Symetrie

,,SVĚT NEMÁ SMYSL. MUSÍŠ MU HO NAJÍT SÁM. A POLOŽIT OBĚŤ. NA LÍTOST TU NENÍ MÍSTO....“ /// Lukáš byl zatčenej. Za loupež. Babička ukázala na něj (,,To je on. Číslo 2!“). Furt mele, že je nevinnej (ale to byl Kristus Pán taky, víme) a šup a je v lochu. Moc krásný vězení. A ta atmosféra v cele. Realistickej příběh, uvěřitelný tváře, kriminálnickej slang, prostředí, kde slabší kusy (a loliťáci) vodpadaj a dokonce flashback, kterak univerzitní profesor za katr přišel. Zákony kriminálu ve vlastně optimistickým příběhu. Nejde tu vo utrpení mladého Lukáše, ale o úžasnou proměnu osobnosti člověka ze světa, ve kterým člověk, - když není úplnej debil a je schopnej dodržovat jistou SYMETRII - může v pohodě přežít. Jestli se chystáte na pár let ,,do zahraničí“, tak si spolu s tím dánským naštudujte i tohle. Něco by se vám mohlo šiknout (a je to lepší než furt vobjednávat indulonu…). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) David Rath mě požádal o film na večer. 2.) Říkaj mi ,,loliťák“ a před barákem mi zastavilo auto plný fízlů. 3.) Zjistím, že kriminál nemusí bejt plnej fašistickejch smažek. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (28.09.2012)

Křišťálový glóbus - výběr (10.05.2007)

V subžánru vězeňských dramat je Symetrie dost originálním filmem. Režisér Konrad Niewolski nevsází na akci a coby scénárista se zaměřuje především na z psychologického hlediska velmi zajímavý přerod hlavního hrdiny. Je to takové Raskolnikovské tázání se, ovšem bez onoho drtivého dopadu osudovosti viny, a jako téma tak ne úplně blízké polskému národnímu charakteru - ztráta svobody je vykoupena aktivním odporem, který překračuje dokonce i rámec desatera božích přikázání. Motiv symetrie z názvu filmu dosahovaný posunem těžiště spravedlnosti trestu a vyvážením nespravedlivého odsouzení (respektive uvěznění) převzetím spravedlnosti do vlastních rukou je velmi palčivá a kontroverzní otázka, zvláště když jde v konečném důsledku o spravedlnost úplně jiného člověka. Je to ovšem otázka legitimní. Je třeba se ptát na celou řadu věcí. Silný, byť hodně pozvolna se rozjíždějící film, jehož atmosféru dělá především úžasná hudba a ten gradující konec. V kontextu polské kinematografie se nelze vyhnout srovnání s podobně laděným Krátkým filmem o zabíjení Krzysztofa Kieslowskiho, oba totiž svým způsobem analyzují podobné fenomény. (14.06.2011)

Symetrie představuje v rámci vězeňského subžánru zvláštní a menšinovou kategorii filmů, které neprodávají ani tak extrémní charaktery, násilí a psychózu narušeného světa věznice plné psychopatů, sadistů a deviantů, jak se spíš snaží popsat psychologickou proměnu jedince nečekaně vytrženého ze svého bezpečí a fungujícího světa do prostředí, které uznává úplně jiné hodnoty a kde je nutné v rámci přežití přizpůsobit se odlišnému hodnotovému žebříčku a splynout s okolím. Symetrie je přesný opak nedávno zhlédnutého amerického snímku Zločinec. Spíš komorní snímek bez efektních scén, který stojí na přesvědčivém herectví charismatických herců, jako je Andrzej Chyra nebo Borys Szyc. Docela nepříjemný film bez obvyklého amerického happyendu. Ať jste, kdo jste, vězení vás stejně semele a když z něj vyjdete, už nejste to, co jste byli předtím. Celkový dojem: 80 %. (16.05.2012)

Dokonalá ukázka toho, že i vězeňské drama se dá natočit jako civilní, skromný snímek bez brutálních, explicitních a silně realistických scén násilí. Symetrie není žádné syrové a mrazivé drama, jež by Vás dokázalo šokovat, zaměřuje se především na psychologii hlavního hrdiny (velký sympaťák, připomínal mi Vallo Kirse z Klass:) a jak se vyrovnává s nespravedlivostí, špinavostí a lhostejností zákona. Také na to, jak postupně pobyt za mřížemi začíná měnit jeho plachou a introvertní povahu. Charaktery jeho spoluvězňů jsou ztvárněny rovněž excelentně. Nejvíce se mi líbil Borys Szyc (který mi zase připomínal nějaký mix Roberta Englunda a Jürgena Vogela:) a Andrzej Chyra. Podmanivá hudba Michała Lorence. Nejsilnějším momentem je pro mě závěrečná scéna (následující po jistém činu vůči pedofilnímu spoluvězni), kdy Lukáše přijde navštívit matka, přes sklo s ním hovoří a Lukáš má zcela nepřítomný pohled a poté bez rozloučení odchází pryč. Film má tak vlastně otevřený konec, ale zároveň ukazuje to, jak člověka takové místo a lidé v něm můžou zcela proměnit a vzít mu i poslední zbytky osobnosti, kterou předtím byl. (22.02.2012)

