Alois koupil těsně před svou svatbou s Resel od souseda Maierhofera vola. Cestou do kostela ztropí však politickou výtržnost - pustí svého vola na zástupce okupační moci - a je tedy zatčen. Vůl obecný přestává být od této chvíle volem obecným a stává se volem politickým a jeho majitel Alois - politickým vězněm. Soud však nemůže najít nikoho, kdo by se o politického vola během Aloisova věznění staral: ke svatbě s Resel ještě nedošlo, jiných příbuzných Alois nemá, a rodná obec odmítla vzít si vola na starost. Soud najde geniální a kompromisní řešení: pošle Aloise-vězně na nucené polní práce k Aloisovi-chovateli dobytka. Alois vlastně hlídá sám sebe. Po odpykání "trestu" vymáhá Alois-chovatel dobytka a mimořádný vězeňský dozorce na soudu úhradu za vydání spojená s vydržováním a hlídáním Aloise-vězně a jeho politického vola. Soud chce záležitost ututlat a Alois dostane, co žádá. Dostane nakonec i svou Resel.(Filmový přehled)
Z rukou režiséra Martina Helberga jsme viděli před několika lety film „Odsouzená vesnice", který na karlovarském festivalu v r. 1952 i při uvedení v kinech překvapoval a strhoval svou politickou břitkostí, výrazností myšlenky boje prostých Němců proti americkým okupantům, proti nové válce. Režiséru Helbergovi byla za tento film udělena světová cena míru. „Vůl z Kulmu" je dílo naprosto jiného žánru a jiného ladění, ale svou břitkostí si s „Odsouzenou vesnicí" nezadá. Autor tu s groteskní nadsázkou podrobuje nekompromisnímu výsměchu otročení západoněmeckých úřadů okupantům — i americké okupanty samotné. Film má stejné přednosti, jako měla „Odsouzená vesnice" a jaké by mělo mít každé dobré umělecké dílo. Jako se v „Odsouzené vesnici" nemluvilo jen slovem o boji za mír a významu boje za mír, jako byl v „Odsouzené vesnici" boj za mír a jeho význam ukázán především dějem a osudy hrdinů, tak i ve „Volovi z Kulmu" je silná politická myšlenka vyslovena v poutavém a veselém ději. Idea nečouhá z díla jako sláma z bot, ale je organickou součástí každé scény, každého lidského osudu, celého děje filmu. Proto je také film tak přesvědčivý a účinný. Žertovný příběh s politickým volem ztělesňuje tak velmi výstižně pohrdání německého lidu americkými okupanty. — Film byl natočen podle stejnojmenného románu W. K. Schweikerta. Filmový přehled 19/1955(12.8.2009)
V kinech
od:
V kinech
od:
Komentáře uživatelů k filmu (1)
ripo
Z rukou režiséra Martina Helberga jsme viděli před několika lety film „Odsouzená vesnice", který na karlovarském festivalu v r. 1952 i při uvedení v kinech překvapoval a strhoval svou politickou břitkostí, výrazností myšlenky boje prostých Němců proti americkým okupantům, proti nové válce. Režiséru Helbergovi byla za tento film udělena světová cena míru. „Vůl z Kulmu" je dílo naprosto jiného žánru a jiného ladění, ale svou břitkostí si s „Odsouzenou vesnicí" nezadá. Autor tu s groteskní nadsázkou podrobuje nekompromisnímu výsměchu otročení západoněmeckých úřadů okupantům — i americké okupanty samotné. Film má stejné přednosti, jako měla „Odsouzená vesnice" a jaké by mělo mít každé dobré umělecké dílo. Jako se v „Odsouzené vesnici" nemluvilo jen slovem o boji za mír a významu boje za mír, jako byl v „Odsouzené vesnici" boj za mír a jeho význam ukázán především dějem a osudy hrdinů, tak i ve „Volovi z Kulmu" je silná politická myšlenka vyslovena v poutavém a veselém ději. Idea nečouhá z díla jako sláma z bot, ale je organickou součástí každé scény, každého lidského osudu, celého děje filmu. Proto je také film tak přesvědčivý a účinný. Žertovný příběh s politickým volem ztělesňuje tak velmi výstižně pohrdání německého lidu americkými okupanty. — Film byl natočen podle stejnojmenného románu W. K. Schweikerta. Filmový přehled 19/1955(12.8.2009)