Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Disk
    *****

    Až na pár drobností naprostá paráda, která nijak nezestárla a dokazuje, jakým byl Charles Chaplin nejen na svou dobu moderním filmařem a hlavně myslitelem. "Diktátorův" závěrečný projev ukazuje Chaplinovu životní filosofii a empatii pro všechny lidi bez rozdílu názorů, náboženství, barvy pleti a dalších odlišností; dnešními slovy řečeno Chaplin byl rozený "sluníčkář", což je dnes velice módní slovo, jenž používá kdejaký fanda diktátorských manýrů. Diktátor právem patří ke světovému kulturnímu dědictví a to, že stále vyvolává nemálo kontroverzí, potvrzuje význam své existence i pro 21. století.(3.1.2016)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    V komediích mi obvykle vadí dramatické okamžiky a v dramatech zase fóry jakoby vystřižené z grotesky. Diktátor nabízí obojí a přesto se nad to dokážu povznést. Patrně za to může ta neuvěřitelně pozitivní výzva k tomu, aby se lidé k sobě chovali slušně, žili si šťastné životy a zbavili se diktátorů. Přesto si dovolím vyjádřit jednu výtku, neboť se nemohu zbavit pocitu, že Hynkel zdaleka nedosahoval Napaloniho charismatu a já tak nějak nemohu uvěřit, že nejmocnějším diktátorem světa je právě on. Napaloni zkrátka vypadal tak, že by si Hynkela dal k obědu společně s Tománií, Osterlichem i Tramtárií a slova žádného holiče by na tom nemohla nic změnit. Přesto jsem rád, že změnila.(17.8.2015)

  • Galadriel
    ****

    Je těžké hodnotit film, který musel být naprostý šok a nářez ve své době, ale na lidi, kteří válku nezažili na vlastní kůži, zase na druhou stranu nikdy nemůže působit tak sugestivně. Pokusím se tedy o kompromis - Charlie Chaplin je jako Hit... sakra, Hynkel neskutečný, jeho "němčina", drsné projevy, chování a psychická labilita, to všechno je prostě parádní. Minimálně stejně dobrý je i Muss... tedy Napoloni, žoviální italstký diktátor. O něco slabší mi připadaly scény z židovského ghetta (i když zase, některé Charlieho gagy jsou prostě k sežrání), ale hlavně nějak mi v určitých místech jednotlivé scény nezapadaly do sebe a film jako celek není tak nějak úplný. Ale dovedu si představit, že dívat se na něj (nejen) v Evropě ve čtyřicátých letech nebo i později musela být neskutečná bomba a že jestli ho viděl Hitler, tak mu asi musely potom hodně vzrůst účty za rajský plyn. Já tedy dávám silné subjektivní 4*, protože se prostě nedokážu vžít do situace, v jaké lidé tehdy byli, dokážu soucítit, dokážu si všechny ty hrůzy představit, ale nedokážu myslet jako oni, protože jsem to nikdy nezažila (a upřímně doufám, že nikdy nezažiju). V každém případě jde o výborný film, který patří na seznam MUST SEE.(16.9.2010)

  • sportovec
    *****

    Hrůza, které se lze smát, ztrácí mnoho na svém účinku. Zločinec, který je směšný, stává se skutečný - a vlastně velmi male ubohý - ve svém opravdovém lidském rozměru. Ve filmu, který v mnoha ohledech svého námětu připomíná naši BÍLOU NEMOC (Štěpánkův Maršál je však víc Mussolinim než Hitlerem), podal Chaplin jeden ze svých vůbec nejlepších výkonů (později totéž téma rozpracuje z jiného úhlu v ještě propracovanějším díle MONSIEUR VERDOUX). Dvojí dějová linie ještě více obnažuje skutečnou podstatu "myšlenek" nacistických blábolů a brutální podstatu jejich aplikací. V některých ohledech je výprava filmu ovšem naivní (scény z koncentračních výborů; dostupné disponibilní informace prostě nebyly a Wannsee teprve mělo přijít). Nemění to však nic na jeho bytostném humanismu a pozitivnínm vyznění. DIKTÁTOR je nepochybně jedním z nejlepších děl hrané kinematografie svého tématu na naší planetě. I po takřka sedmdesáti letech, která uplynula od jeho uvedení do kin.(1.3.2008)

  • Javert
    ****

    Ve své době jistě výjimečné dílo, které však za těch skoro 70 let ztratilo hodně ze své aktuálnosti. Jak tu už někteří zmiňovali, Chaplin jako diktátor nemá chybu. S "židovskou" dějovou linií už je to horší. Na počátku 40. let byly grotesky přeci už jenom přežitek a tak se neubráníte nudě. Druhá polovina filmu s Napalonim je ovšem výborná.(1.8.2007)

  • - Film se začal natáčet již v roce 1937, kdy mnoho lidí nevidělo nacisty jako hrozby, to se změnilo s uvedením filmu do kin v roce 1940. (Kulmon)

  • - Chaplin napsal celý scénář, mimo německých výstupů, které byly improvizované. Mimo to napsal také každý pohyb při jeho tanci se zeměkoulí. (Kulmon)

  • - Další kopie se dostala k německým vojákům z Řecka. Ti se zprvu smáli, než si uvědomili o co vlastně jde. Jedni biograf opustili, jiní hlásili, že do promítacího plátna vystřelili pár ran. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace