Režie:
Lew LandersScénář:
Griffin JayHudba:
Mario Castelnuovo-TedescoHrají:
Bela Lugosi, Frieda Inescort, Nina Foch, Miles Mander, William Austin, Jeanne Bates, Sherlee Collier, Nelson Leigh, Roland Varno, Billy Bevan, George McKay (více)Obsahy(1)
Stejně jako na jiné žánry i na horor měla válka výrazný dopad. Kuriózní, ale symbolická je ostatně v Return of the Vampire scéna, v níž letecká puma paralyzuje i takové mytické stvoření, jakým je vampýr – Armand Tesla (Bela Lugosi). Ačkoli není prvoplánově vylíčen coby obřadník války (Black Dragons), přítomnost monstra tu poměrně viditelně přesahuje klasické pojetí apolitického zla. Tesla je uspán na sklonku r. 1918 a vzkříšen londýnskými nálety Luftwaffe r. 1941. Spojnici mezi německou invektivou a zlovolným působením upíra posiluje, oproti ikonografii klasického hororu 30. let, nezvyklá fragmentárnost, zastřenost, zkrátka unikavost nestvůry, která se plíží do britských domácností, jako nevyzpytatelný přízrak bombových útoků. Jindy zastupuje válečnou infiltraci (ovládání mysli, brainwashing, špiónství), když na sebe Tesla bere identitu doktora Brucknera. Vampýr tu ztělesňuje „nemyslitelné zlo" II. světové války, zlo, které svou velikostí a brutalitou překročilo běžnou zkušenost, vzpírající se racionálnímu uchopení.
Naopak doktorka Lady Jane Ainsleyová (Frieda Inescort) vystupuje jako zástupce emancipované ženy domácí fronty americké propagandy; Van Helsing v kůži odbojářské „Rosie the Riveter". Vzácně se tu narušuje vypravěčská zvyklost hororu (nejen) 30. let, založená na trojčlence Žena – Monstrum – Muž/Hrdina, při níž hrdina monstrum zdolává a ustavuje se heterosexuální svazek. Jako humanistka vyzbrojená protestantskou morálkou doktorka zdůrazňuje přesvědčení o „válce lidí", konceptu, který prostupoval ideovým podložím The Office of War Information, projevy Four Freedoms (1941) Franklina D. Roosevelta a The Century of Common Man (1942) Henryho Wallace, nebo bestsellerem One World Wendella Willkieho (1943).
Horor se pravděpodobně nejintenzivněji zabývá animalitou, tvrdí filmová kritička Barbara Creed, umožňuje mu to zviditelňovat či problematizovat hranice mezi člověkem a zvířetem. Konečně Vlkodlak/Andreas Obry (Matt Willis) je zde tragickou figurou, která, zmítána oběma ideologickými póly (stínem nacismu, křížem spojenců), upomíná na symptomy „shell shocku". Její úsudková labilita stvrzuje moc ideologie, ačkoli mnohonásobné metamorfózy, vždy spojené s přimknutím k té či oné straně, postupně svědčí nejen o sociální kontrole, nýbrž také o kolísavosti každé propagandy. Opakovaná převýchova na Vlkodlakovi/Andreasovi zanechává nesmazatelné tělesné i psychické šrámy; pro vyhořelého vojáka znamená spásu jen jediná cesta... (Blazena)
(více)Recenze (8)
Pouze další varianta na původní příběh hraběte Draculy, kde Lugosi změnil jméno a stal se Armandem Teslou. Druhá světová válka, bombardování Londýna a hlava Scotland Yardu, která do poslední chvíle na upíry nevěří. A Tesla má pomocníka Andrease, jehož si pomocí magie proměnil v poslušného psa, tedy vlkodlaka. Ten se může proměňovat bez ohledu na den či noc, o úplňku nemluvě. Pokud se člověk oprostí od nabízené (ale dosti laciné) symboliky, pak dostane příjemně tajemné vyprávění plné mlhy, stínů a smrti. Vůbec nejkrásnější je hřbitov plný zkroucených, znetvořených stromů a větví, křížů a krypt a koberce z mlhy, který se stále přelévá, klesá a zvedá se. Působivé jsou momenty, kdy upír přivolává Nicki, aby za ním přišla. Dnes bych v tomhle snímku žádné podobenství nehledal, jen fajnové černobílé strašání. ()
Celkem dobrý film o upírovy Lugosim, atmosféra by se dala krájet, ale bohužel je to další film který ničím nevyřazuje a kterých vzniklo v 40 a 50 letech nespočet. Sem tam je dobrá scéna ale nejedná se opravdu o nic co by člověk musel vidět. Navíc konec mi přišel celkem násilně zrychlenej. ()
Return of the Vampire alias Dracula 1942. A to včetně německých náletů na Londýn. Jinak jde o klasický upírský příběh, lehce zmodernizovaný Dracula, ale se stejnou premisou, postavami (i když genderově vyváženě - nemáme tu Van Helsinga, ale protivnou doktorku, co je Helsing i Seward v jednom), atmosférou, kulisami hřbitovů plných mlhy a dvěma famózními trumfy - přenádhernou Ninou Fochovou a zestárlým, přesto řádně démonickým Belou Lugosim coby upírem Teslou. Nicméně: nakonec jsem dal čtyři hvězdy, i když jsem se dost rozmýšlel, že ještě nějakou seberu, protože v závěru tvůrci dělali všechno pro to, aby lepší dojem zničili - asi budu spoilerovat, ale krucifix v hlíně je deus ex machina jak vyšitý; a opravdu může nezranitelného a takřka nesmrtelného upíra omráčit bomba při náletu? Naprostý WTF moment je na konci, když inspektor promluví k divákům. Takže nejste-li fanoušek Bely L., klidně srazte jednu hvězdu. Ale já jím jsem. ()
Standartní příběh s upírskou tématikou, standartní anglická rodina je terorizována standartním upírem, kterého představuje standartně nadprůměrný Bela Lugosi. Některé záběry z filmu byly použity ve videoklipu skupiny Iron Maiden - The Number of The Beast. ()
Silne ovplyvnený práve prebiehajúcou 2. svetovou vojnou ( nálety, samotný klimax ) sa tento upíri horor vydal na púť plátnami kín, aby stále trvajúca démoničnosť Belu Lugosiho opäť mohla poštekliť nervy divákov. Samozrejme iba tých dobových. Dnes je to iba úsmevné dielo s magickou atmosférou a krásnou výpravou. Toť vsjo. ()
Prázdná díra po dr. Teslovi, aneb vampírsko-vlkodlačí drama z II. světové války. ()
Béla ma teda vôbec neoslovil, absolútne mdlý nevýrazný, posun deja do vojnového Londýna sa mi tiež nepozdával, prečo vampír tak strašne potreboval zničiť tú doktorku som tiež nepochopil. ()
Klasický čtyřicítkový film, do kterého je zasazen upír. Jsou tam určité náznaky humoru, ale mohlo ho tam být klidně víc. Film už tím, že je starý, černobílý, může v kombinaci s obsahem pomoci ke strašidelné atmosféře, ale v tomto případě tomu tak nebylo. Nevím, jestli se tehdy u toho někdo bál, ale dnes už určitě ne. Lepší 3*. ()