poster

Až budu mrtev

  • Jugoslávie

    Kad budem mrtav i beo

  • anglický

    When I Am Dead and Pale

  • Slovensko

    Až budem mŕtvy

  • Slovensko

    Keď budem mŕtvy a biely

Drama

Jugoslávie, 1967, 79 min

  • Anderton
    ****

    Spočiatku sa zdá, že sledujeme ďalšiu zdanlivo bezdejovú Pavlovičovu artovú nudu, kde je tá kvalita v niečom inom, ako dejovej línii. Lenže Až budem mŕtvy sa celkom slušne rozbehne a kulminuje veľmi vtipnou (najmä z dnešného hľadiska) sekvenciou zo speváckej súťaže. Jimmy Bárka je nezamestnaný, nezodpovedný, rád sa zabáva a spieva a obľubuje časté rozopínanie nohavíc. Je na diskusiu, či nie je nakoniec jeho koniec vo filme to jediné dobré, čo sa mu mohlo v danú chvíľu prihodiť. Kto si môže z nás povedať, že žil, žije svoj život na plno?(8.3.2014)

  • gogo76
    ***

    "Vidíš tie prachy?, určite vystačia do soboty...!" Jimmy Bárka je lajdák, povaľač, zlodej a príležitostný spevák. Podľa mnohých vo filme výborný, no ja som si hovoril, že asi mám problém so sluchom. Spevácka súťaž, na ktorú sebavedomý Jimmy nastúpil mi našťastie dala za pravdu. Mám rád srbské filmy, ale v tomto som nenašiel príbeh, ktorý by ma silnejšie chytil za srdce. Ak bol tento film inšpiráciou pre vznik polnočného kovboja tak mu patrí vďaka. Jimmy Bárka je cool chlapík, ale bohužiaľ v priemernom filme. 60%.(16.3.2014)

  • Divočák
    ****

    Film, který vyhrál Karlovarský filmový festival v roce 68 a posloužil jako inspirační zdroj třeba pro Schlesingerova Půlnočního kovboje nebo tvorbu Jima Jarmusche. Jimmy Barka žije ze dne na den. O svých rodičích všem tvrdí, že jsou mrtví, na život si vydělává kradežmi, zneužíváním jiných lidí (zejména naivních žen;)), případně zpěvem. Jako jeden z mála v komunistické Jugoslávii je ale opravdu svobodný.(1.11.2007)

  • asLoeReed
    *****

    Příkladně neučesaný, černovlnný vrchol Pavlovićovi kriticky nastavené tvorby sleduje kroky vášnivého (avšak nepříliš talentovaného) zpěváka Jimmiho Barky (Dragan Nikolić). Ten žije arogantním stylem ze dne na den, podvádí a využívá vhodně každé příležitosti, jež se mu naskytne, a skrze svody žen a dívek i jiné známosti se na své cestě během několika dní dostává na hospodské slavnosti, do kasáren, kde pracuje jeho strýc, i na soutěž mladých hudebních talentů, kde jej však čeká zdrcující debakl. Svým nepříkladným plahočením napříč dezorientovanou a zmoženou krajinou socialismu rozhodně nevytváří pozitivní, povzbudivý obraz tehdejší mladé generace a pojetí bezútěšného filmu, v němž jsou ukazovány „zapadlé dvorky“ lidských příbytků i životů ve vší autenticitě, míří za zdrcující obžalobou srbské reality dané doby. Rázná, ostrá a nečekaná tečka, která přijde po Jimmiho návratu domů, je přitom ve své výhružnosti natolik krutým rozuzlením, že má zpětně moc přehodnotit dosavadní divákův vztah k antihrdinovi a vydolovat z něj kus lítosti. Film, jenž by se za svou syrovost jen hodil do vitríny československých zlatých šedesátých (nejblíž má takto k prvním Schormovým snímkům).(3.1.2013)

  • ORIN
    ****

    Tento jugoslávský film, jehož doslovný překlad znamená něco ve smyslu Až budu mrtvý a bledý (název, jenž mi evokuje přesnou představu o způsobu života hlavní postavy), lze směle zařadit do období jugoslávské nové vlny (novi film), ze které se o něco později vyprofilovala komunistickým režimem nazvaná černá vlna. Sociálně-kritický vhled do života Jimmyho Barky, který bez jakýchkoliv vazeb ke společnosti bezstarostně proplouvá krajinou až k tragickému a nenadálému konci. Černobílý, křišťálově čistý skvost, ukázkový příklad jugoslávského nového filmu.(19.1.2008)