poster

Mlčení moře (festivalový název)

  • Francie

    Le Silence de la mer

  • angličtina

    The Silence of the Sea

  • Velká Británie

    Le Silence de la Mer

Drama / Válečný / Romantický

Francie, 1949, 88 min

Kamera:

Henri Decaë
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (12)

  • DaViD´82
    ***

    Melvillův celovečerní debut je výborná rozhlasová hra, ale špatný film. Proč? Protože trpí přívalem zbytečných slov. Vidíme jezdce na koních a slyšíme vnitřní monolog s informací, že přijíždějí jezdci na koních. Vidíme vstupovat dívku do místnosti a slyšíme vnitřní monolog, kterak vstupuje dívka do místnosti. Obraz tu tedy naprosto ztrácí svůj smysl. A aby toho nebylo málo, tak Robain je úděsně toporný a nepřirozený. I taková prostá situace jako je popíjení večerního šálku kávy v jeho podání vypadá jako jednotlivé krokově vykonávané akce robota - "teď se mírně předkloň, uchop pravou rukou šálek, ruku plynulým pohybem zvedni směrem k ústům, bezhlučně upij a plynulým pohybem vrať šálek na volný talířek. Celou akci následně opakuj." Na druhou stranu Howard Vernon je fantastický, kamera rovněž (i přes to, že se takřka nehne z místnosti s krbem) a ani ten příběh není zcela marný, předznamenává totiž Melvillovu slabost pro silná nelaciná témata z druhé světové.(10.1.2009)

  • Lavran
    ****

    Slovo v Mlčení moře neustále bojuje o divákovu pozornost s obrazem, který - paradoxně - nemůže být "filmovější" (co do rejstříku vyjadřovacích prostředků, esence). Ke čtení tohoto filmu jakožto rafinované, ironické hry s charakterem média/médií nabádá již orámování vyprávění ponořením se do a vynořením se ze stránek mlčenlivé knihy. Knihy jsou též častým předmětem hovoru, nezřídka se přímo nacházejí v (detailním) záběru či přímo figurují ve vyprávění - například v závěru filmu hraje kniha důležitou roli nositelky nevysloveného poselství. K literární tradici však odkazuje především již zmíněné slovo, resp. záměrně stylizovaný vypravěčův hlas, který tu mnozí nepřenesli přes srdce, protože nepochopili jeho funkci. Pokud vypravěč přesně komentuje dění v obraze, nevyčerpává jej tím (maximálně interpretuje, ale to ponechme stranou). Obraz je přeci informačně i významově mnohem bohatší, než aby se dění v něm obsažené dalo shrnout do několika strohých popisných vět. A stejně tak obraz nemůže zcela zastoupit slovo; ať už psané či mluvené. Melville jako by se snažil dokázat, nakolik jsou táhlé debaty o autonomii jednotlivých médií/uměleckých druhů nesmyslné - a to tím, že demonstruje, jak nápaditě se mohou navzájem prolínat a obohacovat, dokud se hranice nesetřou či naopak nezdůrazní ve vší absurditě. Byť se většina děje odehrává převážně v jedné místnosti, kde německý důstojník vzpomíná a pronáší dlouhé monology (které tu a onde prostupuje monolog vypravěče), fascinuje nebývale rozsáhlá škála oživujících "filmových" postupů: široká paleta druhů nasvícení, užití velké hloubky ostrosti vedle mělké a přeostřování mezi jednotlivými plány, kamerové pohyby, nápaditá práce s hudbou a se zvukem obecně, významově zabarvené rozestavění postav v mizanscéně a zejména dynamika proměňující se pozice kamery (od dramatických podhledů po výhled z krbu), která před divákem postupně odkrývá nejen 360° prostor obývacího pokoje, ale dokonce i strop.(28.4.2011)

  • kyselina
    ****

    První Melville a hned nadšení. V roce 1941 se nacistický voják stěhuje dočasně na francouzský venkov do domu starce a jeho neteře. Werner von Ebrennac žije velkým ideálem sjednocení Německa a Francie. Obyvatelé okupované země to ovšem cítí jinak, a tak na protest se svým nájemníkem nepromluví ani slovo.Naneštěstí je Werner neuvěřitelně ukecaný, rád se sdílí o svých vášních jako je německá hudbá a francouzská literatura. I když jde o vážnější snímek, je docela legrace sledovat monolog v místnosti, kde jsou tři osoby. Wernerovy ideály mizí až s návštěvou Paříže, kde navlastní oči vidí německou ideologii v praxi.(22.7.2008)

