Mlčení moře (festivalový název)
-
Le Silence de la mer
-
The Silence of the Sea
-
Le Silence de la Mer
Drama / Válečný / Romantický
Francie, 1949, 88 min
Česko-Slovenská filmová databáze
kyselina
První Melville a hned nadšení. V roce 1941 se nacistický voják stěhuje dočasně na francouzský venkov do domu starce a jeho neteře. Werner von Ebrennac žije velkým ideálem sjednocení Německa a Francie. Obyvatelé okupované země to ovšem cítí jinak, a tak na protest se svým nájemníkem nepromluví ani slovo.Naneštěstí je Werner neuvěřitelně ukecaný, rád se sdílí o svých vášních jako je německá hudbá a francouzská literatura. I když jde o vážnější snímek, je docela legrace sledovat monolog v místnosti, kde jsou tři osoby. Wernerovy ideály mizí až s návštěvou Paříže, kde navlastní oči vidí německou ideologii v praxi.(22.7.2008)
Snorlax
Melvillova prvotina zdárně soupeří s jeho druhým protiválečným filmem Armádou stínů. Mlčení moře je mnohem komornější, zádumčivější a s větším filozofickým akcentem. Tohle ještě není Melville perfekcionista, ale již je to Melville, který ví, co chce říci. Obraz doprovází slovem, vzájemně se doplňuje obrazová kompozice se slovy vypravěče a s blížícím se koncem jezdí po divákových zádech mráz. A to špitnuté „Adieu" mi bude znít hodně dlouho a hodně hlasitě v uších.(25.12.2014)
dj.coffee
Zajimavý náhled na charakter německého důstojníka druhé světové války. Vzbudí to v člověku pocit, že ani takové zvěrstvo jako nacistický holokaust potažmo německá amáda WW2 není černobílé. Vzpomeňme například na ideu komunismu, než se skutečnost odkryla v plné míře. Dává to podnět se zamyslet i nad jinými - zdánlivě jasnými otázkami :-).(9.7.2012)
DaViD´82
Melvillův celovečerní debut je výborná rozhlasová hra, ale špatný film. Proč? Protože trpí přívalem zbytečných slov. Vidíme jezdce na koních a slyšíme vnitřní monolog s informací, že přijíždějí jezdci na koních. Vidíme vstupovat dívku do místnosti a slyšíme vnitřní monolog, kterak vstupuje dívka do místnosti. Obraz tu tedy naprosto ztrácí svůj smysl. A aby toho nebylo málo, tak Robain je úděsně toporný a nepřirozený. I taková prostá situace jako je popíjení večerního šálku kávy v jeho podání vypadá jako jednotlivé krokově vykonávané akce robota - "teď se mírně předkloň, uchop pravou rukou šálek, ruku plynulým pohybem zvedni směrem k ústům, bezhlučně upij a plynulým pohybem vrať šálek na volný talířek. Celou akci následně opakuj." Na druhou stranu Howard Vernon je fantastický, kamera rovněž (i přes to, že se takřka nehne z místnosti s krbem) a ani ten příběh není zcela marný, předznamenává totiž Melvillovu slabost pro silná nelaciná témata z druhé světové.(10.1.2009)
Willy Kufalt
"Nežádal po nás nic, než odpověď..." Jean-Pierre Melville je kouzelník vyprávění na filmovém plátně! Tento film Melville "zkomponoval" po všech stránkách tak, že mi dokonce příliš nevadilo ani nadměrné využití literárního vypravěče ze strany starého majitele domu. Tento film Melville nasnímal tak působivým způsobem, až jsem si chvílemi říkal, že škoda, že Mlčení moře nezůstalo zcela němé. Ač nutno říct, že dvě mísící se protikladná vyprávění, jedno ze strany německého důstojníka probíhající v aktuálním čase na půdě domu a druhé ze strany francouzského staříka, formulováno s mírným časovým odstupem jako zápisek do knihy, zde zajímavým způsobem dotvářejí napětí. To je zde budováno na malém prostoru a podpořeno jak kontrastem uvnitř hlavní postavy uniformovaného nacisty (s rysy jinak velice vlídného a kultivovaného člověka), tak kontrastem mezi pronášeným slovem a mlčením. Krásně zpoetizované okamžiky, kde není nic černobílé... tedy až na ten vymazlený vizuál filmu samotného. 90%(29.7.2020)