Ôgon no inu
Goro, biely pes
Epizody(9)
Obsahy(1)
Japonské dievčatko Reiko Kitamori spokojne nažíva so svojim tatínkom v Tokyu i s jej krásnym a oddaným psíkom Gorom z rodu Kishu. S láskou chodí na hrob svojej mamičky a "rozpráva sa" s ňou, akoby ešte stále bola s ňou. Snaží sa celým srdcom i dušou pomôcť tatínkovi potlačíť smútok, ktorý potláča hlboko vo svojom vnútri. Do života im ale vstúpi otcov dávny priateľ, ktorý ho požiada o ulovenie obrovského medveďa, ktorý mu znepríjemňuje žívot a aj ľuďom na okolí. Otec aj Goro sa vydávajú na ďalekú cestu a Reiko ostáva doma, v Tokyu. Onedlho sa Reiko dozvedá smutnú správu, že otec podľahol zraneniam, ktoré mu spôsobil medveď a Goro sa stratil. Vydáva sa na cestu naprieč Japonskom nájsť svojho psíka a Goro, toto oddané a statočné stvorenie sa vydáva hľadať svoju milovanú Reiko. Čakajú ich dobrodružstvá o akých ani nesnívali... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (119)
Těžko říct, jak bych ten seriál vnímal dnes - možná by mě nebavil, možná by mi dokonce připadal pitomý - ale já ho sledoval jako malej kluk, a tenkrát se mi líbil moc! ()
Prostě tomuhle musím dát pět. Jako dítě jsem to naprosto "žrala" a musím říct, že to nevyznívá špatně ani dnes, když jsem dospělá. Zkoukla jsem celé znova ...Dobrá zápletka, postavy i hudba ...Perličkou je, že v Japonsku dnes ten seriál nikdo nezná. Jediné, co mne na tom excelentně vadí, je dabing Jitky Molavcové .-) ()
Nemůžu si pomoct ale tento seriál jsem velice milovala ()
Seriál mého mládí aneb Bílý Bim a černé ucho po Japonsky ()
Ta melodie je rozhodně nesmazatelně zapsána v mé palici, ale ten příběh si pamatuji matně. Avšak si pamatuji, že jsem se na tento seriál koukal moc rád. ()
Jako dítě navíc po psu toužící jsem tento seriál přímo zbožnovala. není to tak dlouho co jsem si ho stáhla a líbil se mi i po těch letech no asi jako vše kde se něco čtyřnohého vyskytuje ()
Jsem měkkej no, já u toho skoro slzel. Nebo opravdu slzel? Už nevím, ale neutekl mi ani díl. ;) ()
Dětství ()
Úplně můj šálek to není, navíc mě nějak minula i ta poslední repríza (v době premiéry jsem byl ještě na houbách). Ale bez debat je to výbornej doják. A zasloužil by si, aby ho ČT po letech vytáhla z archivu. ()
Nechci být sentimentální, ale tohle byl seriál mého dětství (ostatně, asi jako ostatních kdo jej hodnotili) a u každého dílu jsem věrně seděla a brečela. Dodnes si pamatuju tu úvodní melodii, už u ní jsem bulila - jaksi do zásoby. A taky mám v paměti hlášku "zmatený jak Goro před Tokiem", v té době hláška dost frekventovaná. Jo, a každý chtěl mít doma neslyšitelnou píšťalku, a nakonec jí doma měl skutečně kdekdo - jak ten, co k ní měl i psa, tak ti bez hafanů. Co si pamatuju, byla oběma skupinám tak říkajíc k houvnu, i když je možné, že skupina první měla kromě píšťalky i hluché psy… Je to zhruba dvacet let zpátky, co jsem seriál viděla, a z dnešního pohledu bych ho nejspíš hodnotila jinak, přesto, i když je to neobjektivní a nefér, ale už kvůli těm vzpomínkám prostě musím dát za čtyři****. ()
Goro Bílý pes jsem sledoval, jako dítě. Moc jsem se těšil na každý díl, v kterém se objevovala hlavní hrdinka Reiko a její věrný pes Goro. Celkem " In " byla píštalka, s kterou volala svého čtyřnohého kamaráda, měla tak vysoký tón, který slyšel pouze Goro a věděl, kdy je v nebezpečí či naopak. Na 80 léta úžasný japonský seriál **** ()
Goro,Goro,Goro-přichystal jsi mi silný zážitek.Jeden z mála seriálů,který je takzvaně "o něčem".Neskutečně emotivní příběh o nekonečném a oddaném oboustranném přátelství a lásce japonské dívky Reiko a psa Gora plemene kishu.Bohužel jsem to neviděl při premiéře na ČT-viděl jsem to až nyní.Dnes se může seriál zdát až trochu naivní a Reiko mi někdy připadala mírně řečeno pitomá-když třeba v posledním díle dovolí,aby si ten debilní zloduch ještě opřel pušku o její rameno,když střílí po Gorovi.Možná je to úplně jinou japonskou mentalitou.Ale pro mě je důležité,že to dopadlo tak,jak to dopadlo.Někde jsem před tím totiž četl,že to má moc smutný konec a tak jsem se právě toho konce docela obával.Ale stejně jsem seriál "zhltnul" na jeden zátah.Písnička v závěrečných titulcích moc hezká,výkon Gora skvělý a přestože se mi víc líbí akita-inu tak musím uznat,že i toto plemeno je pěkné.Škoda jen,že už to asi u nás nepoběží.Raději budou všude dávat ty americké hovadiny. ()
Vzhľadom k tomu,že tento seriál sme všetci pred tridsiatimi rokmi žrali,tak ho tak aj hodnotím.Dnes samozrejme na to pozeráme inými očami a miestami mi niektoré scény prídu smiešne,ale hodnotím to aj tak na5*.Svojho času sme sedeli zo zatajeným dychom pred TV a nevedeli sme sa dočkať ďalšieho dielu a dnes som sa k nemu vrátila a pozrela so si to na dva razy.Dojímavý a pekný seriál. ()
Magion,Vega, tklivá úvodní melodie a já jsem zase naměkko. ()
Žádnej plyšovej pes, kterýho jsem kdy v životě měl, nemohl mít jiné jméno... Goro a píšťalka. Nezapomenutelná vzpomínka na to, když jsem byl prcek. A úžasná melodie. Ti, kterým je míň, asi nepochopí, že tohle je kult. Že to, že se všechny díly objevily na netu, je neuvěřitelný a sedím u toho a vzpomínám, jak jsme kdysi seděli všichni okolo malý černobílý televize a ubulenejma očima koukali a drželi palce. Tenhle seriál je vyděračskej, manipuluje citama. Kdybych ho měl hodnotit teď, je to stěží na dvě hvězdy, ale za ty vzpomínky a za nostalgii - jasných 100%. ()
Nostalgická vzpomínka... ()
Vedle Hačiko - příběh psa je Goro - bílý pes pro mě druhým televizním počinem, který vypráví o vztahu psa a jeho pána. Krásná a téměř nezapomenutelná úvodní píseň již od začátku evokuje příjemnou atmosféru. Postavy jsou sympatické (to asi i díky výbornému dabingu), ale po pár dílech trochu omrzí děj. Několikrát se opakuje to, že pes je buď zraněný nebo nemocný, někdo ho najde, ošetří ho a pes poté pokračuje v cestě. Příjemný komentář v pozadí, který v menší míře popisuje chování a jednání psa (i když já osobně jsem se tam nedozvěděla nic nového :-)). Sečteno, podtrženo, je to velmi příjemný seriál, i když hlavní postava Reiko mi občas lezla dost na nervy, klady převyšují. ()
Srdcovka z mládí. Žádný seriál se mi nezažral tak hluboko do podvědomí, jako toto japonské devítidílné citové vydírání. Dnes už asi nesnese srovnání s moderními seriály, ale kouzlo které měl díky výjimečné hudbě, exotickému prostředí a sympatické hlavní hrdince s hlasem Jitky Molavcové se nedá jen tak něčím přebít. O mnoho let později jsem si pořídil DVD s originální verzí, abych zjistil jaký hlas vlastně měla herečka Masami Hasegawa. A přitom jsem přišel na to, že některé scény byly úplně zbytečně vystřiženy. Zvláštní je, že originál má s původním zvukem trochu jinou atmosféru. V tomto případě nemůžu jinak, než dát pět hvězd. ()
Z toho psa bych si udělala dobrej gulášek ()