  • Snorlax
    *****

    Melvillova prvotina zdárně soupeří s jeho druhým protiválečným filmem Armádou stínů. Mlčení moře je mnohem komornější, zádumčivější a s větším filozofickým akcentem. Tohle ještě není Melville perfekcionista, ale již je to Melville, který ví, co chce říci. Obraz doprovází slovem, vzájemně se doplňuje obrazová kompozice se slovy vypravěče a s blížícím se koncem jezdí po divákových zádech mráz. A to špitnuté „Adieu" mi bude znít hodně dlouho a hodně hlasitě v uších.(25.12.2014)

  • bassator

    47th KVIFF 2012 - TRIBUTE TO JEAN-PIERRE MELVILLE - Pocta Jeanu-Pierru Melvillovi (Le silence de la mer / THE SILENCE OF THE SEA / Mlčení moře)(14.8.2012)

  • borsalino
    *****

    Bez dlouhých řečí mohu říci, že fim Mlčení moře, mě dostal. Pomalé tempo, téměř monolog doplňovaný vyprávěním, hutná atmosféra mlčení a trpké procitnutí německého důstojníka se závěrečným Adieu, to bylo mrazivé a temné.(22.2.2015)

  • Willy Kufalt
    *****

    "Nežádal po nás nic, než odpověď..." Jean-Pierre Melville je kouzelník vyprávění na filmovém plátně! Tento film Melville "zkomponoval" po všech stránkách tak, že mi dokonce příliš nevadilo ani nadměrné využití literárního vypravěče ze strany starého majitele domu. Tento film Melville nasnímal tak působivým způsobem, až jsem si chvílemi říkal, že škoda, že Mlčení moře nezůstalo zcela němé. Ač nutno říct, že dvě mísící se protikladná vyprávění, jedno ze strany německého důstojníka probíhající v aktuálním čase na půdě domu a druhé ze strany francouzského staříka, formulováno s mírným časovým odstupem jako zápisek do knihy, zde zajímavým způsobem dotvářejí napětí. To je zde budováno na malém prostoru a podpořeno jak kontrastem uvnitř hlavní postavy uniformovaného nacisty (s rysy jinak velice vlídného a kultivovaného člověka), tak kontrastem mezi pronášeným slovem a mlčením. Krásně zpoetizované okamžiky, kde není nic černobílé... tedy až na ten vymazlený vizuál filmu samotného. 90%(29.7.2020)

  • Sandiego
    ****

    Velice netradiční snímek z druhé světové, který sice příliš filmově nevypadá, ale monology v podání Vernona jsou výtečné a i u obou mlčících herců lze vysledovat ty nejniternější mimické náznaky. Scény z Paříže a následovný závěr působí překvapivě silně.(29.5.2009)

  • Toj
    ****

    Velmi neobvyklý film. Po estetické stránce se jedná o velmi kvalitní záležitost. Filmovými prostředky se daří zachytit škálu různých emocí a postojů. A k tomu téma je fascinující. Přemýšlení jednoho inteligentního nácka, odkazy na literaturu a hudbu. Ovšem nacházím problém ve formě vyprávění, která je příliš literární (vypravěčův monolog od začátku do konce) a ve filmu jako médiu i v tomto konkrétním případě pro ní nenacházím opodstatnění....(26.8.2010)

  • Hafran
    ****

    Melville obvykle drží hlavně na charismatu Alaina Delona, tentokráte ho však velmi zdařile zastupuje úžasný Howard Vernon. Film je neustálým monologem, který zdvojuje a popisuje to co vidíme, nikam nespěchá, nic nezatajuje a je mu stejně jako hlavní postavě jedno, zda ho posloucháte či odpovídáte. Křečovitě uvolněná atmosféra u krbu je podpořena minimalistickým herectvím všech protagonistů a průvodní myšlenka je výborná. Nechá vzpomenout na Vyšší princip.(8.7.2012)

  • dj.coffee
    ***

    Zajimavý náhled na charakter německého důstojníka druhé světové války. Vzbudí to v člověku pocit, že ani takové zvěrstvo jako nacistický holokaust potažmo německá amáda WW2 není černobílé. Vzpomeňme například na ideu komunismu, než se skutečnost odkryla v plné míře. Dává to podnět se zamyslet i nad jinými - zdánlivě jasnými otázkami :-).(9.7.2012)

  • Benyi
    ****

    Posledních 20 minut vás zasáhne a dá vrchol Ebrennacovu filosofickému monologu.(7.7.2012)