Korol Lir
King Lear
Obsahy(1)
Adaptace Shakespearovy tragédie vypráví o králi, který rozdá království dvěma úlisným a krutým dcerám a zapudí třetí, jejíž lásku pochopí, až když se sám dostane na dno lidské bídy. Kozincev zde předestírá apokalyptický obraz světa, který se vymkl mravnímu řádu a řítí se do propasti.
Jedna z nejznámějších Shakespearových „královských“ tragédií vyrůstá z pohádkového půdorysu, u nás třeba známé ve variantách Soli nad zlato (např. ve filmu Byl jednou jeden král). Pošetilý král totiž nepochopí cenu pravdy, podlehne pochlebování, a proto vydědí svou dosud nejoblíbenější dceru Kordelii, která neodpoví podle jeho představ na otázku, jak jej má ráda. Shakespeare ovšem toto téma povýšil na úroveň podobenství o pošetilém stáří i bezohlednosti, jaká může panovat i v nejužší rodině, zvláště přistupují-li do hry (vel)mocenské aspekty.
Král Lear rozdělí zemi i vládu mezi dvě dcery, které mu dokázaly zalichotit – jenže vděku se nedočká. Nakonec je potupně vyhnán a bloudí, provázen věrným šaškem, po širé zemi. Končí mezi chudáky v bědných chatrčích, nucen poslouchat trpké šaškovy výčitky. Pozvolna se k němu přidávají další nešťastníci, vyštváni svými bezohlednými příbuznými. Zcela se stírá rozdíl mezi někdejšími urozenci a žebráky, všichni ztratili jakákoli práva. Jedině Kordelie svého nešťastného otce nezatratí a tiše se připojí po jeho bok, i když tuší, že ve střetu s arogantní mocí mají bezbranní sotva nějaké vyhlídky.
Ruský režisér Grigorij Kozincev pojednal svůj černobíle, avšak na širokoúhlý formát natočený přepis jako působivou souhru potemnělých scenerií s pustotou lidských duší. Protagonisté se jakoby ztrácejí uprostřed pustoty, v šedavých odstínech studených příbytků, natáčených na skutečných tvrzích, nikoli v ateliéru, i nehostinných končin – třeba dramaticky důležitá scéna bouře vznikala na Sibiři a v dagestánských stepích. Kozincev, jenž cenné zkušenosti načerpal již ve svém předchozím shakespearovském projektu Hamlet, se sice přidržuje výchozí dějové osnovy, ale nenechává se jí spoutávat. Chce především vyhmátnout ponuré vyznění, proto takový důraz pokládá na obraz, který vynalézavě a s majestátní tragikou nasnímal Jonas Gricjus, proto omezuje verbální složku, pro potřeby filmového vyprávění příliš košatou a proklamativní.
Král Lear (Korol Lir, 1970) se opírá o vynikající práci všech, kteří se na něm podíleli – počínaje mistrným překladem Shakespearova textu z pera dosud proskribovaného Borise Pasternaka, šaškovy písně přebásnil Samuil Maršak, hudbu složil Dmitrij Šostakovič. V titulní roli exceluje estonský herec Juri Järvet, jenž svému nešťastnému starci vtiskl monumentalizující vzryv, aniž by upadl do zneživotňující sošnosti. Kordelii ztělesnila začínající leningradská herečka Valentina Šendrikovová. V tuzemské distribuci byl Král Lear uveden v roce 1971 a opatřen českým dabingem, který režíroval K. M. Walló.
(Jan Jaroš, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Jeden z nejgeniálnějších filmů co se týče výpravy, herců, kamery, hudby a vůbec i převedení samotného shakespearovského jazyka do filmové podoby. Není to klaustrofobní Olivierův Hamlet ani levný Falstaff, kde se musela bitva dělat s maximálně stovkou statistů. Tohle je ruská monumentálnost v krystalické podobě, protože nikdo jiný by nemohl natočit šíleného Leara prchajícího přes ruskou/anglickou tajgu ze vzduchu... Objevíte-li neváhejte, dokonce existuje i skvělý český dabing s Jiřím Holým, jakožto Learem. ()
Ťažkotonážna adaptácia klasickej dramatickej predlohy. Fenomenálna hudba. Nezabudnuteľne jurodivý výraz hlavného hrdinu v podaní skvelého Jüriho Järveta. Prírodné živly zobrazené tak, až búrka divákovi vteká pod kožu. Fyzicky trýznivý pochod žobrákov odnikiaľ nikam. Cynické dcéry, bez kúska vďaky k otcovi, ktorý im rozdal majetok. Atmosféra rozkladu a zmaru. Dlhoročná príprava. Skvele zvolené lokácie. Neuvážený rozkol v rodine nikdy jeho aktérom šťastie nepriniesol a neprinesie, nech sa sprvoti výhody tohto kroku zdajú byť akokoľvek jediné, správne a spravodlivé. Nuž a preč teda len tri hviezdičky? Lebo je to všetko predchnuté práve tou dokonalou monumentálnosťou, v ktorej sa strácajú naozajstné city a v popredí ostáva vznešený a veľmi tragický pátos. Ultravážnosť znásobená na tretiu. Alebo inak, ak ide o adaptácie Kráľa Leara, tak skvostnú rozprávku Byl jednou jeden král...(r. Bořivoj Zeman, Československo 1954) si pozriem kedykoľvek koľkokoľvek krát, Kozincevovu adaptáciu stačí vidieť raz. ()
Fantastické zpracování Pasternakova tvůrčího překladu Krále Leara. Dlouho jsem si myslela, že Kozincev nemůže překonat svého dokonalého Hamleta - jak jsem se mýlila. Lear vyniká čistotou a syrovostí - Kozincev upouští od romantického patosu a přidává na naturalistických motivech a dechberoucích obrazech, kterými diváka nemilosrdně přikovává k sedadlu. Hudebně je Lear, stejně jako Hamlet, lahůdkou. Šostakovičova hudba skvěle vystihuje dramatickou atmosféru, ale zároveň se "necpe" do popředí. Vše navíc podtrhuje místy až děsivě realistický výkon Jüri Järveta. 5/5 bez jediného zaváhání. ()
Nemám príliš v láske filmy, ktoré idú podľa nejakej Shakespearovskej divadelnej hry. Shakespearovské rečnenie a spôsob vedenia dialógov skrátka nie je pre mňa to pravé orechové. Ale v tomto prípade to vôbec nebolo také hrozné. Jediné čo by som vytkol je miestami trochu chaos v jednaní postáv, skratkovitosť a najmä som vôbec nepochopil, prečo za Learove dcéry vybrali také stareny päťdesiatničky (až na tú najmladšiu). To ma proste udieralo celý čas päsťou do oka, totálny nelogizmus, ktorý kazil celkový dojem. Je to škoda, lebo inak by to bol plný počet hviezd. Atmosféra, výprava a celá réžia boli majstrovské - mám veľmi rád také dobovo-atmosferické, rustikálne záležitosti. A tu toho bolo v plnej miere. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Král Lear je takovej špinavej velkofilm. Špinavej jako středověk sám, umazanej od bláta a od krve. Obrovská podívaná, jejíž výprava musela stát obrovský peníze, plná přesně obsazených herců, který jsou naprosto neokoukaný a přitom skvělí. Podívaná občas lehce divadelní, přitom ale neuvěřitelně syrová; děsí, šokuje i dojímá. ()
Jak moc Shakespearovy hry nenávidím, tak moc se mi tahle zamlouvala. Těžko říct, zda se toho Rusové zhostili tak skvěle, či je tak skvělá Shakespeareova hra, neboť jsem ji samozřejmě nečetl. Film jsem viděl v orginální ruštině s anglickými titulky, které byly psány velmi starou angličtinou a ne všemu jsem dokonale rozuměl. V některých pasážích mi velmi pomohlo, že čeština i ruština jsou jazyky slovanské, ačkoli rusky neumím. Jedná se skutečně o velkolepý filmový zážitek. Film je nádherně ozvučen a atmosféra je velmi silně mrazivá. Královský šašek byl naprosto kouzelný. Když jsem zde v hodnocení zahlédl 92 %, tak jsem tomu nevěřil. Teď už věřím. Pokud na film narazíte, tak ho určitě nepřejděte. 4* ()
Král Lear je jeden z těch filmů, kterému nemůžete v podstatě nic vytknout a přesto mu něco zcela zásadního chybí. Těžko říct co vlastně – je podmanivě natočený, od kompozice záběrů po rozvržení mizanscény je do detailu promyšlený, má bezchybný hudební doprovod od Šostakoviče a výborné herce, kteří jsou vedeni suverénní rukou talentovaného režiséra. A přesto, za celou dobu jsem nikdy nepocítil to něco, co v člověku vzbuzují veliká umělecká díla – to mrazení v zádech, ten pocit zjevení, to rozpuštění se v obrazech a pocit malosti, kdy stojíte tváří v tvář něčemu co vás převyšuje a zároveň naplňuje vznešeností. A vzhledem k tomu, že Shakespeare na mne velmi často tímto způsobem působí (při prvním čtení Leara jsem byl u vytržení, podobně jako například u geniálního Hamleta), nemůžu dát s čistým svědomím pět hvězd. Ač jsou ruští tvůrci pověstní svojí hloubkou, myslím, že mnohem lépe se povedlo Shakespearův odkaz zachytit například Wellesovi, jehož adaptace Macbetha a Othella jsou fascinující (a u nichž mě mrazilo v zádech naopak od začátku do konce). Jen škoda, že například Tarkovskému nevyšel jeho vysněný projekt Hamleta, ten by myslím nezůstal geniálnímu dramatikovi nic dlužen. ()
Král Lear, starý a unavený, rozdělí své království mezi své dcery a klade důraz na to, aby mu vyjevily svou nezměrnou náklonnost...... Režie - Grigori Kozintsev a Iosif Shapiro. Scénář - Grigori Kozintsev, Boris Pasternak a William Shakespeare. Hudba - Dmitri Shostakovich. Kamera - Jonas Gritsius ()
No riadna tragédia a najmä poučná. Paradoxné je, že vznikla v Sovietskom zväze, no zvládli ju celkom dobre, akurát, že samotný príbeh je taký priam poetický ku koncu, najmä s tou niekoľkonásobnou smrťou. Ozaj dosť špinavé časy, blato, krv, zima, surovosť, autoritárske vládnutie, film je sám o sebe dosť naturalistický, čo je asi lepšie než nejaký prehnane pátosový. Občas som sa v tejto dráme strácal kvôli pre mňa nezaujímavým dialógom, no to tento film nijak zásadne neznižuje. ()
To, že ruský tvorcovia vedeli točiť veľkolepé historické drámy a rozprávky ( VOJNA A MIER, ALEXANDER NEVSKÝ, IĽJA MUROMEC ) o tom niet pochýb. Podobne úchvatnou formálnou stránkou žije aj tento opus. Pochmúrna atmosféra, drsné kraje, to všetko dýcha veľkoleposťou a realizmom. Ale poviem vám, že ak sa divák nudí a sleduje zdĺhavú drámu, ktorá nemá aj napriek sile príbehu kúsok pravých emócií ( aj keď sú na plátne zobrazené v hojnom počte, nemajú silu ), vizuál tu pomôže len málo. ()
Nádherné, dokonalé zpracování Shakespearovy předlohy, kterou jsem ale nikdy neměla příliš v lásce. Asi pro tu nekonečnou pochmurnost a beznaděj, pro tu depresi, která z díla - zdá se - přímo čiší. -- Tomuto filmu snad ani nelze nic vytknout, po všech stránkách skvost! Tragédii Král Lear je také možno si poslechnout v rozhlasovém zpracování: Režisér Jiří Horčička ji nastudoval v r. 1989 s Martinem Růžkem jako Learem, Alenou Vránovou, Růženou Merunkovou a Taťjanou Medveckou v rolích královských dcer a řadou dalších vynikajících herců. - http://www.youtube.com/watch?v=8jZ6xW50_Ek ()
Nuda k posrání #122. Viz Osvícení. 10% ()
Precizne natoceny film podle divadelni hry W. Shakespeara, kteremu nechybi vyborna kamera, vyprava a atmosfera. V neposledni rade pak vynikajici herecky vykon Juri Jarveta. Pokud bych mel chut film jeste videt, dam plny pocet, protoze filmu nejde moc co vytknout. Jelikoz je vsak hodnoceni subjektivni, budu skromnejsi:-). ()
V nejdrsnější podobě obrazem i slovem. ()
Moje prvé 'stretnutie' so shakespearovým Kráľom Learom. A jeho začiatok čisto v štýle rozprávky Soľ nad zlato, v ktorom horkorvný otec rozdeľuje svoje kráľovstvo medzi 3 dcéry podľa toho, ako ho milujú. Druhého takého herca ako je Jüri Järvet je ťažké nájsť a takmer celú pozornosť berie na seba. Ostatné postavy dostávajú priestoru menej. Páčili sa mi scény v exteriéroch, aj keď asi verne nenapodobňujú anglický vidiek. Kedže sa jedná o filmové prevedenie divadelnej hry a nie románu, množstvo dlhosiahlych monológov je zbytočné filmu vytýkať. Hodnotenie: 70% ()
Příběh pošetilého krále je nadčasový a velice emotivní. Možná v tuto chvíli ještě o to silněji, čím je slovanská nátura bezprostřednější. Výtvarné vyjádření navozuje dobovou, pochmurnou atmosféru a souznění textu a obrazu je nesmírně působivé. Nádhera! ()
Až po zhlédnutí tohoto filmu jsem si uvědomil, že monumentální film netvoří jeho davové scény, velká výprava a bohatost dekorace, ale právě scény menší, dialogové, bitvy a procesí jsou pouze doplňkem... Nevím jakým zázrakem či hloupostí byl tento film schválen k natočení, ale jeho dialogy jsou nejostřejším břitem jaký jsem kdy u filmu ze SSSR slyšel, šašek a král toť mistrně napsané postavy, lepších jsem dosud ve filmu neviděl a herectvím jsou jen podpořené, zbývá jen tleskat BRAVO! BRAVO!... standing ovation... Vynikající kamera, střih, všechno... Dá se snad něco vytknout? Já se neodvažuju... ()
jeden z najlepších filmových shakespearov. ak nie vôbec najlepší. tu nie je čo vyčítať ani o čom písať. skrátka geniálne prevedenie divadelného zázraku a (podľa mňa) shakespearovej najlepšej tragédie na plátno. tu sa nič nedojebalo, nič. a ešte aj výprava velkolepá a najkrutejšie prevedenie záverečnej bodky aké som doteraz videl. ()
Vážení přátelé...Ůůůůů...tak tohle je fakt ruský masakr... (:o)) Koukám, že tohle je takovej špek, že to tady ani nikdo nezná. A je fakt, že jsem tohle veledílo viděl kdysi u známého na velmi speciální projekci pro fajnšmekry-ze soukromé filmotéky. Jednoznačně nejlepší Lear, jakého si dovedete představit...Paradoxně vznikl v Sovětském svazu... (:o)) Páni, ale ta syrovost, tyhle "herecké" typy, to se dá najít opravdu jedině v Rusku ! A to herectví ! Naprosto neuvěřitelné. Taková ruská Markéta Lazarová. Asi nejlepší ruský film, co jsem kdy viděl...Jestli někde objevíte, rozhodně doporučuju ! ()
[2,5*] "Теперь ты, наша радость. Что скажешь ты, чтобы взять часть лучшую, чем сестры." "Ничего." Dráma mimoriadne ťažká na sledovanie, nasiaknutá ponurou, až skľučujúcou atmosférou (takto nejako si ja predstavujem apokalypsu). Svoje si v tomto ohľade odohraje aj hudba slávneho Dmitrija Šostakoviča, ktorá ešte tou svojou disharmóniou dodáva tej tiesnivej bezútešnosti korunu. Nie som veľkým priaznivcom Williama Shakespeara na filmovom plátne - z veľkého množstva jeho adaptácií, ktoré som mal možnosť doteraz vidieť, sa mi vyslovene páčilo len zopár. Hlavný problém mám s tým, že shakespearovské drámy sú neskutočne výrečné (nehovoriac o tom, že používajú archaickú, ťažko zrozumiteľnú reč), čo je len veľmi ťažko zlučiteľné s tou filmovou rečou. A hoci sa v tomto prípade aj snažili tvorcovia tú "shakespearovčinu" utlmiť, ako sa len dalo, stále z toho vzišlo poriadne uvravené dielo, pre mňa dosť ťažko stráviteľné (o to viac, že tu ide v prevažnej miere o mocenské pletky, ktoré sa mi protivia). To, že ide o perfektné filmové remeslo (kamera Jonasa Griciusa!), je ale nespochybniteľné, včítane výborných hereckých výkonov (najmä Jüriho Järveta v titulnej role). Inak tie dve dcéry sú poriadne odpudivé kreatúry, Elza Radziņa (Goneril) a Galina Volček (Regan) predstavujú dve ukážkové fúrie, ktoré akoby jedna mater mala (v prípade predstaviteľky najstaršej dcéry Goneril to ale tvorcovia trošičku prestrelili, keďže je staršia ako predstaviteľ jej filmového otca). Film som videl v krásne reštaurovanej podobe, v pôvodnom ruskom znení a s dosť náročnými anglickými titulkami, čo mi na výslednom zážitku príliš nepridalo. Je možné, že keď si to pozriem v trochu zrozumiteľnejšej forme, svoj názor pozmením. ()