연애소설
Lover's Concerto
Režie:
Han LeeObsahy(1)
Ji-hwan se před léty setkal s dívkou Gyung-hee a její kamarádkou Soo-in, která ho okouzlila natolik, že ji téměř ihned vyznal lásku. Přestože je odmítnut, chce být alespoň kamarád obou dívek. Všichni tři pak prožívají krásné přátelství až do okamžiku, kdy začne přerůstat v hlubší cit, díky kterému vstupuje do příběhu zmatení. Ačkoli obě dívky tíhnou k Ji-hwan, jedna z nich se ho snaží vzdát, ale vše se poněkud zvrtne a koncert srdcí umlkne. Po pěti letech Ji-hwan začne dostávat poštou fotografie a ty ho upomenou na obě dívky, na věci které spolu prožili a vydává se hledat to, co se zdálo ztracené. (Mantis)
(více)Recenze (104)
Další dokonalá korejská romantika. Tentokrát se film zaměřuje na přátelství jednoho chlapce a dvou dívek, které později přeroste v lásku. Film plyne krásně pomalým tempem a je v něm spousta nádherných scén. Ústřední herecké trio je dokonalé a své postavy zahráli naprosto přirozeně až jsem si občas přál strávit s nimi také nějaký čas. Film mi opravdu zvedl náladu svým optimistickým vyzněním ale na konci málem ukápla slza. Korejci jsou opravdu mistři v oboru romanticko-dramatických filmů. ()
Hezký korejský film, kterému, ale něco k " dokonalosti" chybělo a myslím, že to byla hudba. Mělo jí tam být daleko více. Mrzí mě, že mu nemůžu dát hvězd pět, protože má tento film pro mě naprosto hvězdné obsazení : gentleman Tae-hyeon Cha, hezká Ye-jin Son, Geun-yeong Mun a Eun-ju Lee všechny tyto herečky ( a herce ) mám velice rád o to víc mě mrzí, že k dokonalosti chybělo málo. ()
Pohled na lásku a přátelství zase z troju jiné perspektivy a to poněkud netradičního "milostného" trojúhelníku. Jenže jak už to tak v životě bývá (a v Korejském filmu zvláště :) - věci nejsou takové jak se zdají být. Netriviální forma vyprávění skákající v několika časových rovinách může být občas trochu matoucí, ale zase si divák nemůže být úplně nikdy jist, jelikož pocity aktérů jsou většinou poze naznačovány (nebo ukázány retrospektivně). Co se herců týče, sice nemohu říct, že by mě některý extra zaujal, ale dobří byly všichni. Na závěr samozřejmě ten zprávný doják, takže celkvově velmi hezký film. ()
Po dlouhé době jsem se zase dostal ke korejské kinematografii a ověřil si to, co už jsem dávno věděl. V Hollywoodu bude vždycky onanující Bay točit bombarďácký sci-fi se super trikama, Stallone na starý kolena další akční řežby, Burton krásný pohádky, David Lynch svoje psychadelický haluze, Tarantino krev proceděnou hláškama, Fincher napínavé thrillery, Nolan zamotané příběhy a Jackson, Cameron nebo Spielberg svoje velkofilmy. (atd atd) Ale NIKDY se ani v v Americe, natož v Evropě či kdekoliv jinde nenaučej točit TAKHLE krásná melodramata, která vás doženou k slzám. Jihokorejci maj tenhle žánr v malíku a zatím jsem se od nich nesetkal s jedinou romantikou, která by mě zklamala a to jsem si 18 let myslel, že sem prostě cynik. Nejsem, jenže jsem 18 let znal jen romatiku pohledem západního světa. Zaplaťpánbůh za filmy jako je tenhle. ()
Bez umírání není romantika. V Koreji. Jižní. Ačkoli mě to většinou dost štve, zde nejobvyklejší korejské klišé fungovalo. Posledních dvacet minut. Třikrát žel, první hodinu dvacet pět se především připravovala půda pro hezké vyústění. Což jsem takřka nevydržel a skoro vypnul, přes mé oblíbené herce. Jsem si skoro jist, že napodruhé, se znalostí konce, by se mi koukalo na začátek mnohem lépe. Nevím, možná to svědčí něco o mně jako neschopném divákovi. Ale já tu jsem jen jako pasivní element: Spíš je na vině ten, kdo mě měl zaujmout, tedy režisér. Subjektivně hodně selhal. ()
Reklama