Za zavřenými dveřmi

Helen Mirren je pani herečka a úloha komplikovanej Emerenc jej nesmierne sedí. Prvá polovica filmu je zaújmavá, zvláštná Emerenc postupne odkrýva svoje tajomstvá a desivé zážitky svojej domácej, spisovateľke Magde. Jej komplikovaná povaha a čudáckosť pramení z jej minulosti a pre Magdu je viac než zaújmavá a určite je zaújmavá aj pre diváka. Lenže keď sa film dostane do druhej polovice, výrazne stráca na sile. Slabne a Szabovi sa vymyká z rúk. Zrazu príde koniec, i keď by ste vydržali pozerať ešte ďalšiu polhodinu, keby sa samozrejme nesie v podobnom tempe ako prvá polovica filmu. Ako by si štáb povedal, nás už to nebaví, rýchlo to dotočme. A to je na škodu, pretože to mohol byť silný film a neskončil by ako priemer. (03.10.2012)

Behem projekce tohoto filmu ve Velkem sale v Thermalu karlovarske publikum samo sebe degradovalo do nejspodnejsich pater. Kazdych 5 minut se dojimalo a tleskalo napr. i pri scene, kdy do ramu vbehl pejsek, aniz by si vetsina vubec uvedomila, ze krome dvou dobrych hereckych vykonu je v tom filmu vsechno spatne, od nefungujiciho pribehu az po formalni zpracovani (pricemz zduraznuji, ze televizni format sam o sobe a priori neni chybou). Doma by nikdo u tohoto filmu nevydrzel ani behem pochmurneho nedelniho odpoledne, na festivalu snimek naopak mj. i diky uvedeni samotnou Helen Mirren sklizi ovace. Zajimave. Alespon je to dukazem, ze festival stale neztratil svou magii a auru, a to i pres kazdorocni zvyseny vyskyt ruznorodych exotu, kteri nemaji zajem o film ani co by se za nehet veslo, a i pres prezentaci festivalu vetsinou sdelovacich prostredku, po jejichz reportazich musi mit nezasveceny konzument pocit, ze se jedna o vrcholnou akci pro vsechny vypatlance napric celou republikou. (18.07.2012)

Film je príbehom rovnomenného románu maďarskej spisovateľky Magdy Sabóovej. Ktorý ma ráz autobiografie a odohráva sa v Budapešti v centre dramatických udalosti 60. tých rokov minulého storočia. Do okrajovej časti mesta sa prisťahuje slávna spisovateľka s manželom. Požiada o pomoc v domácnosti tajuplnú ženu zo susedstva Emerenc, ktorá sa bojí búrky, žije osamelým životom, skrýva svoju minulosť a odmieta otvoriť dvere svojho domu pre cudzieho človeka. Z útržkovitých vyznaní sa dozvedáme, že v tvrdom pogrome na Židov v Maďarsku v roku 1944 pomáhala židovskej rodine Grossmannových a zachránila ich dcérku Évike, ktorú odovzdala do výchovy na vidiek, sťaby svoje dieťa svojim rodičom. Po vojne ju odovzdala pokrvným rodičom. A práve tento zaujímavý príbeh je vo filme iba načrtnutý neukončený, v polovici príbehu ďalšia časť nevyslovená. V skutočnosti sa celý dej rozbalí až v závere filmu. Paradoxne režisér Ištván Szabó (nie je príbuzným spisovateľke) sa narodil v židovskej rodine, rodičia v roku 1942 konvertovali na katolicizmus, ale v roku 1944 ho ukryli do sirotinca. Vojnu prežil a otázke židovstva sa venoval aj vo filme Otec (Father, 1966) a Slnečný jas (Sunshine, 1999). Láska, zrada a odpustenie sú témami emocionálne silného tohto filmu a sú v ňom odhalené princípy dvoch diametrálne odlišných žien. Dvere v názve sa týkajú dverí, za ktorými ležia tajomstvá. (20.12.2019)

Komorní drama o dvou odlišných ženských postavách, jedné s tragickou minulostí ale "opravdové", jejíž minulost je divákovi postupně odhalována její specifická a tvrdohlavá nátura pohání film. Některé formálně odlišené výjevy z minulosti jsou nejsilnějšími částmi snímku, nicméně se podílejí na podivné nevzváženosti filmu - společně s až nečekanými, "disneyovskými" scénami se zvířaty. Překvapila mě také občas funkční, občas zarážející absence ustavujících záběrů - především první půlka filmu v podstatě nezná celek a neustále nás vrhá z jednoho nedokončeného dialogu do poloviny druhého. (30.06.2012)

Hlavní důvod proč jsem chtěla film vidět, byla pochopitelně Helen Mirren a vůbec jsem nebyla zklamaná. Byla jedinečná v roli, která pro ni určitě nebyla tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Emerenc, která je ve velké míře poznamenaná svou minulostí a která se projevuje mnohdy velmi zvláštním způsobem nejen ve svém životě jako takovém, ale i v přátelském vztahu se spisovatelkou Magdou. Připouštím, že se mi to zdálo chvílemi překomplikované a konec nebyl zrovna nejideálnější, ale to nic nemění na tom, že Helen byla velmi dobrá. (16.10.2012)