Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Uhlířův syn Jaromil (A. Navrátil) miluje květiny a zvířata. Rád by se jim věnoval, ale otec (J. Zahajský) chce, aby se přiučil jeho práci – uhlířině. V té zemi panuje lehkomyslný král (S. Beneš), který má nerozumné nápady, a tak jednou nařídí, aby lesy byly vykáceny a ze dřeva postaveny letohrádky a pavilony k zábavě. Jenže když je podle jeho přání krajina zničena, jeho dcera onemocní, slábne a bledne, nevidí a nemluví. A tak je to Jaromil, který jí i ostatním lidem musí pomoci. (Česká televize)

(více)

Recenze (15)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Když jsem byl malý, byla tahle pohádka ve své psané formě maminčinou noční můrou, páč byla hrozně dlouhá a málokdy byla dočtena bez přestávky na spaní a oddech. Těžká nostalgie :) ()

otík 

všechny recenze uživatele

Tak těžce naivní kulisová pohádka, že ani chřadnoucí princezna v jejím optimismu nemá šanci zchřadnout. Navrátil si zahrál svou typickou roli chudého uhlířova syna, kterému tato práce zrovna moc nevoní a raději zahradničí a stará se o lesní faunu a floru. To jej však zavede do podzemní říše, kde získá přátelství živého ohně, živé vody a kouzelné sasanky. To vše mu pak bude k užitku při uzdravení nemocné královy dcery. Hezká, pohodová a zcela totálně tradiční poobědová pohádka, která se bude líbit dětem i dospělým. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Čím to, že Magdalena Bičíková se nejednou potkala zrovna s Antonínem Navrátilem. A také ji zde naposledy vidíme před kamerou. Škoda. Nicméně klasická pohádková ovšem studiová pohádka nenadchne, ale ani neurazí. Ještě, že alespoň Tereza Pokorná-Herzová je tak krásná princezna. A skvělý Jiří Zahajský a Svatopluk Beneš. Ale ty klasické studiové osm desátkové kulisy... ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Celkem pěkná pohádka Vlasty Janečkové volně podle předlohy Boženy Němcové. Herec Antonín Navrátil vypadá opravdu jako slušný mladík; do role ctihodného Jaromila se výborně hodil. Sasanku hrála Magdaléna Bičíková, ale ta se na ni hodila méně. Jinak se mi líbily velmi jednoduché kulisy, ale ze všeho nejvíce pták Sedmihlásek a rybičky v jezírku... ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Nevím tedy, o jakém chození ke štěstí je v titulu pohádky řeč. Chlapec nikam nechodil, ale padal. Štěstí, co je to štěstí? Pro někoho východ slunce a to, že se ho dožil, pro někoho květina rozkvetlá na louce a pro hodného chasníka z pohádky to, že si může kutat na zahradě. A taky tedy ta jediná opravdová láska, abych něco nevynechala. Víla Sasanka kolem sebe mává rukama jako vzteklý větrný mlýn, hlavou kývá jak podnapilá marioneta a švitoří sladkým hláskem, který mě u afektovaných blonďatých pipin vždycky vytáčel a asi vytáčet nepřestane. Celé to je trochu agitka za ochranu přírody, ale proti tomu jako člověk, co má rád pohled na rybník, kde se prohánějí kachny, louku, kde motýli dělají ty svoje nepochopitelné okřídlené věci a kytky, které mají poločas rozpadu ve dnech (poločas rozpadu plastu ve volné přírodě jsou řádově stovky let), nemám ani půl slova námitek. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama