Bílá Zombie

Škoda jen, že vrcholné scény přicházejí už na začátku a postupně se z filmu vytrácí atmosféra. Vrcholem je pro mě scéna, kdy Beaumont přichází za nekromantem Lugosim do mlýnu na cukrovou třtinu plného oživlých mrtvol. Lugosi je démonický čaroděj a jeho nemrtví sluhové jsou docela děsiví. Je tady vidět, že z masky zombie nemusí nutně odpadávat odumírající tkáň. Aby maska působila strašidelně stačí vytřeštěný pohled, temně podbarvené oči, bledá pleť a strnulý pohyb. Vypadá to patřičně efektně. (27.12.2006)

Jste-li milovníky zombíků, potažmo tohoto subžánru celkově, rozhodně zde nečekejte rozpadající se mrtvoly či ultra rychlé nemrtvé, kterým po stovkách bude muset čelit hlavní hrdina. To ani omylem. Zde jsou presentováni jako obyčejní lidé, kteří přijdou o svou vlastní vůli za pomoci voodoo rituálu a zakázaného prášku. Navíc je v poslušnosti drží až hypnotizující pohled Bely Lugosiho, který se své role zhostil opět bravurně. Ani se nakonec nedivím, že dlouho hořce litovat toho, že si nechal tak „málo“ zaplatit (800 dolarů). Celkový rozpočet tohoto filmu byl 50 000 dolarů. Kromě představitele hlavního padoucha si zaslouží velké uznání i práce kameramana. Nádherné černobílé snímání okolí, hřbitova, ruin i nejrůznějších hrátek se stíny dopomohlo k navození zajímavé atmosféry a nepotřebovali k tomu ani přemíru násilí a vymazlené speciální efekty. Jen ten samotný závěr byl poněkud rozpačitý a dle mého ne moc vydařený. Spíš bych ho označil až za směšný, ale to musíte posoudit sami. Bílá Zombie však navždy zůstane nesmazatelně zapsána do historie hororového žánru, stejně jako se Bela Lugosi stal za celou svou kariéru jeho legendou. Ač mladší generace budou tento film zřejmě považovat za nudný a nepříliš záživný, já v něm vidím skvostný klenot, i když by se na něm pár chybiček určitě našlo. 70% (05.01.2021)

Kulisy sú kúzelné, atmosféra temná, herecké výkony nekonečne teatrálne, masky vydarené a metafory ľahko čitateľné. Takže čo viac si od 80 rokov starého hororíku želať. Asi viac napatia, lepšie tempo príbehu a menej pátosu. Ale bolo by to potom ešte ono? Nie je práve naivita podania v kombinácii s revolučnými myšlienkami, ktoré tieto staré diela ponúkajú práve to, prečo si k nim nachádzajú cestu dnešní fanúšikovia hororu? Kvôli strachu a zakrývaniu očí White zombie a jej podobné filmy predsa nepozeráme. WZ je inteligentné a brakovo naivné podobenstvo zároveň. (04.09.2013)

Mladí snoubenci Neil Parker a Madeline Shortová přijíždějí na pozvání do Západní Indie, přesněji na Haiti, za majitelem plantáží, Charlesem Beamontem, který jim slíbil uspořádání svatby. Jeho pohnutky jsou však daleko temnější, jelikož se sám, při náhodném setkání, do Madeline zamiloval. Již úvodní scéna nenechá diváka na pochybách, že mladý pár na ostrově štěstí nečeká. Jejich kočár musí zastavit, jelikož na cestě probíhá pohřeb. Proč? Domorodci se bojí lupičů mrtvol, a tak pohřbívají své blízké na veřejných místech, kde je uloupení těla obtížnější. Hned poté se setkají s tajemným mužem Murderem Legendrem (Bela Lugosi), kterému padne Madeleine rovněž do oka. Legendre vlastní mlýn na cukrovou třtinu, kde pro něj pracuje armáda nemrtvých, a majestátní hrad na skále u moře. Přesvědčí Beamonta, aby ho nechal z Madeleine udělat pomocí voodoo zombie, a tak s ní mohl zůstat navždy, jelikož ona je zamilována jen do Neila. Legendre má ovšem vlastní děsivý plán. Působivá černobílá kamera snímá temné exteriéry hřbitova a krajiny, ale i výtvarně nádherné gotické interiéry hradu. Zajímavou scénou je moment, kdy se zoufalý Neil opíjí a truchlí nad ztrátou manželky a hosté s tanečníky v restauraci jsou jen stíny. Zombie zde ještě nejsou krvelačnými zrůdami, ale výhodnou pracovní silou, co připomíná otrokářství. Jejich bezcennost ukazuje scéna pádu jednoho z nich do mlýna. Samotný příběh připomíná Tajemný hrad v Karpatech (J. Verne), ovšem zde se divák dočká šťastného konce. Na maskách a líčení se podílel Jack Pierce (Dracula 1931, Frankenstein 1931, Mumie 1932, Werevowolf of London 1935 aj). Démonický Lugosi se snaží ovládat všechny na plátně i diváky před ním svým uhrančivým pohledem. Klasický snímek dnes osloví především žánrové fanoušky, vyzdvihnout je ale třeba kromě příběhu i novátorskou kameru. (03.12.2018)

Pravděpodobně úplně první objevení se zombie ve filmu. Victor Halperin při natáčení tohoto filmu vycházel z poznatků v knize J. Seabrocka „Magický ostrov“, který popisoval woodoo a oživování mrtvých prováděné na Haiti. A také ve filmu je inspirace woodoo cítit velmi silně – pracuje se tu s pověrami a woodoo panenkami. Bela Lugosi pomůže jistému Beaumontovi získat ženu, po které touží – uspí ji, že vypadá jako mrtvá. Její snoubenec však odhalí, že jeho milenka není mrtvá a chce ji získat zpět. Sám Beaumont se stane zombie a ve finále se i s hlavním padouchem vrhne ze skály do mořského příboje. Rok vzniku se na filmové stylizaci podepsal. Přestože jde o zvukový film, Halperin se ještě zcela neetabloval na nové možnosti, které zvuk přináší a tak je tu mnoho prvků z předchozí éry – finále, které je téměř celé v intencích němého filmu (tedy beze slov, příběh je vyprávěn pouze prostřednictvím obrazu) nebo místy expresionistická kompozice mizanscény. To se projevuje i v hereckých projevech – herci zkrátka strašně přehrávají. To platí i pro hororovou Star Belu Lugosiho. Jeho ďábelský vzhled je ale opravdu působivý, navíc ještě umocněn způsobem, jakým je snímán – v polodetailech a z podhledu. Film svou naivitou v dnění době spíše jen pobaví, ale na svou dobu se jedná o zcela výjimečný snímek, který nastartoval celou odnož hororového žánru, a navazují na něj další snímky, jako například The Walking Dead Michaela Curtize nebo I Walked With a Zombie Jacquese Tourneura. (05.11.2005)