• Karlos80
    **

    Technická poznámka: Jde o úplně první český širokoúhlý hranný barevný film..Tento barvitý film je však sám o sobě hodně slabý, zdlouhavý romantizující příběh, který až na vcelku zajímavé exteriéry, a hlavní postavy Roberta Hosseina tady viz. civilní foto a sexy Marinu Vlady skoro ničím nezaujme. Mno, ještě hudba celkem ušla (viz. Vodácký valčík) na které se podíleli Ludvík Podéšť, Josef Kainar (známý dramatik, básník, překladatel, ale také hudebník) nebo Vlastimil Pantůček či Karel Šiktanc.(14.10.2007)

  • Hellboy
    *

    Není to tak hrozné, úvodních cca 20 minut se docela dá, rozvíjí se spíše pochmurnější atmosféra o "zločinci" na útěku, vše se ale změní s příjezdem na Slovensko. Tady se v rámci budování spolupráce mezi různými evropskými zeměmi koná závod ve veslování... a hlavní hrdina místo toho, aby se staral sám o sebe, se začne zajímat o pohlednou češku, která se "naučila francouzštinu na univerzitě." Kromě toho je to celé nasáknuté budovatelstvím, což je mi prostě odporné.(1.12.2009)

  • vypravěč
    *****

    Nepopírám, že si mne první český širokoúhlý film podmanil především svou obrazností, zakládající spolu s hudbou a věrohodnými dialogy plnou a uchvacující atmosféru, ale současně jsem uvítal absenci příkrého moralizování a „dobrých příkladů“, temná, zvláštní vychýlení milostného či sportovního dramatu. Týž vír obrazů mne vtáhl do vltavských hloubek již dříve. Totéž jsem cítil (a vlastně ještě dlouho před filmem a intenzivněji) ze zápisků Jana Hanče, třebas starších o dekádu: „Na rohu Plavecké a Podskalské. Sušené vuřty pod větrníkem. A barvotisk Jiříka krále. Moderní ulice s bílými okny a světle šedou omítkou. Včera kravál před primátorkami. Trénovali. Prý Mělník, prý Blesk, prý Slavia. Co Roudnice a ČVK? – Zítra? Dnes. Jarní podvečer. Černý železniční most je celý modrý, a nábřeží, ach, nábřeží s nádhernými šňůrami světel v podvečer primátorských. […] Všechno se žene k zábradlí. V dálce se míhají blankytně modrá vesla. Opírají se do vesel, metou koberec řeky. Ruměně červená, chromově žlutá, jasně zelená, oslnivě bílá. Kapela, seřazená do třech řad, blyští na slunci, které k poledni přece jen vyšlo, leskem svých mosazných trumpet.“ Kaleidoskop sportu v krajinách měst i za městem.(22.4.2011)

  • sud
    ***

    O tomhle filmu jsem slyšel prvně před lety v "Úsměvech Miloše Nesvatby", kde se tento herec zmínil o česko - francouzské koprodukci s několika Francouzskými hvězdami. Čekal jsem že to bude horší, ale nebylo to vůbec špatné. Sice naivní a nedůvěryhodné jak řemen, ale výprava je krásná a herci charismatičtí. Nejvíce mě z filmu zaujaly (krom půvabů Mariny Vladyové) vodácké písně.(14.10.2007)

  • roswelll
    *****

    Zajímavé spojení československé a francouzské filmové produkce..exteriéry vynikající, oba režiséři odvedli velice dobrou práci...jen si nejsem moc jist, jestli tento film v době svého vzniku se u nás směl vysílat, vzhledem ke zmíňce o Železné oponě a přelétavé morálce hlavní hrdinky filmu Evy v podání Mariny Vlady.(27.10.2016)

  • - Jde o úplně první český širokoúhlý hraný barevný film. (Karlos80)

  • - Hlavní role mileneckého páru si zahráli Marina Vlady (Eva) a Robert Hossein (Jean). V době natáčení filmu byli manželé. (bomber7)

  • - Mnoho scén natáčelo ve dvou verzích, v československé pro českého diváka s jistým dobovým podtextem a francouzské pro francouzské publikum. Přestože zůstala základní dějová osnova stejná, oba filmy se značně liší. V české verzi nazývá Benoit (René Lefevre) Jeana (Robert Hossein) darebákem a ve francouzské verzi nerozumným chlapcem. Často se scény liší minimálně, například pouze v postavení kamery, nebo v detailech. V československé verzi například Eva (Marina Vlady) položí své ruce na paže Jeanovi, kdežto ve francouzské verzi na ramena. Nebo ve scéně trenéra s kuchařem trenér šťouchá prstem do tlustého kuchařova břicha, kdežto ve francouzské verzi na tlusté břicho jen ukáže talířem. Některé části filmu jsou ve francouzské verzi zrcadlově obráceny. Francouzská verze vypouští i texty z písní, např. z "Praha je zlatá loď" aj. Rozdílné jsou dále např. scény kdy, trenér Benoit ukazuje Jeanovi, jak má spávně masírovat. Ve francouzské verzi předvádí trenér masáž do půli těla svlečeném Jeanovi, a to na jeho zádech i hrudníku, kdežto československá verze dávkuje nahotu opatrněji a masáž hrudníku úplně vypouští. Druhým příkladem je scéna, ve které spolu na břehu řeky hovoří Eva s Karlem (Georges Nemetchek) a trenérem o Jeanovi. Ve francouzské verzi scéna končí konstatováním trenéra, že Jean je prostě individualista a snílek. Československá verze scény ještě pokračuje dále poznámkou Karla, že nemůžeme žít spokojeně pospolu bez kázně a disciplíny. Ve francouzské verzi dále například Jean v jedné ze scén řekne: "... a budeme se odsud dívat na všechny, co nejsou zamilovaní," zatímco v československé verzi je to "... a budeme se odsud dívat na všechny, co nás nemají rádi". Co se obrazů týká, ve francouzské verzi se např. kamera věnuje raději krásám Prahy, Tater, folklórním slavnostem a romantickým scénám s vodáky bez jakéhokoliv dobového podtextu. Naopak československá verze se naproti tomu věnuje záběrům na zdatné závodící vodáky, rozesmátou zpívající socialistickou mládež u táboráku apod. Ve francouzské verzi také např. úplně chybí scéna ze slovenské hospůdky, kde se zločinec Jean opijí a s cigaretou v ruce flirtuje s mladičkou hospodskou. Nenajdete v ní ani většinu scén s prasátkem "Romeo" a scény s vodáky u táboráku, kterak pějí písně o rudých jiskrách ohně. Naopak v československé verzi jsou některé záběry starého pražského nábřeží nahrazeny právě záběry na závodící vodáky. Z české verze je vystřižena i humorná část, kde se Jean a Eva ukryjí před bouřkou v chalupě u slovenské babičky a stráví tam noc - Jean s kozou na seně a Eva s babičkou v jedné posteli. (POMPADOURKA)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace