City Lights
Svetlá veľkomesta
Režie:
Charlie ChaplinKamera:
Roland TotherohHrají:
Charlie Chaplin, Virginia Cherrill, Harry Myers, Albert Austin, Jean Harlow, Henry Bergman, Robert Parrish, Tiny Ward, Hank Mann, Robert Graves (více)Obsahy(2)
Smutná komédia Charlieho Chaplina.
Tulák Charlie sa zamiluje do slepého dievčaťa, ktoré predáva kvety. Vďaka tomu, že náhodou zachránil život opitému milionárovi, získa nejaké peniaze, ktorými chce dievčaťu pomôcť. Padne však na neho podozrenie, že peniaze ukradol...
(STV)
Recenze (172)
Přepsáno v listopadu 2019. Film Světla velkoměsta je velkolepé představení energií nabitého cirkusového klauna. Charlie Chaplin se tvrdošíjně postavil nástupu mluveného filmu usilovnou prací, zdokonalil a s důmyslnou pečlivostí pozměnil svá vlastní dřívější estrádní vystoupení i melodramatické toky pro záchvěvy emocí, aby sám sobě dokázal, že je stále schopen dosáhnout filmového úspěchu s pantomimickou zběsilostí cirkusového klauna. A Charlie Chaplin sklidil zasloužený potlesk. Cirkusový klaun je stále sarkasticky kousavý, přesto sociální kontrasty slouží především k efektnímu nasvícení jevištního parketu a k citovému zdůraznění shledání pro úplný závěr doznění. Cirkusový klaun je v dobré fyzické kondici, předkládá rozpustilost ve složených obrazcích dokonalé koordinace a taneční choreografie čar pohybů. Ta artistická zvukomalebnost našla estetický soulad řádu, vynalézavost s přizpůsobivostí jsou vhodnými společníky k dosažení stavu upřímné radosti ze života. Cirkusový klaun se vyznává z přebytku něhy a rozdává rozkvetlé košíky z lásky. Středem rozvášněně žádostivých hrátek je Charlie, toulající se nerozvážně v životních touhách. Je nuzným básníkem na bujarých hostinách smetánky, je i nestandardním manuálním pracovníkem, je soucitným dobrodincem, je ušlechtilým ochráncem a rozněžnělým romantikem. Cirkusový klaun se odrazil ke svému životnímu výkonu a v soustředěném transu předvádí dokonalé tvary piruet a poetické zákruty pocitů. Důležitou postavou je mladá květinářka (zajímavá Virginia Cherrill), slepá dívka s křehkým úsměvem čisté nevinnosti. Romantické vzplanutí ctí povznášející romantické ideály a nevznáší žádné osobní nároky. Radost ze života je odzbrojující. Významně kontrastní postavou je bohatec (zajímavý Harry Myers), čerstvě opuštěný nevěrnou manželkou. Alkoholické zatmění mysli je bezstarostně otevřené a vděčné svému zachránci života, leč střízlivost si potrpí na důstojné ceremoniály a třídní realitu. Z dalších rolí: stará a dobrotivá babička slepé dívky (Florence Lee), spolehlivý sluha bohatého pána James (Al Ernest Garcia), Charlieho urputný protivník za boxerskou slávou (Hank Mann), ctihodně důstojný starosta města v řečnickém projevu (Henry Bergman), párek loupeživých zlodějů (Joe Van Meter a Albert Austin, též v roli metaře a Charlieho spolupracovníka), chviličku vítězství užívající si boxer (Tony Stabenau), neúčinně pověrčivý černošský rohovník (Victor Alexander), s Charliem nespokojený vedoucí metařů (James Donnelly). původní Charlieho soupeř za boxerskou odměnou (Eddie McAuliffe), či trpělivý rozhodčí boxerského zápasu (Eddie Baker). Světla velkoměsta jsou k dokonalosti dovedným estrádním výstupem cirkusového klauna v choreografické souhře pohybu, v neutuchající touze po životě a také v něžnosti překypující melancholické poezii života. Obdivuhodný filmový výtvor v klaunské neposednosti snění! ()
NFR 1991 ()
U scény kdy si vyjdou dva opilci do společnosti se prostě musíte smát.Celý film je velmi dobrý ()
║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $19,181║Tržby Celosvetovo $19,181║ Fenomenálny Charlie Chaplin!!! On bol jednoducho génius svojej doby, to čo už vtedy dokázal to nemá obdobu! Ja som mal to šťastie vidieť to v kine na filmovom festivale a veselo to môžem zaradiť medzi najväčšie zážitky odohrávajúce sa pred mojim zrakom na striebornom plátne. Po prvých 20minútach filmu som mal už zachrípnuté hrdlo a rázne som lapal po dychu, keby to v tej zábavnosti tak pokračovalo ďalej, tak neviem, neviem, našťastie sa dej mierne prehodil na romantickú notu a tak som si mohol trocha vydýchnuť. Chaplin zvláda tento nemý film po celý čas majstrovsky, koľko emócii dokáže ždýmať z tých obrázkov to je fakt neuveriteľné, dokonalý humor, dokonalý dej, dokonale silný záver, ktorý je jeden z vrcholov kinematografie!!! /videl v kine: 100%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) __Pre mňa úplný filmový vrchol festivalu!!!__ ()
Box na hrad a romance se slepou květinářkou jakbysmet. ()
Chaplin se ždíme jak může. Jeho chuť do rvačky na večírku nebo boxerské představení v ringu berou dech i bránici. Navíc ho musím obdivovat za citlivou romantickou linii s nádherně vypointovaným koncem. Klenot z kouzelného období kinematografie. ()
Čtyři hvězdy filmu patří za komediálně dokonalý box v ringu a za srdceryvně dojímavé závěrečné setkání tuláka s květinářkou, také za další úsměvné scény. Ale jinak jde pro mne oproti třeba Chaplinovu fenomenálnímu Zlatému opojení trošku o zklamání. Závěrečná scéna: http://www.youtube.com/watch?v=C_vqnySNhQ0 ()
Světla velkoměsta jsou i dnes neskutečně vtipná a příjemně dojímavá. Scéna, kdy Chaplin boxuje "ze zálohy" za rozhodčím, je naprosto geniální. Stejně tak "chceš se prát?" výpady dvou opilců na večírku. Podávám přihlášku do Charlieho fanklubu. ()
(1001) „Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. ()
„Neviděl jsi mýdlo?“ Čekal jsem, že se zasměju o něco více, přesto se mi i tak dostalo velmi slušné porce zábavy. Bohužel trochu rozmělněné občasnými prvoplánovějšími či zbytečně opakovanými (dvojnásobné lití do kalhot a jemu podobnými) fóry, na druhou stranu mnoho scén či nápadů stálo za to, třeba výtah (zdařilá hra s diváckým očekáváním), vcelku kreativní výstupy v restauraci, píšťalka (člověk by ani neřekl, jak nosný motiv to může být), pasáže s boxem („odpacičkovávání“ jsem ještě nikde jinde neviděl) či přepadením. Dále byl ve snímku přítomen důraz na sociální reálie doby + lehkou společenskou kritiku (dokonce i malinké zarytí si do vlastenectví při hymně), a krom zmiňované komediální nechyběla také linka romantická, která fungovala opravdu výborně (a ten konec filmu….nádhera, úplný závěr, resp. jeho poslední 2 věty a výrazy postav u toho se mi budou ještě nějakou tu chvíli opakovaně přehrávat v hlavě). Celkově hodnotím slušnými 4*. ()
Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. ()
Straasne dlho som nevidel ziadny film od Chaplina, naposledy pred par tyzdnami jedine zivotopisny film o nom z roku 1992 s Robertom Downeyom Jr. Svetla velkomesta nielenze patria ku skvelym komediam, ale Chaplin chcel tymto scenarom zobrazit aj spravanie sa ludi voci sebe. Sam ho obdivujem, ze je pod filmom podpisany nielen ako producent, ale aj pod hudbou, ktora bola skvela a sadla do vsetkych scen. Urcite si rad pozriem aj DIKTATORA (1940) alebo KID (1921) a mnohe dalsie. Boxerske sceny, vecierky s milionarom a mnohe dalsie nemali chybu, nemam tomuto filmu co vytknut. Proste super... 03.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Tulák) +++ Virginia Cherrill - (Slepé dievča) +++ Florence Lee - (Stará mama slepého dievčaťa) +++ Harry Myers - (Milionár) +++ Al Ernest Garcia - (Milionárov sluha) +++ Hank Mann - (Profesionálny boxer) +++ T.S. Alexander - (Doktor) +++ Produkcia a hudba: Charles Chaplin +++ ()
Moje první setkání s Chaplinem a dopadlo nad poměry slušně. Takhle, nad mnohými scénami jsem se jen pousmál, protože v téhle době ty fóry prostě nemůžou fungovat, ale dovedu si představit, jak se tenkrát muselo publikum bavit. Nebýt linie se slepou dívkou a následného poselství, které vlastně definuje podstatu všech romantických filmů dneška (láska nakonec vše překoná) dal bych jen 60 %, ale ta linka se mi fakt líbila, takže mírně zaokrouhluji na 70 %. ()
Zajímavá věc, že ačkoliv mě v krátkých filmech Chaplin dokáže leckdy tak trochu nudit a některé jeho gagy bývají natahované, v celovečerních filmech to (naštěstí) nedovede. Světla velkoměsta jsou velké pohlazení přerušované výbuchy smíchu - boxerský zápas je mnohem lepší než v Chaplin boxerem (1915), noční až ranní flámy nemají chybu... A k tomu ta krásná romantika a konec, který není melancholicky nahořklý, nýbrž jaksi hřejivý a plný naděje. ()
V začátcích zvukového filmu byla Chaplinova tvorba podrobena složité zkoušce. Protože Charlie byl především hvězda němého filmu. Elegantně dokázal jako režisér i herec natočit zajímavé dílo, které stojí vysoko nad průměrem filmu toho času. ()
Tento film je, zdá se mi, trochu neprávem ve stínu jiných slavných Chaplinových děl: humanistického Kida či protifašistického Diktátora. Světla velkoměsta za nimi v žádném směru nezaostávají. Od první scénky, v níž se Tulák probudí na právě odhalované soše až po úplný závěr nabízí velmi vyrovnanou kvalitní podívanou. (Tato vyrovnanost mi trochu chyběla u Moderní doby, kde je rozjezd tak geniální, že zbytek filmu pak zklamal náhlým příklonem k průměru.) Světla velkoměsta taková nejsou: Vyprávějí samozřejmě o našem starém známem Tulákovi, ubožákovi bez domova a bez peněz, který přežívá díky svému specifickému daru "vybruslit", trochu poctivě a trochu nepoctivě, z každé problematické situace. Tulák tentokrát potkává bytost - samozřejmě ženu, jejíž situace se mu jeví ještě neutěšenější. Mimo svou chudobu je totiž ještě slepá. Ona dívka považuje Chaplina, samozřejmě v důsledku blaznivého sledu okolností, za boháče. A on, sám zcela bez prostředků, se snaží dál pro její radost a potěšení, své bohatství předstírat. Jde o melodrama a proto svou náklanost k dotyčné ženě přivede k maximální oběti. - Při tomhle filmu diváci v kinech jistě velmi slzeli, ovšem jen místy to bylo dojetím... Film totiž zároveň obsahuje celou řadu z těch nejvydařenějších Chaplinových gegů: od úvodního odhalování sochy, přes scénu placení -neplacení v restauraci, až po legendární boxérské vystoupení v ringu. Zkrátka Světla velkoměsta jsou výborný a, jak jsem již řekla, neprávem přehlížený film, který má své místo mezi těmi nejlepšími. Začíná se mi zdát, že Chaplin prostě neuměl natočit nic slabšího. ()
Určite jeden z najlepších filmov s ktorým je spojené meno Ch. Chaplina. Celý film je pretkaný vtipnými situáciami a navyše príbeh je celistvý a nie iba zlepencom vtipných scénok. Všetky scény s bohatým ožranom sú výborné, ale mňa najviac pobavila boxerská vložka , vrátane "zázračnej" zajačej labky a podkovy pre šťastie. V zozname svetového kultúrneho dedičstva by svetlá veľkomesta rozhodne nemali chýbať. Dialógy mi nechýbali a je to čarovné tak ako to je. 100%. ()
Vtipné, citlivé, nabúchané. Scény s boxom a pokus o sebevraždu vládnu ()
Světla velkoměsta jsou výbornou groteskou z dob němé éry, která je doopravdy trošku zastíněná. Je to škoda, protože mi to příjde jako jedno z nejlepších děl, ale přeci jen chci dát pouze tři hvězdičky, protože tohle období mí moc neříká a docela se u toho nudím. I když vím, že jsou to opravdu díla. Ale pokud má tohle období někdo rád, vřele doporučuji! ()
Na většinu grotesek z němé éry se nevydržím koukat. To však neplatí pro Chaplina. Jeho filmy zůstávají vtipné i po desetiletích. Síla jeho osobnosti dokáže připoutat i dnes. Jeho skvělá pantomima, pohyby a choreografie, to je něco co se opravdu jen tak nevidí. V City Lights nelze neobdivovat například choreograficky perfektně zvládnutý boxerský zápas. Tento film je dokladem toho, že Chaplin je jednou z největších osobností dějin filmu. Jeho charisma působí i po desetiletích. ()