Pětiboj

Na film jsem se podíval kvůli tématu moderního pětiboje i příběhu podle skutečnosti i když Dolpha Lundgrena zrovna nemusím. Překvapuje mne až tak nízké celkové hodnocení filmu, zas takový propadák to není, i když z uvedeného tématu se dalo vytěžit ještě více. Bohužel ta "těžba" skončila někde na polovině cesty. (24.10.2019)

Je to sice příšerné, ale je to jeden z lepších Lundgrenových filmečků. Po většinu času velká nuda a kekonci nechtěný humor (na celkem velkou vzdálenost trefit rakotomet, no to bych ještě se zavřenýma očima nějak zkousnul, jelikož se jednalo o sportovního střelce, ale že ta raketa vybouchla, no to už opravdu moc). (16.03.2009)

[5.5/10] Dalo sa to pozrieť, nieje to žiadna sláva, ale nenudilo ma to a občas to má aj dobrú atmosféru. Lundgren nesklamal, aj ked´ sa nemá v čom predviesť, zvyšok hercov oničom. Akcia takmer žiadna, ale očas bitka alebo súboj na meče poteší.Tento film by potreboval veľa vecí vylepšiť(hlavne príbeh) aby som mohol dať vyššie hodnotenie, ale na jedno pozretie je to ideálny film a je to príjemná zmena vidieť Dolpha v neakčnom filme. (02.03.2013)

Kombinuje v sobě technické i fyzické disciplíny, které ještě v minulém století patřily k základním požadavkům na vojáky. Už jako malý nesměl selhat, nesměl nebýt nejlepší. Platilo to i na letní olympiádě v jihokorejském Soulu v roce 1988 (kde mimochodem Jan Železný získal svou první olympijskou medaili), kde reprezentoval Německou demokratickou republiku. A to za každou (i dopingovou) cenu. Odolá, vyhraje, a ač východoněmecký reprezentant, tak prchá do vysněných Spojených států. Berlínská zeď mezitím padá, ovšem on se vinou několika okolností opíjí a otáčí v bistru hamburgery. Po letech se ale rozhodne kariéru opět nastartovat. Minulost se nicméně začne ozývat. Objeví se několik jalových a nechtěně úsměvných scén, u kterých se divák zastihne, že si sám před sebou obhajuje, proč se na to vlastně kouká. Na druhou stranu je to netypický Lundgren, má to svou potřebnou naivitu a jednoduchost, spoustu vaty a nešťastně napsaných dialogů, ale je to tak nějak mile snesitelné. (12.06.2021)

Úmorná snaha o charakterní herectví Dolpha Lundgrena naráží na jeho toporné herectví. Tento snímek, který podle názvu mohl být sportovním dramatem o sportovci, který chce opět dosáhnout vrcholu (film občas připomíná Rockyho, ale uboze), sklouzl do akčního klišé nejtvrdšího zrna. Ze sportu nám tu autoři nabídnou jen začátek (moc krátký) a pak část přípravy Dolpha na americkou klasifikaci na olympiádu v pětiboji (nezáživná). Podobně jako Sly běhal ve vodě při přípravě na boxerské zápasy, běhá zde i Lundgren, ale jeho běh připomíná kulhavého slona, výraz tváře se rovná mučivé snaze dosáhnout něčeho, co není v jeho silách a vyvolává úsměv na tváři. Film není o sportu, ale je trapným thrillerem, který je spíš k smíchu. Ve vážných scénách herci strašně přehrávají, akční scény ubohé a romantika žádná. Prostě opět jen a jen Lundgrenův filmový trapas. A ta jedna hvězdička je za velmi slušivou americkou atletku. (17.11.2003)