Reklama

Reklama

Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

ORIN 

všechny recenze uživatele

Internátní škola jako (britský) společenský celek, striktní hierarchické uspořádání představuje náznaky totality. Jednotlivé skupiny jsou rozčleněny do systému "tříd" - v čele stojí ředitel, jehož poskokem je jeho zástupce, ten má zase pod sebou několik pomocníků (mazáků), kteří již přímo prováděli šikanu a mučení na nově příchozích studentech (bažantech). Lindsay Anderson film koncipuje do osmi vzájemně propojených kapitol oddělených vysvětlujícími mezititulky, první polovina filmu je prezentována jako důsledná analýza školního řádu a pravidel a jednotlivých charakterů, spíše tedy propracovaného systému šikany. V hlavním hrdinovi Mickovi postupně vzrůstá nenávist a chuť po revoltě, která vrcholí závěrečnou fantazijně stylizovanou sekvencí totálního anarchistického masakru. Film je znepokojivý o to víc, když si uvědomíme, že byl natočen v revolučním roce 1968, což mu dodávalo obrovskou politickou aktuálnost. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Malcolmova rozcvička na Mechanický pomeranč nás sto minut dusí svou odtažitostí, monotónností a pomalostí, aby mohla v závěru s o to větší razancí přijít skutečná (a díky předchozímu dění i jeho podání bezezbytku pochopitelná) revolta. Prorocký film. 85% Zajímavé komentáře: liborek_, wipeout ()

Reklama

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Film, ve kterém nikdo nemá pravdu. Plný negativní atmosféry, skryté agresivity a neochoty pochopit druhou stranu. Nevnímám to jako nějakou propagaci a omluvu revolty až terorismu - ale ani naopak. Zkrátka je to modelová situace sloužící k zamyšlení. Kdo tu měl ustoupit? Čí hodnoty měly být prosazeny? Skutečně zajímavý film. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Hmmm, tak po druhém shlédnutí ( na LFŠ ještě nebyla titulkovaná projekce ) musím jít o hvězdičku dolů. Téma a poselství filmu je evidentní a sympatické, ale Kdyby.... je svojí formou na můj vkus příliš odtažitý a chladný. Neustálé profesorské omílání tradicionalistických dogmat brzy začíná lézt krkem, bohužel stejně tak velká okázalá gesta Malcolma McDowella ( ať už ve vystupování, nebo neustálé plky o revoluci ) bez zlidšťujících okamžiků. A jedna láhev vodky na pokoji opravdu nestačí... ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Úmornost školního systému tu byla vykreslena dokonale, ale já se s přibývající stopáží čím dál víc nudil. Z nudy mě občas vytrhávaly neuvěřitelný wtf scény, jako kněz uloženej v ředitelově šuplíku (ano čtete dobře) a nebo samozřejmě konec. Důchodkyně se samopalem se mi prostě nikdy neomrzej. Více se mi líbil žánrově příbuzný britský film Scum s Rayem Winstonem v hlavní roli. Vše je tam krutější (však jde taky o polepšovnu a ne o prestižní univerzitu) a není to tak přestřelené. ()

Galerie (87)

Zajímavosti (7)

  • Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
  • Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)

Reklama

Reklama