poster

Já, Kuba (festivalový název)

  • Sovětský svaz

    Ja - Kuba

  • Sovětský svaz

    Ya - Kuba

  • Sovětský svaz

    Я - Куба

  • Sovětský svaz

    Me, Kuba

  • Kuba

    Soy Cuba

  • anglický

    I Am Cuba

Drama / Povídkový

Sovětský svaz / Kuba, 1964, 141 min

  • dr.horrible
    ***

    Hneď v prvej poviedke zlí americkí obchodníci ukradnú (výmenou za peniaze) nevinnej domorodkyni krucifix. Nepomôžem si, jak je to dielo filmársky neuveriteľne vyspelé, tak je obsahovo miestami značne primitívne. V tom je sila propagandy, vyrážať dych úžasnou technickou stránkou, fenomenálnou kamerou, davovými scénami, všetkými tými pre nás exotickými exteriérmi, kultúrou a hudbou. A popritom vkladať do viet ďalší zmysel, do príbehov posolstvo, do úst hrdinov revolucionárske heslá o ukradnutom majetku, pre ktorý treba povstať a chudobní si ho musia vziať späť. Je fakt, že pred Castrom to na Kube nebolo ľahké, je tiež fakt, že vymenili jednu diktatúru za druhú. A ja neviem nájsť dôvod, prečo by som sa na politické dielo mal pozerať apoliticky... Internacionála Tour 2015(7.4.2015)

  • Dionysos
    *****

    S nadsázkou (ale ne zase tak velkou) divákovi může po téměř dvou a půl hodinách filmu připadat, že viděl pouhopouhé čtyři střihy - mezi čtyřmi oddělenými povídkami. Nekonečné intuitivní a zároveň nápadité jízdy a Kalatozovovy detailní podhledy a nejrůznější náklony kamery se musí dodnes určitě pilně učit studenti moskevského VGIKu. Stejně tak příběh postupuje plynule od na první pohled neviditelného ponížení chudé země, přes identifikaci zdroje její bídy v kapitalismu udržovaném pomocí imperialistického kolosu tam na severu a přes první izolované nekoordinované a proto k nezdaru odsouzené pokusy po revoltě až k uvědomělému organizovanému masovému vítězství revoluce v poslední povídce. Původně jsem i já, byť starý levičák, chtěl být přísný a příliš čitelnou dějovou stránku filmu vytknout. Ale když tu čtu (jako už u tolika východoevropských filmů - včetně Československa) výkřiky uvědomělých uživatelů typu "ideologičnost", "vítězství formy nad obsahem", "manipulování/ zneužívání", tak otáčím. Ono objektivní zhodnocení by bylo asi to co by vidělo Batistu jako toho usměvavého pána co vůbec nedělal to co na očích amerického velvyslance viděl (najděte si např. co to byl zlatý telefon), USA v roce 1961 vyslaly na Kubu humanitární misi plnou freedom fighterů (asi jako jsou dnes ti v Sýrii) atp. atp. Jedna otázka s filmem nesouvisející na zamyšlení: jak je možné že je Kuba Valným shromážděním OSN konstantně volena do United Nations Human Rights Council? Podivné, když přece víme, že jí celý svět opovrhuje pro castrovskou totalitu...(19.4.2014)

  • boogieman
    *****

    Kameramanský orgazmus :). Tento film musí vidieť každý, kto sa vyžíva v dlhých a zložito komponovaných jazdách kamery, a kto si potrpí na vizuálne úžasné filmy. A bez tej hlúpej ideológie by takýto úžasný film nemohol asi nikdy vzniknúť, takže túto stránku filmu odpúšťam. Je to totižto naozaj niečo nádherné a nevídané. A tá mizanscéna - práca s ľuďmi a dymom je absolútne strhujúca.(31.12.2009)

  • Flego
    *****

    "Som Kuba" je vytvorený sovietskymi tvorcami s kubánskymi hercami ko podpora kubánskemu ľudu v jeho revolučnom úsilí. Dá sa to zjednodušiť aj tak, že filmové umenie malo vždy dostatočnú silu manipulovať verejnú mienku a každá kinematografia socialistického sektora to vedela bez výnimky využiť/zneužiť. Ja však odpustím tomuto snímku ideologický nános a pozriem sa naň z iného uhla pohľadu. Hoci sú všetky štyri poviedky, ktoré sú oddelené básnickými vstupmi na oslavu Kuby a jej obyvateľov, na vysokej kvalitatívnej úrovni, predsa len tá prvá je najlepšia a ostatné majú klesajúcu tendenciu. Významným prvkom je spracovanie celého filmu. Kamera podmanivým spôsobom napĺňa všetky zákonitosti estetiky a ponúka neuveriteľný zážitok. Nie je to len dlhými zábermi bez strihu, kde kamera "lieta" a zobrazuje udalosti z rôznych uhlov, ale aj atraktívnymi podhľadmi či nadhľadmi. Je to skutočný filmový zážitok. Soy Cuba je rozhodne film, ktorý treba vidieť a precítiť. Hoci je v princípe revolucionárskou propagandou, má v sebe neopakovateľnú poetiku a kúzlo.(7.12.2013)

  • Matty
    ****

    Jeden mýtus je třeba zbořit, aby mohl být postaven jiný. Třeba i s pomocí pěti tisíc Castrových vojáků. Čtyři příběhy z dob kubánské revoluce, jak ji vnímali sovětští filmaři. Soy Cuba. Jestliže se mi z některých záběrů Kalatozovových Jeřábů rozbušilo srdce (ano, i to se divákům bez kritického odstupu stává), u jeho výletu na Kubu jsem měl tachykardii nepřetržitě. Neuvěřitelně dlouhé a komplikované záběry, emocionální kamera, která bezprostředně reaguje na citový/fyzický stav postavy, případně si jen tak poletuje prostorem (závěr třetí části pro mne byl tím nejvíc WTF záběrem předdigitální éry). Soy Cuba. Jasně čitelná propaganda obsažená v každé větě poetického komentáře, v chování každé z jednoduše typologizovaných postav, v každém okázalém hrdinském gestu, prozrazujícím svou melodramatičností, že se Kalatozov nenamáhal přizpůsobit principy socialistického realismu kubánské mentalitě, dnes nepohoršuje. Stejně jako nepohoršovala v době vzniku, kdy si filmu, realizovaného s prakticky neomezenými prostředky, téměř dva roky skoro nikdo nevšímal. Byli to ironicky ve filmu karikovaní Američané, kdo toto mamutí dílo navrátili do přítmí kinosálů (mj. Scorsese a Coppola). Soy Cuba. Prostinká symbolika (bílá holubice), těžkopádnost, prázdnota a patos doprovodného komentáře (za nimž stojí také Rus, básník Jevgenij Jevťušenko), vítězství formy nad obsahem a ve filmu agresivně manipulujícím s fakty, v některých okamžicích přímo „přepisujícím“ reálné zpravodajské záběry, poněkud směšné poukazování na manipulaci jiných (zapálení plátna, falešná zpráva o Fidelově smrti) – to jsou nedostatky, které technicky famózní podívané upírají nejvyšší hodnocení. I kdyby jich bylo víc, i kdyby jich bylo stokrát víc, kvůli kameře si film, nejlépe ve verzi bez rušivého ruského dabingu, sežeňte… a žasněte. Soy Cuba. Apendix: O natáčení a následném odmítnutí vám toho více prozradí dokument Soy Cuba, O Mamute Siberiano. Jen budete muset skousnout jeho silně nostalgický tón. 85%(11.5.2011)

  • - Ambiciózní drama o revolučních událostech na Kubě vzniklo jako zakázkový projekt, na kterém sovětský Mosfilm spolupracoval s nově založeným Kubánským institutem filmového umění a průmyslu. Historicky první sovětsko-kubánská koprodukce byla podle režisérových slov filmovým manifestem vystupujícím proti agresi amerického imperialismu. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Megalomanské dílo s fascinujícím obrazovým řešením se natáčelo čtrnáct měsíců, dlouhým, složitě koncipovaným záběrům předcházelo náročné zkoušení. Nakonec se však nedočkalo pozitivního přijetí ani na Kubě, ani v SSSR. Sověti jej kritizovali jako příliš naivní a idealistický a Kubáncům vadilo, že nahlíží místní realitu slovanským prizmatem a že jeho příběh zůstal podřízen obrazu. Na dlouhých třicet let tak snímek upadl v zapomnění, než byl v 90. letech znovuobjeven díky cinefilnímu nadšení Martina Scorseseho a Francise Forda Coppoly. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Pro nejmasovější scénu bylo státem ze služeb uvolněno na 5 000 kubánských vojáků. (Epistemolog)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace