páni maskéři dali více záležet. Posledním nepostradatelným prvkem kanibalských filmů je nahota. S tou se tady rozhodně nešetřilo a tak především mužská část publika musela být do jisté míry uspokojena. Nahých krásek se zde ukázalo hned několik a rozhodně se nestyděli ukázat skoro všechno. Rovněž i hlavní hrdinka mělo co nabídnout a tak se skoro v celém filmu objevovala rovněž skoro celá nahá. Tím pádem bylo k vidění i několik lechtivých scének, jako například domorodé odpannění kusem bambusu. Celý film pak skončil finálním odhalením pravých vrahů, které je vám ovšem jasné už po prvních patnácti minutách. Herecké výkony se pohybovaly na hranici průměru, všem ovšem vévodila hlavní hrdinka díky které jsem se dodíval až do konce. Navíc nám režisér i scénárista ukázali i jeden celosvětový problém, který je drsnou realitou a to: lov boháčů na primitivní domorodce jen tak pro zábavu. ()
Docela podivně zvláštní zážitek, tenhle film. Ty jakože dokumentární části perfektní, klidně mohly být celý film. Krvavé scény, kterých je sice málo, taky v pohodě, docela mě při nich bavil střih. Ten ostatně občas film zachraňoval i na mnoha dalších místech. Všechno ostatní už tak dobré nebylo. Příběh je jakýmsi domorodým mixem Stmívání a Padesáti odstínů šedi (opravdu, budete-li chtít, najdete to tam), taková pralesní romantika zalitá trochou krve. Ale nijak to nevadilo, možná i naopak. Jak říkám, nakonec z toho byl docela zajímavý snímek se sice jednoduchým, ale koukatelným příběhem, tu a tam zajímavým provedením a dobře znějící hudbou. Čekal jsem rozhodně méně. ()
Aj keď jeden z alternatívnych názvov tohto snímku ho radí do kanibalského subžánru, opak je pravdou. Je to čistokrvné a v mnohých scénach šťavnaté dobrodružstvo, ktoré ako mnohé iné pralesné italo trash snímky obsahuje nejaké tie scénky zvieracieho násilia, ale kanibalizmu sa tu rozhodne nedočkáte. Silný a prekvapivo fungujúci film. ()
Italský snímek „Krvavé amazonky“ se snad snaží i o nějakou tu hloubku postav a trochu překvapuje, že jeho finále je vlastně skutečně už jen romance, která nemůže dojít svého naplnění. „Krvavé amazonky“ rozhodně není film, který by se honosil velkým množstvím gore scén. Nějaké zde najdete, ale mnoho jich není. Zajímavý slepenec, který vám může a nemusí sednout. ()
I keď je tento film často propagovaný ako kanibalský, nie je to tak. Kanibalizmus tu v podstate graficky ukázaný nie je a v deji hrá len malú úlohu. Hlavná hrdinka, väčšinu času sporo odetá určite nikoho neurazí, celkovo je film dobre nakrútený a má krásne lokácie. Je tu i pár solidných gore scén, i keď filmu by určite prospelo keby ich bolo viac. Jednoducho žiadna kanibalská hostina sa nekoná, je to skôr príbeh o pomste, plný miestami krutých kmeňových rituálov v Amazonke. ()
Já vždycky trestám cannibal boom filmy odpadem za surové zacházení se zvířaty a jejich nesmyslné vyvražďování kvůli zbytečným scénám do filmu. Tady už ale nic takového nebylo. Pár záběrů na lov zvířat jinými zvířaty, úplně normální, jako z dokumentárního filmu, a ten přeseknutý had už byl "mrtvý", protože bylo ze záběru vidět, že je nařezaný a nachystaný pro useknutí, tudím byl buď umělý, nebo, doufám, snad aspoň předtím umřel rychlou smrtí. Jako film to také není zase tak zlé, v rámci žánru příliš měkké, ale nuda to nebyla. ()
.. dnes s úsměvem a neskrývanou nostalgií jen tři hvězdičky .. ale v osmdesátém pátém by to bylo tuti zcela vážně všech pět ... ()