Surfoví náckové musí zemřít

Hvězdička za monumentální béčkový název, se kterým nelze než souhlasit. Škoda jen, že k němu bylo nutné ještě natočit ten film, což ostatně tvůrci viděli asi taky tak - jako otravnou povinnost bez snahy o cokoli, co by přebilo jejich neumětelství. I když, tlustá stará černoška coby pěst spravedlnosti (která se nejprve vzepře konvencím v domově důchodců) není moc často k vidění. Nejlíp to asi vystihují slovenští kolegové - většinu stopáže jde o „chorý film“ a často „nudnou chobotovinu“ (17.08.2014)

V surferských náckoch sa naplno prejavuje jeden z typických Tromáckych syndrómov. Mám samozrejme na mysli to že na týchto filmoch je často najlepší šialený názov, za ktorým sa potom ťahá úmorne nudná chobotovina. Ja vlastne ani neviem o čom to malo byť. Pakovia v neoprénoch s hákovými krížmi a menami ako Adolf, Mengele či Brutus sedia na pláži, vedú debilné dialógy, občas si zasurfujú alebo si niekam odskočia v žraločej dodávke a takto prejde väčšina filmu. Ku koncu uvidíme pár šarvátok s konkurenčnými klanmi surferov a potom na scénu vbehne stará tučná černoška ktorá všetkých náckov postrieľa v mene pomsty za svojho syna. Jej maniakálny smiech pri jazde na motorke je spolu s obrazom Hitlera so slnečnými okuliarmi jednou z mála zábavných vecí v celom filme. Pochválil by som zaujímavú syntezátorovú hudba ktorá sa mi páčila. Inak je to o hovne a dosť veľkom! (09.03.2013)

Již je to docela dlouhá doba, co jsem si v trafice kupovával časopis Filmag a jedno jeho číslo bylo věnované Tromě. Právě v něm jsem o tomto filmu slyšel vůbec poprvé, přestože jej Troma jen distribuovala, očekával jsem další morbidní trash plný zábavy a bizarního gore. Popravdě jsem byl mírně zklamán, protože Peter George to vzal dost od podlahy. Hororový žánr se snímku dotýká jen okrajově a to především zhruba v posledních patnácti minutách. Jinak jsou totiž Surf Nazis Must Die hlavně komedií. Bohužel americký humor se mi tentokrát moc nelíbil. Především pak prvních padesát minut spíše nudí, než abych se u toho svíjel v křečích. Křečovité mi totiž přišly spíše jednotlivé dialogy. Přitom samotná tvůrčí myšlenka nevypadala vůbec špatně. Pomyslné boje mezi gangy stále nepřicházeli a tak se divák musel spokojit spíše jen s přestřelkou sprostých slov, trochou té nahoty a pomalu se rozjíždějící akcí. Na kolena nás měly dostat různorodé charakteristiky jednotlivých členů gangů a hlavně jejich oblečení. Jenže ani to zrovna dvakrát nefungovalo. Zatímco ostatní bandy a jejich retro styly byly dost fádní, tak Náckové už na tom byli o poznání lépe. Nebudu se tu zbytečně rozepisovat o jejich jednotlivých charakteristikách, ale asi největší dojem na mě udělal Mengele. Totální šílenec, ale zároveň i solidní vynálezce se většinou staral i o zábavu. Což mu hodně umožnoval laciný způsob presentace „akčních“ scén a soubojů, které se už snad nedají označit ani za béčkovou záležitost. Teprve ve chvíli kdy konečně došlo k otevřené „válce“ mezi jednotlivými bandami a následnou postupnou eliminaci členů Nazis se zvedla i samotná úroveň filmu. Především pak hlavně zábavnost. 40% (21.09.2015)

"Who rules the beaches?" "The surfers." "And who rules the surfers?" "SURF NAZIS!" Bože! Tenhle "film" to je teda opravdu něco. Vlastně je to ale zklamání. Ano, je to jasný "odpad!" jenže jsem čekal hypersračku ve stylu "House of the dead" u které se člověk i pobaví, to se u nácků bohužel nestane. Většina filmu je fakt docela nudná a až ke konci se začnou dít ty pravé sračkoidní orgie na které jsem čekal. Nejvíc mě zklamala vizáž nácků, jsou to "normální" lidi který maj na ksichtech pastelkama namalovaný hákový kříže a k tomu ještě nějaký hyperdebilní hadry co nenajdete ani v nejzapadlejšim second handu někde v Rumunsku. Jeden z nácků dokonce chodí každej večer domů k mamince a ta ho vytahá za ucho!!!!!!!! Jak už jsem ale řekl ke konci se strhne bitka mezi nácky a ostatnímy surfařskými gangy, což je chvílema docela prdel (zvlášť bitka se surfařskejma kung-fu japoncema mi utkvěla). A to nejlepší na konec, když si to náckové vyřídí s ostanímy gangy, tak je všechny pozabíjí černošská důchodkyně, která plodí Rambovské hlášky typu "I'm your worst fucking nightmare" a jezdí přitom na motorce tak, že je na ní krátkej i Ghost Rider. Když jsem ale viděl ve vodě uraženou hlavu Evy Braunový tak jsem trochu pookřál, a když vůdcovi nácků nacpala Luger přímo do huby a řekla: "Taste some of mama cooking Adolf" a ustřelila mu palici tak jsem se i smál. (24.01.2006)

Delikventští surfaři v neoprenech ozdobených hákovými kříži říkající si Adolf (samozřejmě, že jeho milá se jmenuje Eva) nebo Mengele - sem tam proženou vlnu, sem tam zterorizují okolí, sem tam se poperou s konkurenčními ninja surfaři. Kdo je zastaví? Bude to metráková černá důchodkyně, matka jedné z jejich obětí? On už název samotný nabádá k přístupu s notnou rezervou a samotný film tento fakt jenom potvrzuje. Jde prostě o jeden z mnoha nenáročných trashu legendární společnosti Troma, ke kterému je třeba jako k nízkorozpočtovému trashi přistupovat a hlavně nečekat žádné zázraky. (10.10.2011)