Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MontyBrogan
    ****

    V scénach z židovského ghetta som nachádzal oveľa väčšie čaro, než v tých s diktátorom. A spočiatku som si nevedel zvyknúť na groteskný štýl humoru, keďže už nešlo o nemý film. No scenár bol napísaný tak dobre, že niektoré jeho vtipy by sa mali tesať na každom rohu tejto nafukovacej zemegule dodnes, a záverečný monológ obzvlásť. To bolo stelesnenie nadčasových právd a celý film veľmi závažným a odvážnym činom v čase, ktorý zabúdal na humor. Ale na Chaplina sa nesmie zabudnúť nikdy!(2.9.2014)

  • viperblade
    *****

    Po City Lights a Modern Times je tohle můj třetí film od Chaplina a (konečně) můj první plný počet pro něj. The Great Dictator je geniální parodií, místy až tvrdou satirou, na tehdejší válečnou situaci či Hitlerovy projevy. Ale nejen tyto scény jsou skvělé, např. začátek v letadle či předvádění nejnovějších vynálezů Hitlerovi… Navíc Paulette Goddard je přímo okouzlující… Prostě a jednoduše, v mých očích Chaplinovi sluší mluvené slovo. 90 %.(28.12.2010)

  • Galadriel
    ****

    Je těžké hodnotit film, který musel být naprostý šok a nářez ve své době, ale na lidi, kteří válku nezažili na vlastní kůži, zase na druhou stranu nikdy nemůže působit tak sugestivně. Pokusím se tedy o kompromis - Charlie Chaplin je jako Hit... sakra, Hynkel neskutečný, jeho "němčina", drsné projevy, chování a psychická labilita, to všechno je prostě parádní. Minimálně stejně dobrý je i Muss... tedy Napoloni, žoviální italstký diktátor. O něco slabší mi připadaly scény z židovského ghetta (i když zase, některé Charlieho gagy jsou prostě k sežrání), ale hlavně nějak mi v určitých místech jednotlivé scény nezapadaly do sebe a film jako celek není tak nějak úplný. Ale dovedu si představit, že dívat se na něj (nejen) v Evropě ve čtyřicátých letech nebo i později musela být neskutečná bomba a že jestli ho viděl Hitler, tak mu asi musely potom hodně vzrůst účty za rajský plyn. Já tedy dávám silné subjektivní 4*, protože se prostě nedokážu vžít do situace, v jaké lidé tehdy byli, dokážu soucítit, dokážu si všechny ty hrůzy představit, ale nedokážu myslet jako oni, protože jsem to nikdy nezažila (a upřímně doufám, že nikdy nezažiju). V každém případě jde o výborný film, který patří na seznam MUST SEE.(16.9.2010)

  • gudaulin
    **

    Věřím na sílu lidských konvencí. Můžeme se o tom přesvědčovat dnes a denně. Všimli jste si třeba proslovů na smutečních obřadech? Zesnulý byl lempl, domácí tyran a extrémní protiva, řečník ale pronáší fráze o tom, jak nám všem bude chybět a co pro své okolí udělal, přítomní se tváří tragicky a ti nejsnaživější se dokonce pokouší o nějakou slzičku. O kousek dál se koná obřad radostnější, mladý pár vstupuje do manželství. Přítomný svědek ovšem nezdůrazňuje předchozí milostné úspěchy novomanželky, nechlubí se, kolik přítomných pánů s ní v minulosti špásovalo, a v jeho radostném proslovu se nenajde místo pro informaci, že novomanžel se kvůli své nastávající rozvedl a opustil tři děti. Pokud nám maminka ukazuje novorozeně, nepředpokládá, že zmíníme zjevnou podobu miminka s obličejem netopýrka, byť by to byla stokrát naše subjektivně vnímaná pravda. No a od diváka titulu, který patří do filmového kánonu, je považovaný za symbol antifašistické kinematografie a podepsal se pod něj jeden ze světově nejproslulejších tvůrců, se určitě nečeká zásadní kritika a nespokojenost. Mohl bych pochopitelně přihodit hvězdičku za (nezpochybnitelný) význam, který titul měl ve své době, když USA byly ještě pod silným vlivem izolacionismu a prezident Roosvelt se marně pokoušel burcovat veřejnost k aktivní obraně demokratických hodnot. O hrůzách fašismu se moc nevědělo a ještě spíš vědět nechtělo. Film přišel ve správnou dobu a svoji angažovanou práci odvedl. Za to ho však odměnilo už mnoho jiných, a moji podporu tudíž titul nepotřebuje. Z mého pohledu má Diktátor podivnou strukturu scénáře, který nakonec opouští obě hlavní postavy, a film končí výstupem samotného režiséra a proklamativním přihlášením se k demokratickým ideálům. Vadí mi zamrzlá Chaplinova estetika, která okatě vychází z němé éry a film vypadá, jako by vznikl o dekádu dřív. Obtěžuje mě i naivita zobrazení nacistických pořádků, jakkoliv mnohé bylo Chaplinovi v době natáčení utajeno. Jednoduše skutečnost byla mnohem horší. A možná se na mém hodnocení podepisují přílišná očekávání od legendárního titulu ověnčeného skvělými recenzemi a stejně tak skvělou pověstí. Za sebe můžu říct, že i takový kousek jako Svět patří nám, po kterém v globálním měřítku neštěkne ani pes, jsem si užil výrazně víc. Jakkoliv se v Diktátorovi objeví i skvělé scény, jako celek pro mě ten film zkrátka nefunguje. O poznání přesvědčivější než židovský holič je Chaplin v roli diktátora, evidentně toho hodně odkoukal z nacistických týdeníků, a Hitlerova patetická sebestřednost je pro satiru víc než vhodná. Celkový dojem: 45 %.(20.3.2015)

  • Falko
    ****

    Skutocne by som chcel vidiet, ako sa tvaril samotny Hitler pri sledovani tohto filmu. Chaplin je ako vzdy perfektny a na niektorych scenach som sa s chutou zasmial. Ten tanec s globusom nemal chybu, ale zasmial som sa aj na holeni zakaznika v kadernictve do rytmu znamej madarskej klasiky Madarskeho tanca od Brahmsa, v tomto je Chaplin proste talent. Film trva dve hodiny a preto sa tam najde aj nejake to hluche miesto, ale bavil som sa inac cely film. Diktator mal v tom roku sice 5 nominacii na Oscara vratane najlepsieho filmu roka, herca v hlavnej ulohe Chaplina alebo vo vedlajsej ulohe Jack Oakie, ale nedostal ani jedneho a vtedy bol Chaplin dost sklamany. Oscara si za hlavnu ulohu prevzal James Stewart za romanticku komediu PRIBEH Z FILADELFIE (1940), v kategorii vedlajsej ulohy Walter Brennan za western CLOVEK ZE ZAPADU (1940) a najlepsim filmom z desiatich nominacii sa stal thriller od Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940). V tom obdobi to boli prve Oscary, kde boli vysledky po prvykrat utajene... 15.01.2010 ______ Charles Chaplin - (Hynkel - Tománsky diktátor / Židovský kaderník) +++ Jack Oakie - (Napaloni - Baktérijský diktátor) +++ Reginald Gardiner - (Schultz) +++ Henry Daniell - (Garbitsch) +++ Billy Gilbert - (Herring) +++ Grace Hayle - (Madam Napaloni) +++ Paulette Goddard - (Hannah) +++ Produkcia: Charles Chaplin, Carter DeHaven +++ Hudba: Charles Chaplin, Meredith Willson +++(15.1.2010)

  • - Film získal v roce 1940 pět nominací, avšak ani jednu neproměnil v Oscara, což Chaplina dost mrzelo. Tehdy poprvé nebyli vítězové známi dopředu. (Kulmon)

  • - Ve Španělsku se film nesměl promítat do roku 1975, kdy zemřel fašistický diktátor Franco. (Kulmon)

  • - Charles Chaplin si film financoval z vlastní kapsy. Investice se mu vyplatila, když v kinech vydělal přes 5 milionů dolarů. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace