Za ginipiggu 3: Senritsu! Shinanai otoko

Za seba môžem povedať bavil som sa. Stopaž bola parádna, príbeh bol neskutočne vynaliezavý a dobre spracovaný. V príbehu cítiť iróniu aj svieži nadhľad a v takej krásnej zábavnej forme. Lebo keď hlavný hrdina nemohol zomrieť a jedno z jeho slov bolo- čo som zombie? Naozaj niektoré dialógy boli parádne. Film nemá vo svojej podstate veľa zvráteností, ale jeho sila je v zábavnosti, tam boduje na plnej čiare. Neskutočne ma tento film zaujal a hlavne bavil. Človek sa snaží zomrieť, ale nejako to chalanovi nejde, parádička! (06.08.2015)

Tento již třetí díl Guinea Pig se nese v úplně jiném duchu než oba jeho předchůdci. Jde o první a prozatím i poslední dílo režiséra Hisamota, který se rozhodl divákům nabídnout kromě zažitých gore scén i trochu toho humoru a značně tak odlehčit celkovou atmosféru svého bizardního díla. Díky tomu si sice na jednu stranu získal část fanoušků, kterým se první dva díly nelíbily, ale zároveň i tak trochu znechutil největší příznivce této série. Ti často označují tento díl za nejslabší z celé série a i já s nimi docela souhlasím. Přesto všechno si myslím, že jde pořád o průměrnou podívanou. 5/10 (12.11.2010)

Guinea Pig odbočila od svojho pôvodného prístupu, ktorý v Senritsu! Shinanai otoko dostal príchuť humoru. Síce lacného a často trápneho, ale humoru, ktorý hneď ako sa prejavil, udal zameranie tohto dielu. Krvavý, trápne zábavný kraťas o znudenom nesympatickom Japoncovi (bol síce zo všetkých najsympatickejší, ale aj tak), ktorý je otrávený prácou a svojou bezvýznamnou existenciou až natoľko, že si z toho nezačne trhať vlasy, ale rovno črevá, zaujal skoro bezvýznamné miesto v mojom dojme. U mňa proste horšie ako predošlé dve časti. Aj keď sa jedná o krátkometrážnu záležitosť, zdalo sa mi to dlhé. Za to môže tá významná miera nudy a NEnápadu. 1* za pár (doslova) efektov a fórikov. (11.01.2008)

Třetí díl série Guinea Pig signalizuje velké změny oproti dvěma svým předchůdcům. Ta nejmarkatnější se skrývá v Hisamotově přístupu. Nejde již o realističnost trýznění, přesněji autenticitu, ale hlavním cílem je zábava. Ani oběti už nejsou ženy, nýbrž muž, který se v průběhu děje mrzačí sám. Zda se jedná o správný krok vpřed, to ať posoudí každý z vás, ale mě to přišlo až příliš ujeté a trapné. Hideshi, zaměstnanec jedné tradiční japonské firmy, prožívá životní krizi. Přítelkyně ho opustila, v práci se mu nedaří a k tomu mu přijde nudná. Odejde tedy domů, kde po čtyři dny marní čas až ho napadne myšlenka na sebevraždu. Skalpelem si podřeže zápěstí, ovšem vytoužená smrt ne a ne přijít. Bolest se taktéž nedostavuje, a tak zkouší jiné krvavé pokusy (probodnutá ruka propiskou, podřezání krku, pravítko v hlavě) než dospěje k názoru, že nemůže zemřít. V tu chvíli ho nenapadne nic lepšího, než že by této situace mohl využít pro vystrašení neoblíbeného kolegy. A chabé krvavé orgie můžou začít. Tupý děj je doprovázen ujektaným hereckým ansáblem, amatérismem a vybředlým humorem. Nechce se mi věřit, že He Never Dies! se může honosit nálepkou Guinea Pig. (27.09.2004)

Zde se plně projevuje pro nás naprosto cizí a zvláštní japonská nátura a vnímání komedie. Jakožto gore taškařice si to nebere servítky a spolehlivě to zabaví na celých 40 minut trvání tohoto divného snímku. Efekty sice nejsou nejlepší, ale v rámci série jsem viděla i horší věci, tudíž zlepšení se cení. Docela se mi ulevilo, že tento díl je úplně jiný než předchozí dva, protože ty mě kdovíjak nezaujaly a vážně jsem uvažovala, že v této sérii nebudu pokračovat. (14.08.2012)