Anička s lískovými oříšky

Není podle mě úplně od věci srovnat tuto pohádku s Herzovým filmem Panna a netvor - oba filmy kromě ústředního motivu člověka zakletého do zrůdné podoby dále spojuje herecký výskyt Brejchové a Přeučila v obou filmech (bez zajímavosti ani není, že choreografii v Aničce dělal Harapes, který v Panně a netvorovi hrál titulní roli), a především pak neobyčejně strašidelné vzezření ptačí/ovčí masky zakletého hrdiny - spousta lidí se shoduje v tom, že v dětství měli z obou pohádek hodně těžké spaní a pro mnohé z nich představuje vzpomínka na tyto filmy dodnes vyloženě traumatický zážítek. V tomto momentě ale veškerá další podobnost končí - zatímco Herzův film je mnohem více hororem než pohádkou a překypuje jedinečným výtvarným zpracováním a filmařskými kvalitami, Anička s lískovými oříšky je po filmařské stránce vyloženě průměrná záležitost, která je hodně poznamenaná dobou svého vzniku a za pozornost dnes už moc nestojí. V mnoha momentech film sklouzne až k bězděčné směšnosti - loutky draků jsou vyloženě úsměvné a scéna, v níž s nimi Jan Čenský (v děsivém devadesátkovém účesu à la Jágr) bojuje, je k popukání. Dvě "muzikálová" intermezza vílí královny (Gabriela Filippi v šíleném stříbrném make-upu přezpívaná Věrou Špinarovou) zde působí poměrně bizarně, podobně jako těžké středověké kostýmy většiny postav, které se k lokacím Hrádku u Nechanic - neogotického zámečku z 19. století - podle mě vůbec nehodí (ty kostýmy spadají do doby, kdy ten zámeček ještě nestál). Herecké výkony většiny castu jsou dosti rozpačité - zvláště ten Čenský je podle mě vyloženě hrozný, a s Rybovou to není o moc lepší (přestože je zde ve svých 18 letech neuvěřitelně okouzlující). Kamera je zde vyloženě hnusná a hodně si nerozumí se světlem svíček a přechody světlých a tmavých ploch, a na pozadí většiny filmu hraje neuvěřitelně mdlá hudba, která by uspala i mrtvého. Za mě celkově velká znuděnost - ten film není ani na chvíli napínavý nebo nedejbože strašidelný, děj se prostě jen tak líně odvaluje ke svému předem dokonale očekávanému závěru a všichni herci celou dobu strašně toporně stojí na místě a odříkávají naučené repliky, které musí ucho dnešního diváka zarazit četnými archaismy - už v době televizní premiéry to muselo na diváky působit, jak kdyby scénář psala řekněme Božena Němcová. V porovnání s předrevoluční pohádkovou produkcí představuje tento film po mém soudu výrazný kvalitatní sestup dolů, což je smutné. (20.12.2015)

Tematicky a dějově je to jako přes kopírák. Je tam samozřejmě pár změn, aby to netlouklo do očí. No, herci také nehráli pořádně a já se nemohl dočkat konce. Ale i ten naštěstí přišel, já mohl napsat nulu a život jde dál. Jo a ta závěrečná písnička, hm, hezká, ale že by měla nějak zvláštní slova, to se nedá napsat. (20.04.2019)

Jan Čenský mi v rolích princů nevadí, stále jeden z těch lepších, který se v české pohádkové tvorbě mihl. Co se týče Aničky, jak tak čtu zdejší komentáře, nejsem jediná, komu šílená, děsivá, ba přímo traumatizující ovčí hlava vadila. Taky mě ve snech děsila celé dětství, ale na druhou stranu jsem celou pohádku neodsoudila, je jedna z mých oblíbených. Jen když je v záběru Anička, musím si dát ruku přes oči no:) (24.12.2010)

Škoda, že Kristina Jelínková nehraje častěji. Je nejen talentová, ale také nesmírně sympatická. Co se mi ale nelíbí je drak. Ten se moc nepovedl, ovšem s chrlením ohně to vylepšili. Stejně povedená je i maska Aničky. Zajímavé pak je, že když přijíždí král Štěpán na hrad a prší, tak přesto hoří dál pochodně. Pohádka je lehce zdlouhavá, ale jinak docela pěkná. (13.07.2020)

Určitě ta z lepších celovečerních novodobých pohádek, která však místy trpí jednak trhanou a pomalou kamerou, schází vypilovat některé drobnosti (např. proč na konci čarodějnici spálí draci, když zabíjejí pouze lidi). Možná je to i zbytečně dlouhé, no ale budiž. Lepší průměr. Film byl natočen na zámcích Hrádek u Nechanic, Valdštejn a v interiérech hradů Kost, Sloup a Helfenburk. Hudba: Jaromír Vogel (05.07.2015)