Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje... (Prince)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (154)

swed 

všechny recenze uživatele

Zlaté opojení má konečně to, co mě v Kidovi trochu chybělo - příběh. Je až neuvěřitelné, jak precizně je film vystavěn. Nejenže se v něm najde spousta gagů, ale zároveň je tu romantická linie, akce a na řadu se dostane i trochu smutnější podtón. Zlaté opojení je zřejmě to nejpovedenějším, co Chaplin v 20. letech natočil....Ani jsem si nevšiml, že sleduji němý film! 10/10 ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Zlatá horečka na Aljašce aneb jak se stal tulák Charlie milionářem. První z řady dlouhých filmů, se kterým Chaplin prorazil. Ve své době poměrně nákladný film, který si vyžádal řadu triků a velké množství komparzu. Viděl jsem delší verzi 95 minutovou. To byla asi chyba, protože film byl až příliš rozvleklý. Některé scénky si zasloužily zkrácení. Známá konzumace boty mě nedostala, stejně jako horská chatka v labilní rovnováze na kraji útesu. Šmrnc mají romantické pasáže lásky beznadějného losera k bohyni Georgie. A co mě dostalo nejvíc, byl tanec s houskami. Mistrná pantomima spojená s loutkovým divadlem v dokonalý celek. Chaplin byl vskutku mimořádný a originální komik. 64% ()

Reklama

berg.12 

všechny recenze uživatele

Pokud se na začátku filmu ozvou melancholické smyčce a vypravěčův hlas, oboje dvoje patří Charliemu Chaplinovi a vám se dostala do ruky jím upravená a ozvučená verze z r. 1942. I když spoustu času ztratil film pochopitelně na titulcích, jde o zkrácenou verzi, ve které přijdete o pár scén, včetně konce, takového, jaký má prostě být. Komentovaná groteska také ztrácí část svého kouzla, už třeba vnucuje pohled vypravěče. Nevím, proč se k něčemu takovému Charlie rozhodl, každopádně mé hodnocení je za verzi původní, němou. Té nechybí absolutně nic a Chaplin znovu dokazuje, proč v mých očích překonává své jinak výtečné kolegy. Je to právě za momenty, které humorné být nemají, a které tvoří velkou část jeho filmů i osobnosti. PS: Pro onu "director's cut" si 1*-2** odečtěte. ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

O vaření boty, přeludu slepice, tančících houskách nebo houpající se boudě je zbytečné hovořit :). Pobavil mě ještě okamžik, kdy je chlap z boudy vyexpedován prostě tak, že se otevřou dveře a ven ho vyfoukne, zaujal mě moment zpívajících lidí na nový rok, který je vlastně velmi smutný (delší záběr na tvář postarší prostitutky). Plus masová scéna s prospektory, plahočími se na Chilkootský průsmyk ... hm ... toto natočit v roce 1925 - respekt! Taky si vybavuju dokument, ve kterém popisovali, jak bylo původní chaplinovou vizí, aby slepice běhala po skutečné zasněžené krajině, ale bylo to prý natolik náročné, že od toho upustili (zbylo z toho jen pár záběrů). ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No, jelikoz jsem videl zrestaurovanou verzi, bylo to docela slusne koukatelny, pribyla totiz hudba a hlavne ctenej Chaplinovo komentar, kterej nahrazuje ty desny klasicky napisy, co postavy rikaj nebo co se deje. Jinak asi muj prvni celovecerni film, co jsem od Chaplina videl a docela zabava, ale ze by to bylo nejak masakralni, to se rict neda. Chaplin totiz hodne spoleha na to, ze vypada jak postizenej kreten v smesnym obleceni a spousta scen je postavena jen na tom, jak se nekde mota. No a ten jeho komentar, nevim jestli to byl umysl, nebo tak mluvil normalne, ale ma dost uchylackej hlas. Celkove slusna groteska, diky pridany hudbe a mluvenymu komentari pusobici docela zivym a ne skoro 80 let starym dojmem, ale proste to neni zas tak desna sranda, abych sel na vyssi hodnoceni a navic jsem taky cekal, ze to bude o zlatokopech hledajicich zlato a podobne, ale ona je to spis misty takova dojemna romantarna ()

Galerie (62)

Zajímavosti (29)

  • Ve svém životopise Charles Chaplin uvedl, že nápad na film dostal v Pickfair, tedy v sídle jeho dvou společníků a přátel, Mary Pickford a Douglase Fairbankse. Ukazovali mu obrázky Aljašky a Klondajku a na jednom z nich byli prospektoři stoupající legendárním Chilkootským průsmykem. (džanik)
  • Ve scéně, kdy Charlie Chaplin jí botu, si z vedlejšího talířku natočí na vidličku a sní tkaničku a na talířek přesune floky. Hned v dalším záběru je tkanička zpět na talířku a v dalším leží na talířku zase floky. (PaulxH)

Reklama

Reklama