poster

Jacuhaka mura

  • japonský

    八つ墓村

  • japonský

    Yatsu haka-mura

  • japonský

    Yatsuhaka-mura

  • anglický

    Village of Eight Gravestones

Thriller

Japonsko, 1977, 151 min

  • dezorz
    ****

    Jeden z japonskych blockbusterov 70. rokov. Ziaden graficky vycackany prefiltrovany Zodiac, prave sedemdesiatky, tak sa to robilo v US, tak sa torobilo vsade na svete. Rovnaky filmovy material, podobne techniky svietenia, vizualna surovost a spina bola vtedy cistotou. :) Yoshitaro Nomura je dnes takmer neznamy reziserom, preslavil sa proceduralnou detektivkou The Castle of Sand, ktoru dodnes mnohi povazuju za jeden z najlepsich jap. filmov. Village of the Eight Tombs ma podobne ladenie, natocena par rokov po Hrade z piesku, akurat namiesto filozoficko humantistickej detektivky ide o trhiller s mysetrioznou ducharskou zapletkou.(20.7.2007)

  • Cedr
    *****

    Když se režisér Yoshitaro Nomura a scénárista Shinobu Hashimoto vrhnou na zpracování jednoho ze slavných mystery románů, který má na svědomí Seishi Yokomizo a dostanou k tomu (nejen) na svou dobu nebývale objemný rozpočet, tak je úspěch zaručen. V době psaní tohoto komentáře 96 letý scénárista Shinobu Hashimoto, stojí za zopakovaní, protože je opravdu bezpečné říct, že na světě neexistuje větší scénárista. Skvělá atmosféra Village of Eight Gravestones částečně pramení i z lokací nedaleko odlehlého města Niimi, prefektury Okayama. Místní hory a jeskyně (!) jsou pro podobné mystery příběhy jako stvořené. Tento v Japonsku velmi populární a na západě naprosto pozapomenutý velkofilm je spolu s o rok mladší Inugami Family tím nejlepším co tento žánr může nabídnout.(12.3.2015)

  • stub
    ****

    Atmosférou film trochu připomíná Inugamis Kona Ichikawy (není divu, autorem obou předloh je Seishi Yokomizo) , je však zahalen do podstatně mystičtějšího oparu. Ichikawa sám tuto látku ostatně zpracoval o nějakých dvacet let později. Od Nomury lze očekávat perfektní práci v podstatě vždy (je vysloveně škoda, že ve své silné filmařské generaci poněkud zapadl), více mu ale přece jen sluší civlinější polohy, přes značnou stopáž nepředvádí své vypravěčské umění v plné šíři a relativně dost prostoru dostávají akční a vizuální scény (což může leckdo naopak ocenit). Hranice mezi realitou a fikcí je záměrně narušována v překvapivých bodech, čehož účinnost je z diváckého hlediska značná, lehce tím však trpí kompaktnost děje. Pro Nomurovy příznivce tak či onak téměř povinnost, už jen pro zajímavé vybočení z typického stylu práce.(13.5.2011)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace