The Great Dictator
Diktátor
The Great Dictator
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Jack Oakie, Reginald Gardiner, Henry Daniell, Billy Gilbert, Paulette Goddard, Maurice Moscovitch, Emma Dunn, Chester Conklin (více)Obsahy(1)
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)
(více)Recenze (423)
NFR 1997, Oscar 5 nominací: Nejlepší film, Herec HR - Charles Chaplin, Herec VR - Jack Oakie, Hudba, Námět a scénář ()
Na svoji dobu velice důležitý film. Chaplin v tomto filmu vytváří dvě dějové linie. V první představuje diktátora, který nápadně připomíná Hitlera, v druhé židovského obchodníka. Zatímco scény s diktátorem, kdy je Chaplin dechberoucí díky své dokonalé imitace Hitlera, jsou dokonalé, scény z židovské komunity nemají takovou výpovědní sílu. A závěr je trochu moc patetický, ale ve své době přinášel důležité poselství. ()
Je těžké hodnotit film, který musel být naprostý šok a nářez ve své době, ale na lidi, kteří válku nezažili na vlastní kůži, zase na druhou stranu nikdy nemůže působit tak sugestivně. Pokusím se tedy o kompromis - Charlie Chaplin je jako Hit... sakra, Hynkel neskutečný, jeho "němčina", drsné projevy, chování a psychická labilita, to všechno je prostě parádní. Minimálně stejně dobrý je i Muss... tedy Napoloni, žoviální italstký diktátor. O něco slabší mi připadaly scény z židovského ghetta (i když zase, některé Charlieho gagy jsou prostě k sežrání), ale hlavně nějak mi v určitých místech jednotlivé scény nezapadaly do sebe a film jako celek není tak nějak úplný. Ale dovedu si představit, že dívat se na něj (nejen) v Evropě ve čtyřicátých letech nebo i později musela být neskutečná bomba a že jestli ho viděl Hitler, tak mu asi musely potom hodně vzrůst účty za rajský plyn. Já tedy dávám silné subjektivní 4*, protože se prostě nedokážu vžít do situace, v jaké lidé tehdy byli, dokážu soucítit, dokážu si všechny ty hrůzy představit, ale nedokážu myslet jako oni, protože jsem to nikdy nezažila (a upřímně doufám, že nikdy nezažiju). V každém případě jde o výborný film, který patří na seznam MUST SEE. ()
V některých momentech bezpochyby zásadní film. V jiných momentech zcela idiotský pokus skloubit krutou dějinnou (tehdy soudobou) satiru s groteskou. Výsledný nesoulad korunovaný tím příšerným koncem "křiví ústa, láme vaz" a velmi silně mě odrazuje od druhého zhlédnutí. Nejdu nad 70%. ()
Zatímco u Světel velkoměst jsem si grotesku nedokázal vychutnat kvůli prvkům přesládlého melodramatu, Diktátor, drama o těch nejvážnějších věcech, mne bavil díky mistrně zakomponovaným prvkům grotesky. Velká poselství, v čele s tím závěrečným, kdy mizí hranice mezi Chaplinem a jeho postavou, nejsou zazděné fyzickými gagy. Ty zároveň – minimálně v případě Hynkela, zakomplexovaného adepta na psychoanalytické ležení – slouží charakteristice postav. Chaplinův smysl pro slovní humor, v mezititulcích němých filmů přítomný mnohem méně než u Keatona nebo Lloyda, prozrazuje proměnění i ostatních jmen pohlavárů ve slovní hříčky (Herring, Garbitsch, znějící stejně jako „garbage“). Diktátor je velký a důležitý film, nikoliv jen v rámci Chaplinovy kinematografie a jeho význam neskončil s válkou. Určitě se k němu vrátím. Podle aktuálního rozpoložení buď proto, aby mne dojal, anebo pobavil. Apendix: Při vší úctě k Chaplinovi, nejvtipnější byl Jack Oakie jako Napaloni, typ vrcholného politika, na jaké (ne)jsme zvyklí také v Česku. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, berg.12, Pacco, Jordan, sportovec ()
-TO JE ZVLÁŠTNÍ, VŽDYCKY JSEM SI MYSLEL, ŽE JSTE ÁRIJEC. -SPÍŠ VEGETÁRIJEC. Vizionářské, vtipné i angažované dílo, jak je to u Charlieho Chaplina téměř vždy. ()
Určitě si moc cením, že Chaplin přesně v době, kdy to bylo potřeba přišel s tím filme a bylo zřejmý s ohledem na závěrečný proslov, že mu jde z celé srdce. Diktátorská část, byla samozřejmě díky paradování legračnější, např. popojíždění vlaku mě sundalo. Chaplin má za toto dílo můj velký respekt. ()
Scéna kdy se setká Hitler s Mussolinim je kouzelná ()
║Rozpočet $2milióny║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $1,180,000║ /90%/ ()
Scénář: Charles Chaplin .. Ne nijak výbušně vtipné, i když pár silně humorných momentů dekadentní grotesky se najde. Diktátor je už ze své posměšné podstaty prostě geniální, neuvěřitelně zábavný a zároveň mrazivý. Samozřejmě, má to své mouchy, jako je délka, nesourodost, někdy je popis tehdejší doby v Evropě očima Chaplina krajně účelový, ale ve své podstatě a jasném poselství je to skutečně silné ba věčné dílo. ()
Vizionářský Schindlerův seznam Chaplinovy doby, snímek přesně takový, jaký se dal na základě rešerší a informací roku 1940 natočit (a též jak to dovoloval vývoj kinematografie). Světová veřejnost ještě tehdy neměla autentické poznatky o situaci v koncentračních táborech (ty vyhlazovací ještě ani historicky nevznikly, konference ve Wannsee, kde o nich bylo rozhodnuto, proběhla až v lednu 1942), proto internace holiče a jeho přítele Schultze a vůbec scény z tábora nevyznívají autenticky (otázka je, jak by syrovost do koncepce filmu zapadala), něco jiného už je ovšem dějová linie týkající se židovského ghetta (norimberské zákony platily již od roku 1933), ta už ve struktuře vyprávění hraje podstatnější roli a je z ní cítit silné civilizační trauma. Chaplin si byl dobře vědom hrůz vyplývajících ze segregace a je to na jeho ,,grotesce" znát. A právě originální kombinace této lidské tragédie s osobitým pojetím situační komiky je na tomto snímku to nejcennější. Nejvýznamnější dějovou linií (která dala snímku i jméno) je existence diktátora. Tady je zřejmé čistě propagandistické vyznění filmu, který přesně zapadal do dobové antihitlerovské ,,kulturní fronty" (lze komparovat třeba s Osvobozeným divadlem...). Charles Chaplin však natáčí něco víc než jen prostou propagandu - jeho parodické kreace, jeho ,,němčina" (,,Wiener Schnitzel !"), celé uchopení postavy šíleného Adolfa Hitlera je nezapomenutelné... Metaforická scéna, kdy si diktátor Hynkel pohrává a žongluje s nafukovacím glóbem, je esteticky dokonalá, ale navíc při ní mrazí...ta posedlost a doslova erotické opojení mocí... Charles Chaplin postavil Diktátorem pomník své genialitě... ()
Chaplin byl unikát, který předběhl dobu. Jinak si nedokážu vysvětlit tenhle komediální, psychologický i dojímavý klenot, který si sám zrežíroval, aby v něm zahrál dva ústřední party. Úvodní projev Hynkela, jeho hádka s Napolonim v jídelně, holič pracující v rytmu hudby a na druhé straně závěrečná řeč. A všechno z toho na hranici dokonalosti, přehranosti i nadčasovosti. A právě k závěrečnému monologu - opravdu o něm dokážete říct, že je patetický? I po tom všem, co vám Chaplin v předcházejících dvou hodinách svým sarkasmem připomněl? ()
Cekal jsem Chaplinovo masterpiece a srandu k posrani, nedostal jsem ani jedno. Film to neni spatnej, to rozhodne ne, navic Chaplin je v dvojroli perfektni, jako trochu zmatenej holic je to takovej ten klasickej Chaplin, kterej tuhle zakopne, tamhle blbe cumi. Ale teprve kdyz nastoupi jako diktator, zacne si to nalezite uzivat, neustale na nekoho nemecky rve, sice to je ve vysledku furt trochu hovadko, ale prekvapive charismaticky. No a potud by bylo vse v pohode, problem je, ze film neni jen nejaka vymleta groteska, ale normalne mluvenej film, kde se nehraje jen na nejaky jednoduchy forky, ale i na pribeh a tak se casto stava, ze film nejen, ze neni vubec vtipnej, ale zaroven se ani nic moc nedeje. Proste pridat nakej ten for, film zkratit o pul hodky a je to pecka, takle ale jen 4*. ()
"Máte rybičky ve stěnách? Jak je krmíte?" "Nijak. Jsou mrtvé." :-) Při mé zálibě v humoru všeho druhu je vlastně zvláštní, že Chaplinovi jsem musel dlouho přicházet na chuť. Cenil jsem si ho vždycky víc jako filmaře, který posunoval hranice filmové řeči rychlejším tempem než většina jeho "vážných" vrstevníků, ale nikdy jsem se mu moc nesmál. Diktátor je výjimka, která nepotvrzuje pravidlo, ale testuje jeho platnost. Mimořádně vtipný film (NEJEN vtipný, samozřejmě). Zvlášť společné scény diktátorů Hynkela a Napoloniho jsou k popukání. A při jeho sledování si uvědomíte, jak silný vliv měl na jiné komedie a komiky. Při určitých scénách si vzpomenete na filmy jako Císařův pekař, Myš, která řvala, Banáni, Pošetilost mocných a podobně. 100% ()
Jedna ze 140 nejlepších komedií - 140 Greatest Comedy Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Famózní parodie nacismu i Hitlera samotného. A k tomu Chaplinova dvojrole - diktátor a židovský holič. Nyní už vím, že císařův pekař byl až druhý, po Chaplinovi. Zeměkoule, která se točí po dvojitým křížem a praská v rukou diktátora Hynkela. Emocionální diktátorovy projevy pronášené chroptivou umělou němčinou, chvála árijských blondýnů černovlasým vůdcem, tlustý maršál Herring shazující při úkloně diktátora se shodů, rozčílený diktátor strhávající maršálovi medaile - ve filmu je všechno to pohrdání nacisty a Hitlerem vyjádřeno dokonalou situační komikou. Chaplin byl génius, co víc k tomu říci. Geniální prvky grotesky obsažené v tragédii - holič perfektně holící v rytmu Uherského tance č.5, to jsem musel vidět čtyřikrát: http://www.youtube.com/watch?v=BaaDiCwfTxY ()
Nádherná komedie v níž přímo exceluje Charles Chaplin. Vždy jsem ho považoval za komediálního herce "tuláka" s buřinkou a paraplíčkem, ale zda mne přesvědčil, že je to charakterní herec par excellance. Jeho imitace Hitlera je neuvěřitelná(!!!) a setkání s Mussolinim pro mne navždy zůstane jednou z nejlegračnějších scén v historii kinematografie. Skutečně si nepamatuju, kdy jsem se naposledy takhle zasmál. Navíc ve své době se muselo jednat o velice důležitý snímek, který alespoň trochu odlehčil pohled na druhou sv. válku. Jeden z filmů, který považuji za čest a zároveň povinnost pro každého filmového nadšence........ ()
Nádherná dobová protihitlerovská propaganda. Chaplin se mluveného filmu obával, a tak ještě v roce 1936 v Moderní době pouze zpíval. Ale jeho ztvárnění Hitlera je geniální a jeho komika je stále nepřekonatelná. Film má poselství světu, že každý režim, který je založen na potlačování práv určitých skupin obyvatelstva, je předem určen k záhubě. Važme si demokracie! ()
V komediích mi obvykle vadí dramatické okamžiky a v dramatech zase fóry jakoby vystřižené z grotesky. Diktátor nabízí obojí a přesto se nad to dokážu povznést. Patrně za to může ta neuvěřitelně pozitivní výzva k tomu, aby se lidé k sobě chovali slušně, žili si šťastné životy a zbavili se diktátorů. Přesto si dovolím vyjádřit jednu výtku, neboť se nemohu zbavit pocitu, že Hynkel zdaleka nedosahoval Napaloniho charismatu a já tak nějak nemohu uvěřit, že nejmocnějším diktátorem světa je právě on. Napaloni zkrátka vypadal tak, že by si Hynkela dal k obědu společně s Tománií, Osterlichem i Tramtárií a slova žádného holiče by na tom nemohla nic změnit. Přesto jsem rád, že změnila. ()
U Diktátora jsem se místy přestával smát a běhal mi spíš mráz po zádech. Nemyslím si, že by Chaplin nenatočil lepší filmy (hlavní slabinu vidím hlavně v přílišné délce), ale když si člověk domyslí, kdy a s jakým účelem vzniknul, nelze než obdivovat. Velmi dobrý a hlavně DŮLEŹITÝ film. Dodnes. ()
Přepsáno v listopadu 2019. Diktátor je filmovou satirou vyděšeného cirkusového klauna, její prvořadou funkcí je zesměšnit, nikoliv vylíčit válečné hrůzy a útrapy života pod diktátorským bičem útlaku. Diktátor není dokonalým filmem, občas drhne v kontinuitě souvislostí, přesto jde o výjimečný umělecký výtvor. Charlie Chaplin zde zřetelně vyjádřil své vlastní pocity, svůj zaujatý postoj neproklamoval jménem politické korektnosti. Cirkusový klaun se rozhodl otevřít své vnitřní znepokojení nad koncentrací zla v germánském šiku hrozivé válečné agrese, smířením se s mluveným slovem dostal do ruky velmi účinný nástroj k výsměchu hlasového vzteku němčiny a stále ještě s přehledem ovládá cirkusovou estrádu, náročné akrobatické sestavy a neposedné klaunské škádlení. Vychutnává si hravou souhru pohybu s rytmem, nezapomíná na ironické dovětky a kabaretní žádostivost. Cirkusový klaun stanul na straně lidskosti, jeho útok není nasměrován pouze proti nacistickému Německu, míří na zbrojení, mocichtivost, chamtivost a politické i společenské agrese. Věří stále ve vznešené ideály a pro ně vyvíjí veškeré úsilí cirkusové taškařice a totálního satirického zesměšnění. Jde do rizika, přestože opět může být viněn z komunistické agitace. A sám si vše platil, za to si zaslouží můj obdiv a uznání. Hlavním nástrojem výsměchu je Charlie v krásné dvojroli židovského holiče v nevědomí a Hitlerovy karikatury jménem Adenoid Hynkel, diktátora Tománie. Cirkusový klaun se plně položil do svého přesvědčení, pomocí klauniády rozpoutává mohutnou bouři, znesvěcuje a kálí na vojenské zastrašování života. Duši má plnou z lásky a laskavosti a ty se mocně derou ven. Holič a diktátor jsou dvě různé substance jednoho a téhož základu. lidskost je cílem, láska je prostředkem. Hlavní ženskou postavou je Hannah (zajímavá Paulette Goddard), mladé a atraktivní židovské děvče a sirotek, pro ty měl Charlie slabost. Potřeba lásky a vzájemné úcty nemůže mít přínosnější argumenty. Důležitou postavou je tu Schultz (velmi zajímavý Reginald Gardiner), velitel v židovském ghettu potulujících se milicionářů. Za první války byl letec extravagantně zachráněn oddaným holičem, lidská důstojnost v pohledu z očí do očí při novém setkání nabývá rozhodnost, přesto má jeho charakter odporu stále sklony k násilí a destrukci. Mezi figurky klaunova znesvěcujícího výsměchu patří tománský ministr vnitra a propagandy a Hynkelův odolně věrný patolízal Garbitsch (zajímavý Henry Daniell), tománský ministr války a pohybově nemotorný propagátor selhávajících vojenských novinek Herring (Billy Gilbert) a žoviálně sebestředný diktátor spřátelené Baktérie Benzino Napaloni (velmi zajímavý Jack Oakie). Z dalších rolí: Napaloniho přehlížená manželka (Grace Hayle), židovský majitel domu a laskavý Charlieho domácí Jaeckel (Maurice Moscovitch), jeho skromná žena (Emma Dunn), službou svému vůdci spolehlivý baktérijský velvyslanec (Carter DeHaven), přátelští židovští sousedé Mann (Bernard Gorcey) a Agar (Paul Weigel), vojenský oficír děla Velké Berty (Leyland Hodgson). či nejvýraznější z agresivních milicionářů diktátorského práva a pořádku (Eddie Gribbon, Hank Mann a George Lynn). Diktátor neztratil nic z půvabu rozdováděné expresivnosti s skotačení vitálního cirkusového klauna. Zděšen světovým vývojem se nabudil k absolutní formě satirického výsměchu a zlu se snaží kultivovaně vzdorovat pomocí lásky a lidskosti. Pozoruhodný osobní postoj v uměleckém podání cirkusového znesvěcení! () (méně) (více)