Režie:
Jacques BralKamera:
Pierre-William GlennHrají:
Christine Boisson, André Dussollier, Gérard Lanvin, Jean-Pierre Sentier, Elisabeth Margoni, Henri-Jacques HuetObsahy(1)
Nezaměstnaný třicetiletý jazzový hudebník Léo (Gérard Lanvin) se nastěhuje ke svému příteli Bonymu (André Dussollier), spisovateli, který hledá inspiraci k vydání svého díla. Jednoho dne se Léo seznámí se svéráznou taxikářkou Corou (Christine Boisson) a mezi dvěma kamarády a dívkou se začne rozvíjet bouřlivý vztah. Cora ale není typ ženy, kterou by mohl někdo vlastnit. Je náladová a nepředvídatelná a nejvíce si zakládá na své svobodě. (curil)
(více)Recenze (3)
Zvláštní mezičas konce sedmdesátých let, doby dostatečně vzdálené od dětí květin, doby plné temnoty a vyhoštění, doby těsně přes hrůzou z AIDS. Doba Possession, doba prokletých pankáčů bez statusu celebrit. Bloudění mezi časy. Tahle historka z ulice stojí a padá s energií obou hlavních herců. Boisson je rychlá, nečeká, málo komu zastaví, je překrásná, ale úsměšek mezi jejími rty má ostrost žiletky. Záběry jejího dravčího obličejíku soustředěného na řízení nablýskaného vozu uprostřed lesklé noci jsou nejsilnější na celém filmu. Lanvin je unavený, k sežrání umolousaný; jeho džínska je rozeplá až k chlupům nad ohanbím. Jejich l'amour fou provlhá podrážkami, připomínají Vardové Monu, bezdomovecká sebedestrukce tady v sobě nese smutek nenačatého. Bloudění nočními ulicemi je ale taky dokonale nasnímané a natajmované, má francouzský šmrnc a vůbec řemeslnou dokonalost. Dussollier mě neba a jeho podivně pojaté shrnutí na závěr je bohužel korunováním vyšumění do dvou třetin zajímavého kousku. ()
H. - Christine Boisson (Cora); Gérard Lanvin (Léo); Jean-Pierre Sentier (Charles); Marie Keime (měšt´anka); André Dussollier (Dussolier) (Bony) ()