Pohádky ovčí babičky

Skoro půlstoletí je tento večerníček na světě a přesto mě stejně dobře baví i v mých šestadvaceti jako mě bavil v době, kdy jsem z toho ještě ani neměl rozum. Neskutečně pohodová a citlivá hlavní melodie (zejména díky instrumentaci hoboj-flétna) dělá svoje a ovce, které jakožto zvířata mám doteď rád a které tu vždycky přechytračí hloupé vlky, se mi vryly do paměti víc než černobílý Rumcajs namluvený Karlem Högerem. Pravda je, že text někdy zní jako by ho psalo děcko v páté třídě, ale Bohdalka se snaží seč jí hlasivky stačí, pročež zasluhuje pochvalu. Nejvíce poetická mi ale vždycky přišla animace Bohumila Šišky. To kouzlo, které má tento majstrštyk večerníčkové tvorby, nemá prostě žádný jiný. Dobrou noc, a ať vám vlci vyjí celou noc. Mimochodem beránek je taková zvířecí personifikace ideálního chlapa: už jen to, jak ovečku vysvobodí ze spárů zlých vlků na hradě, odnese ji v podpaží k sobě domů, pak se o ni stará, kupuje s ní boty, mašli, vozí ji autem, chrání ji a přitom ještě dokáže držet přadénko vlny... tak co, dámy, už vlhnete? :-) (04.11.2012)

Klasika ze všech nejklasičtější, jako ditě jsem opravdu měla hrúzu z těch zlejch vlků a moc jsem se těšila, že ten beránek se přece vrátí domů v pořádku, musí se vrátit a vyzrát na ty hnusný vlky.....!!!! I dnes už také babička, se na tuhle pohádku-y dívám s úsměvem jak je to milej večerníček!!!!! Je to super!!!! (11.01.2011)

Česká televize mě potěšila starými večerníčky, které začala uvádět u příležitosti 50. výročí zahájení vysílání tohoto skvělého dětského pořadu. Je těžké zdůvodnit, proč se mi zrovna tento večerníček tolik líbí, když už je tak starý a černobílý. Je nápaditý, vtipný, sice s jednoduchou, ale milou animací a veselými příběhy. Intrikující vlci i pohotový beránek chránící svou ovečku mají navíc v pohádkovém světě jistou originalitu. (13.02.2015)

Večerníček s úžasnou atmosférou. Beránek (brzy i s ovečkou - jako její ochránce) proti trojici vlků. Silnější a rychlejší jsou vlci, beránkovi tedy nezbývá než nad nimi vyzrát svou chytrostí. A dělá to znamenitě... Úžasná hra s jazykem (Útokem tok! Vlčí mlha, vlkohled,...), úžasně nadčasové myšlenky (čas od času se taky někdy vynoří vlci v rouše beránčím :-)), pěkně namalované a příjemný hlas Jiřiny Bohdalové. Navíc pohádky vypráví babičky a na konci vždy zazvoní na zvoneček a popřeje dobrou noc - to se našim holkám moc líbilo. Z dětství si tento večerníček nepamatuju, ale jako dospělá jsem se na něj s dětmi podívala moc ráda! (19.10.2012)

Seriál má dost neobvyklou strukturu. V prvních epizodách se beránek snaží ochránit ovečku před vlky, čímž nám vnucuje představu, že veškerá bezpečnost leží na jeho bedrech. Jak se ale ukáže SPOILER: v polovině seriálu, je to celé úplně jinak: když jde opravdu do tuhého, zasáhne ovčácký pes! Tento vpravdě až fincherovský zvrat zásadně mění vyznění děje, potažmo i sociálního postavení protagonisty v příběhu. Náhle je na něj nutno nahlížet jako na chudáčka, který si na to, jak je silný a důležitý, jen hraje. KONEC SPOILERU Podle zdejších komentářů se seriál víc líbí ženám než mužům. Podle uživatele xenopuse ženy jistě vidí beránka jako Supermana ("ovečku ochrání, chodí s ní na nákupy..."). Dost možná. Tak velký rozdíl v přístupu obou pohlaví k seriálu si ale zaslouží, aby byl vysloven i mužský pohled na věc: Beránek je podpantoflák a Mirek Dušín k tomu. A kluci zpravidla bývají obyčejní rošťáci, nejspíš proto víc inklinují kupříkladu ke Králíkům z klobouku, jejichž rošťárnám a lenosti dokážou snáze porozumět. Celkově si každopádně seriál zaslouží víc pozornosti, než se mu dostává, a to i díky zajímavému výtvarnému stylu podpořenému černobílou škálou nebo několika zajímavými nápady - např. variací na kojota Vildu (ep. 9) či pohádku O kohoutkovi a slepičce (ep. 1). (16.03.2015)