동감
Ditto
Obsahy(2)
Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky. (venus)
(více)Recenze (86)
Nežné, krásne, preplné citmi, kúzelné a magicky príťažlivé. Ako väčšina juhokórejských romancí :-) ()
Skutecne nadherny film, ktery nutne musi kazdeho, kdo se na nej diva, maximalne rozneznit. Toci se spousta filmu, ktere si kladou za cil vyzdimat z divaka za kazdou cenu slzy, ale ani zdaleka se jejich pociny nemuzou rovnat necemu tak prirozene kouzelnemu jako je Ditto. ()
Kdo viděl Siworae, tak si ho při sledování Donggama okamžitě připomene. Křehoučký a citlivý příběh, tak jak to jen korejci umí s originálním námětem jako je radioamatérština, která je mně na hony vzdálená. Tady ovšem nabývá úplně jiných rozměrů, jen mi tady chybělo trochu víc šlápnout do té romantické linie, ale ve velké míře jí nahrazovala opět přenádherná hudba. Ovšem po seriálu Summer Scent jsem asi moc náročná. Nicméně souhlasím se slovy So-eun, že "muset nechat odejít ze svého srdce někoho, koho miluji, je nesmírně těžké, ne-li zcela nemožné". ()
Jsem natolik technicky zdatný, že mi nečiní problém dovolat se z nefunkční radiostanice do minulosti, budoucnosti nebo kterékoli Korey. Kromě toho mne baví filmy žonglující s časem. Tento navíc disponuje drobnou hádankou, protože na dva žluté šviháky čekají ve dvou časových rovinách hned tři šikmooké štramandy. Jako ten nejchlapáčtější chlapák ze všech chlapáků samozřejmě nemohu přiznat, že se občas pobavím u nějaké té korejské romantiky, ale přesto se již pár let obávám, že si někdo všimne jemného žloutnutí mé pleti, zmenšení postavy a nenápadného protahování očí. ()
Ditto má prakticky stejný výchozí bod jako později natočené Il Mare, ale směřuje dost jinam. Zatímco Il Mare se mi zdálo filmařsky zajímavější (ta digitální kamera mě zde aspoň první polovinu příběhu docela rušila), příběh a zejména postavy v Ditto mají navrch. Takovou nekýčovitě smutnou krásu a něhu v americkém filmu opravdu nenajdete. ()
Ať je to myšleno jakkoliv, trochu jsem postrádala romantiku. Jako drama to ale funguje velice dobře. Děj je poměrně nepředvídatelný a chytlavý, takže na nudu není čas. Hudba a některé dialogy se opravdu hezky poslouchaly. Ji-won Ha a Ha-neul měly už tenkrát kouzlo..jen nevím, která větší. Nenuceně krásné,4*. ()
Pomalý film. V jeho polovině jsem si říkala, že mě to trochu začíná nudit, ale hraje mi písnička doprovázející závěrečné titulky a já se cítím svým způsobem dojatá. Jednoduchá zápletka, životy pár lidí, trocha lásky, malý sci-fi prvek. Tenhle prostý film má něco do sebe, a to i přesto že má tak pomalé tempo. ()
Dvě blízké bytosti jsou od sebe odděleny časovou zdí a snaží se k sobě najít cestu... Nachází hlavně sebe samotné, nachází jedinečnost v davu. // Křehká podívaná. ()
Je to dosť dobrý romanticky ladený film s miernym sci-fi nádychom. Má veľmi dobrý príbeh o študentke, ktorá v roku 1979 žije svojim bežným životom a náhodou sa jej podarí získať obyčajný rádioprijímač, cez ktorý sa s ňou skontaktuje neznámy študent z jej školy, ale časom obaja prídu na to, že sa skontaktovali s osobami z iných časových období, keďže mladík žije v roku 2000 a takto môže ovplyvniť jej život. Spracovanie je na tom dobre, k prvému kontaktu cez rádioprijímač príde čoskoro a je zaujimavé sledovať, ako si hlavné postavy postupne uvedomujú celú pravdu a keď sa tak stane, tak sa väčšina filmu prakticky drží na tom istom mieste, dej sa posúva len minimálne a ani sa postavy až tak moc neovlyvňujú, no aj napriek tomu to má takú príjemnú atmosféru, že to je radosť sledovať. Ale v poslednej tretine sa už dej predsa len posunie, hlavná hrdinka sa dozvie niečo, čo ju dosť ovplyvní a už to začne mať takú príchuť miernej drámy a pokračuje tešenie na očakávaný a príjemný koniec. Vo filme sa síce nenájdu nejaké výrazné zapamätateľné scény, skôr je celý film podobne kvalitný, ale len predsa vrcholom je očakávané stretnutie, ktoré je v kombinácii s nekonečnými striedavými zábermi na obe postavy za doprovodu skvostného Bacha nezabudnuteľné. Herecké obsadenie je skvelé, hlavné duo tvoriace skvelá Kim Ha-neul a Yoo Ji-tae a k tomu ešte výborná Ha Ji-won, ktorú som takmer nespoznal, tu si nemám na čo sťažovať. Réžia a technická stránka sú výborné, opäť film, v ktorom aj keď sa nič dôležité nedeje, tak je to veľmi príjemný zážitok. A samozrejme chválim aj skvelý výbre hudby, záverečný Bach nie je jediný. Veľmi by ma zaujímalo, ktorý film od ktorého opakoval, či Frekvencia alebo tento, keďže oba sú z toho istého roku, ale to je jedno, oba sú vydarené. Ditto je jeden z prvých novodobých juhokórejských filmov, ktoré odštartovali túto skvelú filmovú vlnu. 79% ()
Další nádherná korejská romance. Viděl jsem to den pár dní po shlédnutí A moment to remember, který je sice lepší, ale Ditto je přesto krásný film. Možná by ještě trochu pomohl rychlejší rozdjezd, ale jakmile si začnou hlavní hrdinové povídat přes rádio, tak jsem byl totálně lapen a až do konce filmu jsem dýchal s nimi. ()
Pôsobivá sonda do nežnej ženskej duše, poznačenej neopätovanými citmi v pôvabnej zmesi juhokórejských prísad. Že večne omieľané klišé nemôže fungovať? Časové paradoxy a prelievanie udalostí nám môže pripomínať úlomky z mnohých iných filmov, spracúvajúcich tematiku sci-fi s poriadnou dávkou efektnej pompéznosti, ale fakt je, že namiešať kokteil, pozostávajúci z umeleckých ingrediencií (krásna hudba, ukážková osobnostná mravnosť, zlom nedotknuté charaktery postáv,...) dokážu iba juhokórejskí majstri. Cíti sa aj niekto iný okrem mňa po zhliadnutí ich filmov vnútorne oddýchnutý? ()
Něco jako remake Frekvence a Domu u jezera, ale je otázka, co bylo dřív (všechny tři jsou z roku 2000). Je to zkrátka nenové, přesto mám dobrý dojem... z toho, co film citlivě sděloval (i když lehce na pokraji dojáku...). ()
Je to krásne sci-fi melodrama je veta z filmu, ktorý rozohral silný romantický príbeh na tenkom lade bez toho, aby sa vo výslednom dojme stal (vo filmoch toľko omielaný) časový paradox fackovacím panákom pre hnidopiškých sucharov. Navyše môj skeptický prístup "človeka ktorý už čoto videl" dostal dávku čistej a chytrej filmovej lásky plnej neľahkých životných rozhodnutí a priznám, že som na konci znova uronil kroupu. Smrk. Hviezda dole za slabší rozbeh a podobnosť s Il Mare (oba idú našťastie svojou vlastnou cestou), ktoý je pre mňa ešte stále normou ideálnej romantickej melodrámy. ()
Nevím jak ve skutečnosti, ale ve filmu pravděpodobně nikdo nevěří v osudovou lásku tak, jako Korejci. Pokud budu chtít nějakou romanci, v nejmenším nebudu váhat kam sáhnout. Ale součástí mého prožitku je samo filmové zpracování, zvláště, když vám je jasné, KAM se film bude ubírat a zajímá vás tedy mnohem více JAK . Od zajímavých momentů, jakoby režisér spíš utíkal a také mám trochu smůlu, že ty vrcholné, pro větší účinek znásobené nějakým klasickým flákem, na mě působí přesně opačně. ()
Srdervúca romanca rozprávajúca príbeh troch dvojíc, ktorých osudy sú prepletené viac, ako sa na začiatku zdá. Krásne je to, že ústredná dvojica vlastne niesu pár, ale ich vzťah je vybudovaný čisto na porozumení a súcite. Jedno eso, ktoré tento film ukríva a na mňa to vždy platí, je skladba Prelude od Johana Sebastiana Bacha. Hlboké, ťahavé tóny čella vo mne vždy rozozvučia emócie a to v spojení s kórejsky srdervúcimi scénami u mna spôsobí hotovú katastrofu. Kórejská romantická prvá liga. (10/10) ()
Žánr romantický mi tam nějak chyběl, spíš mi to připomínalo drama, ale i tak to bylo krásné. Ten konec mě tak trochu naštval, ale v dobrém slova smyslu. 80% ()
Pre tie korejské filmy je príznačná klavírna hudba nadnášajúca sa ako snehové vločky a to, že im všetkým pokapali rodičia, alebo odcestovali do Ameriky, a tak tí mladí žijú sami a v kvartýroch jak sviňa! Dobré... ()
Celý film som čakal vykrádačku Siworae a Frekvencie a oni nielen, že to zakončia úplne inak, ale ešte pekne, originálne, citlivo... 85%. Ako to tí Korejci robia? ()
Krásný film plný citu. Navíc s velmi příjemnými herci. Téma o dvou lidech, kteří spolu mluví skrz pokažený radiopřímač i přes časovou bariéru dvou desítek let, se mírně podobá filmu IL MARE (popřípadě jeho zkopírované americké verzi Dům u jezera). Avšak právě toto velké časové rozmezí, které je dělí, způsobí, že tyto dvě hlavní postavy neskončí spolu, ale vše dopadne úplně jinak, přesto nádherně a jak dopadnout má. Z korejských filmů jsem ráda, že jsem si zrovna tento nenechala ujít. :) ~(4,6★)~ ()
A to som si myslela, že toto bude môj prvý kórejský romantický film, pri ktorom vydržím a nebudem mať slzy v očiach. Ale kdežeee! Sympatickí herci, dobrý nápad a zase raz nádherný klavír ... ()