Zaujímavá väzenská dráma od Poliakov, kde sledujeme nováčika odsúdeného omylom. Známa hláška z väzenských filmov, kde sú všetci nevinní, ide trochu bokom, pretože tento chlapík je skutočne nevinný. Herecké výkony poniektorých hercov nie sú stopercentne presvedčivé a miestami kríva i logika. Keď si po pár dňoch ide Lukáš hodiť „mašľu“, tak sa mi na chvíľu zastavil rozum. Psychicky neuniesol pár krivých pohľadov a to, že musel pratať a zametať izbu? Veď ešte ani nedostal po hube...Na vojne som zažil 10x väčší šikan a na samovraždu som nepomyslel ( i keď mimochodom, jeden to skúsil). Prvá polovica filmu je skôr priemerná, ale mňa i priemerné filmy z väzenského prostredia dokážu upútať. S príchodom pedofila na izbu väzňov, ktorej sme celý čas svedkami, film naberá druhý dych a celkovo záver hodnotím ako veľmi vydarený. Pedofili, majte sa na pozore...Slabšie štyri. 70%. (20.03.2012)

Strašně nudný - a zbytečný - film. Bylo-li cílem tvůrců evokovat v divákovi alespoň náznak empatie s klaustrofobickým prostředím vězeňské cely, snad je možné prohlásit, že se tak podařilo, ale právě za cenu, že se celý ten film vine odnikud nikam, podobně jako monotónní pobyt za mřížemi. Co ale na tom, když 99,99% lidí se o podmínky vězňů nezajímá, nejradši by obnovili trest smrti a v životě by nedali práci propuštěnému trestanci - při vědomí této sociální stigmatizace, kterou majoritní společnost vězně vystavuje, mi přijde jako licoměrné pokrytectví dojímat se u podobných filmů. Jděte k čertu s vašimi ódami na všechna ta vězeňská dramata, na která se tak dobře kouká z tepla obýváku - každý, kdo nekriticky adoruje všechny ty filmy na jedno brdo z vězení a současně v reálu hledí na skutečná vězení a skutečné mukly se směsí bázně, ostýchavé zvědavosti a přehlíživé pohrdavosti, je u mě pokrytec par excellence, se kterým se nemám o čem bavit. (23.03.2012)

Depresivní a syrové vězeňské drama, které pokládá mnohé otázky o vině, trestu, morálce a ceně svobody. Navíc ze znepokojivého pohledu někoho, kdo se do tohoto prostředí dostal, aniž by se o to sám přičinil. Možná že další zajímavou otázkou je, jaká je vlastně úloha bachařů ve vězeních. Člověk se postupně sžije i s podivným vězeňským slangem. Aspoň půlku atmosféry má na svědomí hudba Michała Lorence. Výborný film. (14.06.2011)

Kafkovsky laděná výpověď o bezmoci člověka v nespravedlivě nastaveném režimu žití. 1) 31letý režisér, scénárista a scénograf Konrad Niewolski natočil svůj druhý celovečerní film na základě vlastní zkušenosti (seděl rok za nelegální držení zbraně). 2) Zajímavý snímek z polské vazební věznice se dotýká pojmů jako svědomí, charakter, spravedlnost. Dotýká se jich tak lehce, že divák neoplývající empatií tento letmý dotek ani neucítí. 3) Je to film veskrze evropský, chybí mu americký tah na bránu, jednoznačnost, lidovost...naštěstí. Je to film veskrze polský se svou chandrou, syrovostí a zvláštní prací se zvukem a s kamerou, což vytváří jakési až snové prostředí. 4) Spoiler. Je otázka, zdali symetrie mezi možná nevinně zavřeným Lukaszem a možná nevinně zavřeným pedofilem na jedné straně a státem a partou "fešáků" na druhé straně je záměrná, vhodná, oprávněná či nutná. Ve vztahu k submisivnímu Romanovi se Lukasz stává jakýmsi vnějším hybatelem, který Romana nakonec vysvobozuje z nutnosti volby a pomáhá mu najít sebe sama. Sám symetricky odklání vahadlo na druhou stranu svou účastí na závěrečné katarzi, která jeho uvěznění nakonec dává smysl. Můžeme se dohadovat o tom, co vlastně přesně film chce říci, nabídka je široká. Právě existence této diskuse je největším přínosem snímku. (13.12.2010)

Drama z vězeňského prostředí, které stojí na dobrých hereckých výkonech a výborné atmosférické hudbě. Občas bylo těžké přesně pochopit dialogy, protože jsem film sledoval v originále bez titulků a polský vězeňský žargón ovládám velmi zlehka. Kdo má možnost nechť shlédne. (04.07.2006)

Úžasná atmosférický film z vězeňského prostředí, který vám dá bezprostředně ochutnat jaká bezmoc může člověka potkat ať už vlastní vůli nebo úplnou náhodou. Smysl pro právo, ale zůstává ve všech i v takovémto prostředí. (14.06.2011)

Pokus o sondu do nitra uvězněného má své silné i slabé chvilky. Síla tkví především ve snaze o psychologické prokreslení jednotlivých postav, o vysvětlení jejich motivací především skrz rozhovory, což působí poměrně nenásilně. Na druhou stranu jsou jednotlivé postavy typově ohrané a často se sklouzává ke klišé (žena mrcha, dcera anděl; inteligent mstitel, bojující za dobrou věc; samotný závěr). Podobná nevyváženost funguje i u vizuální stránky filmu. Jako by nebylo jasné, zda tvůrci chtějí dělat syrové psychologické drama či umělecký snímek. Na jednu stranu detailní záběry na utrápené tváře vězňů, na druhou stranu časosběrné záběry svítání a soumraků, jež svou artistností rozbíjejí komorní atmosféru uzavřené cely. Filmu příliš nepřidá ani hlavní myšlenka, která hlásá cosi o spravedlivé popravě. Dobru a zlu v rovnováze. Tomu bohužel nevěřím a považuji to za neetické. A tak i přes poutavost tématu a jistě kvalitní herecké výkony zůstáváme někde na půli cesty. Což je vlastně poměrně symetrické. (14.06.2011)

Pro mě osobně šestihvězdičkový film. Opět jen potvrzení toho, že se u Poláků točí filmy, které v současné české kinematografii dlouhodobě postrádám. Nedávno zhlédnuté Fígle a Symetrie mě každý dostal po svém. Fígle svou idealistickou hravostí a Symetrie svou syrovou autenticitou a bezprostředností. Až mě napadlo, kolik reálných vězňů si ve filmu zahrálo sama sebe. Na film aby si jeden vzal slovník vězeňského slangu. Mimochodem překladatel u mě opravdu zabodoval. Kromě obsahu film vyniká i formálně, a to jak svým obrazovým ztvárněním, tak hudbou, jež neskutečně umocňuje skvělé herecké výkony. (18.06.2011)

Žánrovo je to dá sa povedať klasicky festivalovo-artový film, ktorého úspech klesá a stúpa paralelne s hereckými výkonmi, resp. s výkonom hlavného predstaviteľa.Atmosféra je veľmi dobre gradujúca a klustrofobicky tajomná tak, že diváka vtiahne priamo do deja, kde identitou budete žiť spoločný film. (14.06.2011)

Nadprůměrné drama z vězeňského prostředí (IMHO velmi dobře zachyceného), které má ovšem ten problém, že na to, jak vážně se tváří, je děj příliš nerealistický. Tíživá atmosféra je vykreslena především skvělou hudbou, vynikají i herecké výkony všech hlavních představitelů. ||| "Život nemá smysl. Smysl mu musí dát každý sám." (10.03.2006)

Hodně syrové vězeňské drama, kde pomalu sledujeme, jak se hlavní hrdina vyrovnává s nespravedlivým pobytem ve vazbě. Musel jsem si zvýšit jas na TV, abych se nepropadl do nejhlubší deprese, tak to Poláci dokázali pochmurně natočit. Jednotlivé charaktery jsou vykresleny velice věrohodně, prostředí nemlich to samý. Jen bych se divil, kdyby hlavní hrdina nedostal pro začátek aspoň jednou přes hubu, ať byl jaký byl. No a to, že takovéhle prostředí musí nutně jakéhokoliv člověka semlít, tak jako našeho hlavního hrdinu, protože jinak by asi skončil oběšenej na okně, je bohužel smutná pravda. (02.03.2012)

První film po několika letech, který jsem nebyla schopna dokoukat do konce. Nebetyčná, nic neříkající nuda. (29.09.2012)

Nadprůměrný film, který není pro průměrného diváka zhýčkaného počtem efektních scén a schémat podprůměrných filmů s nadprůměrnou sledovaností. v kostce: každý film kromě řemesla by měl obsahovat alespoň jednu ústřední postavu s vývojem od někud někam. Tenhle jich obsahuje několik. Takže připomíná povídkový film, ale vše je vedeno lineárně úspornými výtvarnými i hudebními prostředky. Je potřeba buď zneklidněn domýšlet anebo to vzdát a nepustit si kulturu, kvůli klidu, k tělu. (06.03.2010)

Pro mě velmi dobrý film,velmi uvěřitelný s velmi dobrými hereckým výkony a skvělou muzikou. A to na 4* stačí. (28.08.2011)

V podstatě kafkovsky laděný (bez vysvětlení) uvod se postupně mění (včetně hlavního hrdiny) na drsné (ale ne akční nebo krvavé) drama o ztrátě dobra a o tom, že zlo tam někde číhá i v tom nejsympatičtějším člověkovi. Stačí jen okolnosti a dere se na povrch. (06.03.2012)