Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (184)
"Na slepé koleji, stojí vagón plný sýra..." Neexistuje lepší popis divadelnej hry ako, keď sa vždy točí o tom istom no je to niečo iné. Cimrmani opäť a zas nesklamali a vytvorili extrémne zábavnelé vystúpenie, ktoré má síce trošku slabšiu jednoaktovku, no za to silnú besedu. V našich končinách len tak nenájdete spoločenstvo, ktoré by vám servírovalo s bontónom to isté, len vždycky od základov iné. Vyborní herci a zľudovené hlášky sú už samozrejmosťou. Nemám, čo dodať. Skrátka nadpriemerné vystúpenie. A ak sa ma pýtate, prečo nedávam číselné hodnotenie, dôvod je jasný..."já to totiž organizuji". ()
"Povolání? - Porodní dědek. - Neexistuje. Píšu porodní bába, v závorce muž." Na počátku minulého století mi otec sdělil, že při hodnocení jeho her mám vždy udělit plný počet hvězd. Jsem rád, že mi to řekl, protože v případě Lijavce, bych na to asi sám nepřišel a patrně bych udělal nenapravitelnou chybu. ()
Trochu zvláštní a komplikovaná hra, jejíž původní název zněl Herberk, ten se však soudruhům nelíbil, protože prý vzbuzoval dojem celospolečenského nepořádku, a tak musel být změněn na Lijavec. V téhle hře je téměř nemožné vidět Ladislava Smoljaka, protože ji prý nerad hraje, ale to nevadí, jelikož Zdeněk Svěrák je jako inspektor všech starobinců (a zároveň Cimrman) výborný. Kvalitní je také seminář, v němž zazní slavný Elektrický valčík. Mimochodem, věděli jste, že Cimrman má na pravé noze srostlé prsty? Ne všechny samozřejmě, jenom dva. Prostě mezi palcem a malíkem má takovou blánu. :-) ()
Se hrou Lijavec je drobný problém. Hra Lijavec je totiž ze všech Cimrmanových her pravděpodobně ta úplně nejslabší a nejpodivnější - to znamená za čtyři hvězdy. Jenomže seminář, přátelé, je zcela bez debat tím úplně nejlepším, v pravdě nesmírně geniální záležitost, ze které pocházejí také všechny dobré hlášky tohoto představení (Možná si říkáte, proč také nepřemýšlím... to je tím, že já to organizuji). Vtipy o odstavené koleji, Elektrický valčík, šikana Čepelky, to jsou nesmrtelné momenty. Samotná hra je pak celkem fajn samochvála, ze které jsem ale já, sprostý člověk, byl trošku zklamaný, ovšem i tam se našlo pár fajn momentů (Už bych tam byl byl - A to zelený, to bude asi špenát, že jo? - Neexistuje. Píšu porodní bába, v závorce muž) a celé druhé polovině zcela jasně vládne Hraběta. Jako celek je ale celé představení opět výborné. 88%. ()
Nechci prozrazovat, ale ten dějový zvrat, co ke konci přijde, za to by se nemusel stydět ani některý z moderních seriálů. To propojení Cimrmanovy fiktivní hry s ústavem pro přestárlé, bylo naprosto geniální. "Křivý nožičky, na zádech číslo, oni vypadaj jako fotbalisti." Po zdařilém semináři nás soubor obohatí zpěvem Elektrického valčíku a pak to přijde. Jedno z nejlepších představení. "Ruce na deku. Obě!" ()
Galerie (6)
Zajímavosti (30)
- V roce 2007 se Zdeněk Svěrák dozvěděl, že agent StB, který na něj posílal hlášení, měl šéfa Pichrta. StB se musela divit, že o nich Svěrák ví, přestože to vůbec netušil. (Kulmon)
- Po revoluci se žádná hra nezměnila až právě na Lijavec. V něm prakticky se všechno vrátilo do původního stavu až na pár výjimek. Např. když na konci Vrchní Inspektor všech starobinců říká, že vyhynuli Pihrtové, tak to tam vráceno nebylo, avšak třeba to, že „provokační anekdota“ bylo nahrazeno za„"návnada pro lidové vrstvy“ nakonec ve hře zůstalo. A ještě ve hře byl původně seminář „Cimrmanův názor na sex,“ který sám o sobě zakázán nebyl, ve hře nakonec nezůstal. Zřejmě proto, že se autorům přestal líbit. (mnaucz)
- Citát, že Anekdota je ve světě monarchie jako červotoč, Karel Havlíček Borovský nikdy neřekl. Byla to jen finta, jak se vyhnout cenzurním problémům s textem hry. (mnaucz)
Reklama