poster

Kdyby...

  • Velká Británie

    If....

  • Československo

    Keby...

Drama

Velká Británie, 1968, 111 min

  • curunir
    ***

    Zaujímavý, tak aj rozporuplný film, ktorý rovnako ako aj spracovaním tak i účasťou rebelanta McDowella v mnohom pripomína Mechanický pomaranč. Treba tiež však povedať, že som od tohto filmu očakával niečo viac. Herecké výkony síce nie sú nijak oslnivé, rozhodne však snahu hercom nemožno uprieť, hlavne keď sa berie v úvahu že sa vo väčšine prípadov jedná o nováčikov. Pochvalu si tiež zaslúžia aj režisér a autor hudby, ktorý v dobe big-bítového ošialu sprevádzajúci hlavne mladú generáciu o ktorej film je zložil k filmu až historické epické melódie. Značný problém však vidím v rozťahanosti filmu, kde mu hlavne v druhej polovici akosi dochádza dych, čo nemôže zachrániť ani výborných posledných 5 minút, ktoré film v poslednej scéne skvelo zakončujú. KEBY bol film o niečo kratší, vypustilo by sa niekoľko zbytočne filozofujúcich pasáži, mohlo by sa jednať o omnoho lepší film. Za niekoľko viet potom ešte stojí aj kamera. Čiernobielo - farebným prechodom som naozaj veľmi nerozumel, snažil som sa tomu nájsť hlbší zmysel, no na nič som neprišiel. Nakoniec ma napadlo iba to, čo tu napísal liborek_ a myslím, že je naozaj tomu tak, jednoducho sa muselo šetriť. Tiež sa mi zdá, že Miroslav Ondříček je tu akosi preceňovaný, kamera je skôr obyčajná, nijak zvlášť ma nezaujala a ak by sa nejednalo o Čecha nikto by si toho nevšimol.(25.6.2008)

  • mchnk
    ****

    Český kameraman Miroslav Ondříček, se jistě s hrdostí podílel na této velmi zvláštní, přesto hodně kvalitní záležitosti. Prostředí internátní školy, je pro revoluci, která zde nastane, jako stvořené. Anglo-gestapácké chování homosexuálních dozorců, nelítostná hierarchie školy a jedinečný humorný podtext, to jsou základy kvalit filmu. Samotný Malcolm je vynikající. Parta studentů, vyžívající se ve válečných výjevech a diskutujících o možnostech mučení a zabíjení, nemůže vyvrcholit jinak, než závěrečnou "řežbou". Film je určitě drama, každopádně podotýkám, že je zde jedinečný absurdní humor, na kterém je založena i závěrečná scéna. Rozhodně málo známý, nicméně dost povedený snímek s trošku experimentální režií v podobě střídání černobýlích a barevných záběrů.(8.8.2012)

  • kaylin
    ****

    Malcolm McDowell byl a je neskutečný herec, který ale oslnil právě v mladém věku. Jeho postavy jsou úchvatné, děsivé, a přesto nesmírně zajímavé. Není to jen Alex z "Mechanického pomeranče", ale je to i Mick z "Kdyby...". Tohle je navíc nesmírně absurdní příběh, který ale ve skutečnosti vyznívá až příliš realisticky. Závěrečná scéna je dobré peklo.(25.6.2015)

  • Frajer42
    *

    A tohle sakra mělo znamenat co? Se svým IQ, se kterým se mohu bez problémů řadit do 2% šťastlivců si nejsem zcela jistý zda jsem tohle dílko pochopil. Pokud jsem ho však čirou náhodou pochopil správně, tak v něm nevidím zrnko geniality. Je to pouze prachsprostá příšerně zastaralá výpověď o šikaně. Nic nového. Nic zajímavého. Zkrátka film ničím nevybočující z řady, možná maximálně svoji aktuálností v době vzniku, ale věříte, že to je mi celkem jedno? A tam ty artové pokusy mě taky nějak minuly. Takže jediným zářícím světélkem filmu zůstává Malcolm McDowell. Budiž hvězdičku za něj.(4.9.2011)

  • Autogram
    **

    Šikanovanie by sa dalo určite zobraziť iným, prijateľnejším spôsobom a bojovať proti nemu nejakým normálnejším filmom. V tomto prípade autori chvíľu nudia a chvíľu šokujú nekonzistentným filmom, čo je pre istotu zdôraznené ešte rozdelením na kapitoly akoby v knihe. Zvierací tigrí súboj v kaviarni mi tam nesedel rovnako ako mnoho ďalšieho. Mimoriadne nekvalitný zvuk v originále situácii tiež nepomáha. Internát predstavuje kasárne alebo väzenie s prísnou vojenskou hierarchiou a trestami. –– Vy traja máte pridlhé vlasy. Zajtra ráno budete 2 minúty pod studenou sprchou.(30.6.2013)

  • - Vedení společnosti Paramount bylo filmem po jeho zhlédnutí zhnuseno, odsoudilo jej a nechtělo jej ani pustit do kin. Jejich stěžejní film Barbarella (1968) se však stal obrovským propadákem a společnost jej potřebovala nahradit jiným. Ač neochotně, vyrukovali se snímkem Kdyby.... K jejich úžasu se film dočkal velkého úspěchu u diváků i kritiků. (Nine)

  • - Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna. Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmy Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)

  • - Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace