Zajímavosti k filmu (21)

  • - Bětku (Anna Stropnická) nazpívala Iva Marešová, dívku Sen (Nikol Moravcová) Helena Zeťová. Ostatní herci své postavy zpívají svými hlasy. Hildina syna, holubáře (Karel Bělohradský) při postsynchronech nadaboval Martin Zahálka a Bětčinu kolegyni, švadlenu (Veronika Kohútová), pak Natálie Topinková. (funhouse)

  • - Cesta jedné písničky na plátno filmu začínala složením melodie a otextováním, případně složením melodie na hotový text. Poté bylo natočeno demo a až v návaznosti na obsazení filmu se ukázalo, kdo bude píseň zpívat. Dále bylo třeba ji upravit na hlas příslušného herce a transponovat do tóniny, která mu nejlépe vyhovuje. Následovalo nahrávání ve studiu a nakonec natáčení na place, kde se ke zvuku doplní obraz. (Beastmaster4)

  • - Texty pro část písniček filmu byly už součástí původního scénáře. Jejich autorem byl Miroslav Adamec, který hudbu skládal přímo na text. Další část písní vznikala přesně naopak. Skladatel dostal jen zadání o náladě a místu písně ve filmu a až na hudbu, která vznikla podle potřeby scénáře, byly dotvářeny texty, kterých se chopil František Moravec. (Beastmaster4)

  • - Se skladatelem René Ryparem se režisér F. A. Brabec seznámil při práci na filmu Máj (2008), na němž se podílela celá skupina Support Lesbiens. „Renda má obrovský, výjimečný talent. Za jediné odpoledne mi přehrál dvacet, třicet hudebních nápadů. Od rockera je to navíc obrovská oběť, že pro mě skládal písničky taky o tom, jak děti skákají po parku,“ řekl režisér. (Beastmaster4)

  • - Na povrchy počítačových modelů bylo použito 2 160 různých fotografií textur cihly, tkaniny a kamene. (Beastmaster4)

  • - Veškeré „peřinové„ prostředí bylo vytvářeno v počítači ve velikosti 1:1 k hercům. Rozloha tohoto modelu by v reálu představovala 12 fotbalových hřišť. (Beastmaster4)

  • - Ve filmu V peřině se objevuje i celá řada triků pro diváky neviditelných. Jsou jimi odretušované dopravní značky, antény, kanály a další detaily z reálného světa, které by ve stylizovaném muzikálovém vyprávění působily rušivě. „Diváka ani nenapadne, že jde o triky, a přitom jejich realizace je někdy dost obtížná. Je to nevděčný trik, protože nemá popularitu, divák si ho ani nevšimne. A přitom je to podobné práce, jako by tam měla proletět vesmírná raketa,“ vysvětluje Martin Paleček. Retuše a image processing efekty na reálných záběrech jsou náročné už v klasickém 2D. Ve 3D je navíc nutné na 100 % ctít prostor. „Pokud bylo nutné odstranit například anténu, odstraňovala se věc, která je 80 m od Vás, a k tomu se zároveň pracovalo v obraze, kde jsou mraky třeba 3000 m od Vás,“ popisuje Paleček. (Beastmaster4)

  • - Nezbytným efektem ve světě v peřine jsou poletující peříčka, která musí stejně jako peřinová podlaha reagovat na pohyby postav. Zajištění jejich pohybu bylo dosaženo pomocí počítače, kde vznikla zjednodušená loutka herce a ta digitální peříčka rozhrnovala. Sníh z peří reagoval na takového digitálního předskokana a upraval se přesně podle něj, digitální předskokan se zase pohyboval přesně podle natočeného herce. Na konci pak skutečný herec vystřídal svou loutku a záběr byl hotový. Herci tak mohli chodit v peří, aniž by se později muselo náročně uklízet. Záběr letícího peříčka se objevuje také v jedné sekvenci záběrů z reálného světa, v níž je peříčko unášeno větrem skrz město. „Bylo několik možností, jak tuto scénu natočit. Bylo například možné použít skutečné peříčko a vést ho na silonovém vlákně. Anebo ho vytvořit jako 3D digitální model a zpracovat ho v počítači,“ říká Martin Paleček z ACE. Nakonec zvítězila digitální varianta, která tvůrcům umožnila větší kontrolu nad pohybem, nasvícením a celým „hereckým projevem“ peříčka. „Mohli jsme měnit textury, barevnosti, mít stoprocentní kontrolu nad tím, co se s peříčkem děje,“ říká Paleček a dodává: „Tenhle trik je na první pohled velmi jednoduchý, ale letící pírko má svůj specifický charakter. Aby diváci uvěřili, že je doopravdy nesené větrem, je potřeba vložit do jeho pohybu určitou chybu a nepravidelnost, která se v přírodě vyskytuje.“ (Beastmaster4)

  • - Ve scéně, kdy dědeček (Bolek Polívka) leze po žebříku v "tajemném světě pod peřinou", jsou vidět jen jeho nohy. Protože ale Polívka v den natáčení této scény nebyl přítomný, zastoupil ho jeden z osvětlovačů. Nohy, které pak ve filmu vidíme, tak ve skutečnosti herci nepatří. (LentilleLily)

  • - Ústřední děj filmu je situován na píseckém Havlíčkově náměstí, kde stojí i dům vykladačky snů Hildy. Budova ovšem filmařům pár dní před natáčením uštědřila několik bezesných nocí. Nepodařilo se totiž zastavit jeho plánovanou demolici, k níž došlo pouhé dva týdny před začátkem natáčení, a tak musel architekt Jindřich Goetz postavit celý štít domu znova. (Taninaca)

  • - Příběh filmu byl původně situován do idylických časů první republiky ve 20. až 30. let minulého století. S nápadem přesunout celý příběh do let padesátých přišla Jaroslava Pecharová, která je autorkou celé výtvarné koncepce filmu. (Taninaca)

  • - Bolek Polívka, který hraje dědečka, měl původně ztvárnit roli policisty. Protože se ale policista objevuje v mnoha skupinových scénách a jeho natáčecí plán byl časově náročný, Polívka dostal nakonec díky své vytíženosti méně "zaneprázdněnou" postavu dědečka. (Taninaca)

  • - Doslova románový příběh se váže ke vzniku ukolébavky, kterou dětem ve filmu zpívá Lucie Bílá. Vznikla totiž velmi krátce poté, co se na filmu V peřině začalo v roce 2004 pracovat. Jako skladatel tehdy na projektu spolupracoval legendární Karel Svoboda. „Zavolal mi, ať k němu přijedu, že pro mě něco má“, vzpomíná F. A. Brabec. „Když jsme dorazili, sedl ke klavíru a zahrál nám skvělou melodii.“ Scenárista Miroslav Adamec, který tehdy F. A. Brabce doprovázel, celou hudební momentku duchapřítomně natočil na mobilní telefon. Tehdy ještě oba tvůrci netušili, že tento krátký rozmazaný záznam se stane jediným a zcela unikátním dokumentem o spolupráci Karla Svobody na tomto filmu. (Taninaca)

  • - Veškeré hrubé záběry celého filmu zabírají 27 TB, což představuje 6 750 DVD nosičů. Z důvodu zálohy bylo třeba vše mít ještě jednou. Celkový datový objem tak čítá 54 TB. (Taninaca)

  • - Jedná se o první český film, ve kterém se používá virtuální 3D stereoskopické prostředí v kombinaci s reálnou postavou. (Taninaca)

  • - Film obsahuje 476 trikových záběrů. Jedná se o výměny obloh, retuše antén nebo efekty v peřině. Scény "v peřině" jsou pak všechny vytvořeny počítačem. (Taninaca)

  • - Ve filmu se objevuje na dvacet minut trikových záběrů, přičemž každá vteřina digitálních kouzel obnáší tři až čtyři dny práce. Jedna osoba by tak zmíněných 20 minut filmu tvořila přibližně 13 let, k počítačům musel proto usednout celý tým lidí. (Taninaca)

  • - Ve filmu V peřině zazní 22 původních skladeb. Hudbu k filmu a většinu písní složil René Rypar, skladatelskou sestavu ale doplnilo i několik unikátních hostů. Dvě skladby s názvem "Schody" a "Peří, prach a broky" z alba Banditi di Praga složila přímo pro film skupina Kabát a několik let po smrti Karla Svobody zazní ve filmu melodie, které pro „Peřinu“ exkluzivně složil. Skladby otextoval scenárista filmu Miroslav Adamec a František Moravec. (POMO)

  • - Natáčelo se od května do konce července 2010 v letní atmosféře jihočeského Písku. (POMO)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace